V dalším pokračování podpultovek ostříme na záznam akustického vystoupení Noela Gallaghera na podporu charitativní organizace Teenage Cancer Trust, undergroundový hip hop značky DOOM, další řadovku Bonnieho 'Prince' Billyho a remixové épečko na téma Glitterburg.
Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.
Zaostřeno na: Noel Gallagher - The Dreams We Have As Children
Label: Big Brother Datum vydání: 15.3.2009 Žánr: britpop
Noel Gallagher má v sobě zvláštní kouzlo. Ukradl si něco z Boba Dylana a Paula Wellera. Písničky, které Oasis nahráli v polovině devadesátých let tak, že to snad ani lépe už nešlo, jsou v jeho podání mnohdy ještě nezapomenutelnější. A je jedno, že mění jejich napětí a nálady. Že psychedelický Lynchův sen "(It's Good) To Be Free" promění v citlivý background k čaji o páté. A že ze skladby "Fade Away", která byla původě dokonalou reklamou na deziluzi a sex, drogy a rokenrol jako východisko, udělá srdceryvnou titulní píseň pro dětskou charitu. Může si to dovolit, protože má charisma zpráskaného zatoulaného štěněte, které byste si bez váhání vzali domů. I na gauč. Dva roky starý záznam, který vyšel jen digitálně, je kompilací toho nejlepšího, co Noel Gallagher s akustikou dokáže. Pomáhá mu v tom Gem Archer a Terry Kirkbride, ale nepotřebuje je. A dojde i na hostovačku od Paula Wellera a další z nezapomenutelných akustických verzí "Slide Away". Ano, tohle je zaručený způsob na to, jak dostat z lidí peníze na dobrou věc. Miroslav Böhm
MF (Metal Face) Doom teď vystupuje jen jako DOOM, je to ale vlastně jediná podstatná změna se kterou na nové desce přichází. Jeden z nejoslavovanějších undergroundových rapperů Daniel Dumile je pořád stejný, což znamená pořád stejně dobrý. A v kontextu současného hip hopu je to vlastně dobrá zpráva. Žádné pokusy o komerční hity, žádný vokodér (tedy až na parodický začátek v "Supervillainz") a žádné sladké refrény. V jednoduchosti je síla a toho pravidla se drží on i další producenti desky jako Madlib, Jake One a zesnulý J. Dilla. Skladby jako "That's That" či "Ballskin" evokují hardcore éru Wu Tang Clan, ve které stačil jeden osmyčkovaný sampl a rapová kanonáda. (Nakonec mezi nemnohými hosty září Raekwon a Ghostface Killah.) Největší silou desky je jednoznačně DOOMo chrlení volných asociací. Mimochodem jeho velkým vzorem je Charles Bukowski, jehož věta dala desce jméno a jehož sampl se objevuje v "Cellz". Po tak dlouhém čekání nepřináší "Born Like This" zemětřesení, ve které
jsme všichni věřili, ale kdyby ostatní rappeři točili takhle dobré desky, hip hop by nebyl v takových sračkách. Jo a málem bych zapomněl - remix Thoma Yorka "Gazzilion Ears" na iTunes edici desky je hodně minimalistický a podle mého se dvakrát nepovedl. Karel Veselý> Více:MySpace.com > Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Bonnie 'Prince' Billy - Beware!
Label:Drag City Datum vydání: 17.3.2009 Žánr: americana, indie folk, country
Úsilí, s nímž se Will Oldham neboli Bonnie 'Prince' Billy věnuje neokázalému udržování americké písničkářské tradice, je skutečně obdivuhodné. Každý rok vydá alespoň jednu studiovou desku, pilně koncertuje, stíhá i mnoho hostování a kolaborací, stejně jako herecké úlohy v nezávislých filmech. Při vší té produktivitě si drží jeho muzika stabilní kvalitu. Novinku "Beware!" bych však nováčkům nedoporučil. Odlhamův vousatý svět plný nezvyklých textařských pohledů na obyčejno, houslových doprovodů a staromilsky klidné nálady si žádá postupnou adaptaci, nejlépe počínaje nosným trámem srubu, albem "I See Darkness". Časy se mění a Oldhamův ústup od dřívějšího minimalismu se na novince zvýrazňuje. Zní rozmáchleji s množstvím hostů a zvukem zahušťujícím alternativní country, tak jak to Oldham dělal už s Palace Music. Bohužel "Beware!" je překvapivě nevyrovnaná nahrávka. Mezi vtipné kapitoly se vetřou i upřímně přihlouplé, jakoby v nich vším tím shonem unavený Oldham trochu odpočíval. I klidné desky potřebují vnitřní intenzitu. Radek Londin
Album "Supershelter" má jasné kontury skluzu k podmanivosti, Glitterbug totiž nikam s jakýmkoliv taktem zbytečně nechvátá a nechá vás volně se kolíbat do rytmů. Ze stejného základu vychází i remixové épéčko, které v těchto dnech míří na download a vinyl. Trojice skladeb v novém provedením v úzkém sevření navozuje na desku samotnou, což asi nikoho přímo nevyvede z míry. Lawrence se více ponořil do tech housu, jeho přepracování "Brontohouse" je tak příjemným začátkem. Největší překvapení je však "Intro" s vokální linkou Barbary Morgenstern. Z původního klavírního preludia se díky několika málo úpravám vyklubala téměř ambientní popovka, kterou by Barbara mohla kdykoliv zařadit mezi své skladby. "Reference System" si pro svou radost přešil sám Till Rohmann a hybné electro blízké koncertním verzím (viz. přiložené video) odhaluje jeho nové roviny působnosti. "Supershelter - The Remixes" si snadno najde své obdivovatele a osobně jsem zvědav, co Glitterbug předvede dál. Dan Hájek
Glitterbug & Ronni Shendar Live At The C.Sides Festival 2009
To je dost... (cazzone, 02.04.2009 10:54) Reagovat
Konecne jste na musicserveru uznali, ze noel gallagher je buh!:) presto se polo-akusticke verze jeho pisnicek nemuzou rovnat zivakum nazpivanym jeho bratrem, liamem, z 90. let...
Naživo: You Me At Six se s kariérou rozloučili se ctí
Přibližně dvacet let jsme se na stránkách rockových magazínů a webů mohli pravidelně setkávat se vždy tak trochu podceňovanými You Me At Six. Ti se rozhodli svou aktuální fázi kariéry uzavřít a v Praze vystoupili (možná?)... čtěte zde
Recenze: MikAel se na albu "Focus" nebojí poodhalit ze sebe víc
MikAel společně s Luďkem Fialou tvoří tým, který na desce "Focus" představuje hitovky současného popového sevření. Předvojem byla minulá řadovka "Easy", novinka však nabídne ucelenější sled nápadů a témat s až civilními... čtěte zde
Frontman crossoverové Insanie má rád westerny, noirové kriminálky, zádumčivou atmosféru děl Cormaca McCarthyho i temnou country. Záchvěvy těchto lásek můžeme letmo zachytit i v jeho domovské kapele, nicméně plně toto podhoubí rozkvetlo až nyní, na albu "K mýmu ohni nesedej" v bočním sólovém projektu Poly Noir.
Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.
Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Více informacíSouhlasím