Kapely z Manchesteru, Bristolu nebo Londýna na sebe vážou větší pozornost než kapely z jiných měst. Je to dáno především hudební tradicí, která je v těchto lokalitách pěstována. Tahle pozornost pak vytváří na nové skupiny větší tlak - mnohdy se nedokážou vymanit ze stínu svých předchůdců. A kolikrát se stává, že z nich novináři uměle vytvoří něco, co zmizí ihned po vydání debutu. Takovej ten falešnej závoj neotřelosti či výjimečnosti.

"Být z Manchesteru je něco, s čím nemůžeme nic udělat a co nás zákonitě musí ovlivnit. A jsme pyšní na to, že jsme z Manchesteru, ale i když je to fakt naše součást, necítíme, že by to nějak ovládalo nebo určovalo náš hudební styl nebo outlook. Posloucháme spoustu hudby a ta nás inspiruje nebo formuje. Hudba, kterou děláš, je reakcí na to, co posloucháš, ale je to taky relativní. Svým způsobem nás ovlivnila všechna současná nebo minulá hudba, buď tím, že se snažíme vytvořit něco, co možná nejodlišnějšího od té předchozí, nebo nás nutí udělat něco lepšího." Tolik Delphic.

Delfy byly významným antickým městem, kde se nacházela nejslavnější věštírna starověku. Nikdo se tehdy neodvážil jít do boje nebo udělat závažné rozhodnutí, aniž by se tam nešel poradit. Věštírna sama o sobě evokuje něco mysteriozního. Delphic tím možná upozorňují na svoji důležitost a současnou tajemnost (viz jejich promo fotky). James Cook říká: "Delphic (česky tajemně prorocký - pozn.red.) má mnoho konotací, které považujeme za použitelné, a proto jsme si ten název vybrali, ale ten nejzákladnější význam bytí 'delfskými' znamená, že není v naší moci plně vysvětlit důvody tohoto pojmenování, o čemž víme a čemuž rozumíme."

Dan Theman (bubny), James Cook (zpěv, kytara) a Matt Cocksedge (kytara) je trio, které je další zástupce těch kapel, jejichž členové se potkali na škole. Fungují něco málo přes rok a kdosi už o nich stihl napsat, že by se jejich hudba dala vystihnout pojmem nu-madchester. Taneční základ vyplněn futuristickým vláknem, které je prostupováno tříštivými kytarami. Kdekoho může napadnout jiná vlna, a to nu-rave. Delphic ale mají jasno: "Necítíme se být součást nu-rave. Ten žánr měl svou dobu a podle nás implodoval dří,v než vlastně začal. Ačkoli tady byly nějaký vynikající kapely, mnozí psali songy s kytarami a přidali elektroniky až dodatečně, tak aby jim to pomohlo zapadnout do tehdy populárního žánru. My píšeme songy nejprve elektronicky a pak je adaptujeme na strunné nástroje, čímž vytváříme jiný druh hudby."

Delphic přiznávají podobnost s jinou a mnohem zásadnější kapelou. "Pokud jseš elektronická skupina z Manchesteru, nemůžeš se vyhnout srovnáváním s New Order, a oni jsou pro nás fakt důležitá skupina. Ovšem my spojujeme vlivy z širokého spektra umělců, což ústí ve styl, který by mohl být popsán jako druh emocionálně-chytlavé euforické dance music." Nejblíže ke svým vzorům mají skrze jejich alba "Broderhood" a možná "Technique". Já ale ve skladbách "Doubt" či "Counterpoint" slyším i Bloc Party. Závěr "Counterpoint" jako by z oka vypadl "So We Are Here". Svojí jemností a křehkostí se mi při poslechu vybavují i některé songy od Friendly Fires. Hudba na dotek jemná, ale nasáklá tolika emocemi, že to s váma zákonitě musí cukat.

Delphic 13. dubna vydávají svůj debutový singl na belgickém elektronickém labelu R&S. O jeho produkci se postaral producent, remixér a DJ Ewan Pearson. Ten by měl také stát u nahrávání albové jedničky, jež proběhne v Berlíně, kde Pearson v současnosti žije. Delphic říkají, že chtějí dělat muziku pro velké "warehouse" parties. Svůj koncert proto také berou jako jeden velký set, bez mezer, bez prodlev. Možná že se opět bude jednat o nafouklou bublinu, ale v singlu "Counterpoint" je tolik potenciálu, že bych na to moc nesázel.

---

Více: MySpace.com, oficiální web
Zní jako: New Order, Bloc Party, Friendly Fires
Přesvědčí vás:
audiostream: MySpace.com
videostream: "Counterpoint"