Visací zámek - Co se nestalo, se klidně mohlo stát

18.12.2000 05:00 - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

Skupina Visací zámek nedávno vydala nové album "Visací zámek znovu zasahuje", na kterém se vrací spíše do svých začátků. Na ústředí jejich nové firmy Warner Music jsme si povídali s jejich zpěvákem Honzou Haubertem neboli VZ 001.
Visací zámek - ...znovu zasahuje
© facebook interpreta
Skupina Visací zámek patří ke kapelám, které vznikly z recese, aby se staly legendami. Jejich největší hit "Traktor" již takřka zlidověl, zaslechnout ho někde u táboráku anebo spíš častěji v hospodě, není nic výjimečného. Proto když naše redakce dostala nabídku pořídit s nimi rozhovor o jejich nové, v pořadí již sedmé, desce, rád jsem se toho ujal. A tak jsme si Honzou Haubertem - pardon s VZ 001 - povídali v  "návštěvní místnosti" vydavatelství Warner Music. Seděli jsme pod zlatými deskami Leony Machálkové a vlastně to vůbec nebylo absurdní, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Visací zámek již existuje osmnáct let a po celou tu dlouhou dobu v stále tom samém obsazení, což je docela mezi ostatními skupinami unikát. Nedostáváte, alespoň občas, ponorkovou nemoc?

Občas, aby to nebyla taková nuda. Ale vážný rozpory, myslím, že nejsou, alespoň já je s nikým nemám a necítím, že by byly.

Vy ale koncertujete pravidelně. Alespoň pokud vím, tak nejste ten typ kapely, která by si udělala dvakrát ročně turné a mezitím nehrála.

Hrajem průběžně po celý rok. Jediný období, kdy nehrajem, jsou prázdniny, protože předně je třeba se věnovat rodinám a dětem, takže vypouštíme i letní festivaly. Ale na druhou stranu zase nezkoušíme, takže se vídáme jen na těch koncertech.

Jak často vůbec hrajete?

Nedávno jsem to tak počítal a v posledních letech to vychází na zhruba 60 koncertů ročně.

Když nezkoušíte, tak jak to probíhá, když připravujete novou desku? Děláte, jako jiné kapely, pověstná "soustředění"?

Děláme. Vždycky jedeme někam na chalupu, tam týden hrajeme, jamujeme, všechno se to nahrává na nějakýho "jezevčíka", pak některý písničky, kde se cejtíme dobře, rovnou zařadíme do programu, občas když přijedem dřív na koncert a je delší čas na zvukovku, tak něco zkoušíme i před koncertem. Takže takhle nějak se to postupně dozkouší a na koncertech se to vyhraje.

Pojďme k vaší aktuální desce "Visací zámek znovu zasahuje". Je na ní úplně nový materiál nebo jste oprášili i nějaké starší skladby?

Je to vlastně novej repertoár, i když novej... Je to právě ten případ, kdy jsme písničky už nějakou dobu hráli na koncertech. Většina z toho vznikla právě na posledním soustředění před třemi lety. Takže pro lidi, kteří chodí častěji na naše koncerty, to úplný novinky nejsou. Ale několik jsme jich na koncertech nehráli, takže to jsou i pro naše fanoušky úplný novinky v tom slova smyslu.

Vaše nová deska mi připadne poněkud jednobarevná. Jednobarevná nejen bookletem, ale i obsahem. Mně se vždycky na VZ líbilo, že krom veselých "ptákovin" typu "Vánoční stromeček" jste měli i hodně zajímavé a hodně inteligentní texty typu "Hudebně zábavný lidi" nebo "Strategický ústup". Tahle poloha mi ale na nové desce úplně chybí - je tam jen ta odlehčená. To byl úmysl?

Tyhle písničky většinou vznikaly tak, že se nejdřív udělala hudba, většinou odvozená od nějakýho riffu a teprve následně se dopisovaly texty, jen několik jich vzniklo už přímo na tom soustředění. A byl záměr udělat tuhle desku trochu jako protiklad předchozímu albu "Sex", na kterém se mi zdálo, že už to ani nebyly texty, jako spíš básničky. Podvědomě jsem si říkal, že dál hnát se mi to už nechce, a taky se mi zdálo, že ta muzika je taková, že k tomu patří texty jednodušší nebo legračnější.

Souvisí to i dalším dotazem. Občas jsem měl u aktuální desky i pocit, že trochu vykrádáte sami sebe. Nebojíte se téhle možnosti?

Myslím, že v tomhle jsme na sebe docela přísný. Jakmile už při zkoušení v tom někdo uslyší nějakou už stávající písničku, tak na to ihned upozorní. Pak řešíme, jestli to jde předělat tak, aby to v tom slyšet nebylo, anebo to rovnou smeteme ze stolu. To jsou takové ty debaty: "Ty debile, tohle už jsi složil před pěti lety, co to na nás zkoušíš..." Takže myslím, že z tohohle hlediska máme docela čistý svědomí.

Ty texty mi hodně připadají jako příběhy. Jsou psané na základě skutečných událostí?

Některý jsou skutečný a některý na základě představ. Protože i u těch, co se nestaly, si to dovedu docela dobře představit, že ten příběh se odehrát mohl. Třeba "Stopařka" - to se klidně mohlo stát. To jsou takové docela pravděpodobné příběhy... Někdy mi i ta představa připadne zábavnější než skutečná historka.

Vy máte často docela propracovanou koncertní show, měli jste "komponovaný pořad" Traktor, měli jste třeba na pódiu striptérku, občas používáte kostýmní doplňky. A přitom vaše desky jsou zdánlivě obyčejné. Neměli jste někdy chuť něco z toho přenést i desku, zaznamenat to?

My jsme původně plánovali, že to album bude komponovaný. Komponovaný po našem způsobu - tj. že ty zdánlivě nesourodý písničky budou provázaný jakýmsi pseudopříběhem. Něco jako jsme tehdy udělali na pověstném koncertě na Žofíně. Už jsme na tom i začali pracovat, měli jsme nahraný takový zvukomalebný scénky mezi písničky typu Schellingerovy desky "Hrrr na ně...", a pak se zjistilo, že to ani není zapotřebí, že nám to vlastně dohromady dává takový příběh i bez toho. Takový příběh, který je o nás a není. Navíc jsme zjistili, že spousta toho je vtipná jen pro nás, protože to připomíná určitý situace a historky, který známe jen my, že když jsme to pouštěli někomu jinýmu, tak mu to ani vtipný nepřipadlo.

Jak vůbec vznikl název alba "Visací zámek znovu zasahuje"?

To my tak říkáme, když někde hrajeme, že zasahujeme. Už se to nějak vžilo - tenhle týden zasahujem v Pardubicích, zítra třeba zasahujem v Hradci. A má to ještě jiný významy - já si třeba vždycky vybavím toho Růžovýho pantera....

A coververze vašeho největšího hitu "Traktor", která desku uzavírá?

Tu udělal Martin Dont, náš manažer. On byl dlouhý léta aktivní muzikant, hrál se spoustou kapel. A pak ho to před pár lety nějak začalo štvát, přestalo ho to bavit, tak všechno prodal, teda kytaru si snad nechal, ale prodal aparát a koupil si počítač. A od tý doby vždycky něco složí, přinese nám to poslechnout a my jsme se mu vždycky smáli. Tak on - asi aby nám předvedl, že to jde i s bigbítem - předělal "Traktor". Takže ta úprava je stoprocentně od něj, my jsme na ní ani nijak nespolupracovali. Ale líbilo se nám to. Stejně jako se nám líbila akustická verze "Traktoru", jak ji nahrál Ivan Hlas v tom Zelenkově filmu.

To už dneska spousta lidí ani neví, že vůbec prvním, i když jen televizním, filmem režiséra Petra Zelenky, ještě před "Mňága-Happy End", byl úžasný pseudodokument o vás - "Visací zámek 1982-2007". Neláká vás ještě někdy něco podobného?

To víš, že by nás to lákalo, ale nezáleží to tak ani na nás. Já jsem dokonce před časem navrhoval, že bychom měli s sebou na koncerty vozit kameru, točit ty historky v zákulisí a na cestách. A tak po půl roce, až bychom měli spoustu hodin záznamu, tak bychom to sestříhali a určitě by z toho něco vylezlo. Ale zatím to jsou jen úvahy....

Tahle deska je úplně první pro Warner. Jak jste se dostali k novému vydavateli?

Po minulé desce jsme se po vzájemné dohodě rozešli s Monitorem, u kterých jsme vydávali předchozí desky. A rozhodli jsme se, že tentokrát nechceme tu honičku. Že nechceme takové to - tehdy a tehdy půjdete do studia, bude tam ten a ten producent, budeme mít jen omezenou dobu na studio a tak. Tak jsme si desku natočili v klidu sami a ze studia jsme odešli až ve chvíli, kdy jsme měli pocit, že je to hotové. A pak jsme teprve obcházeli vydavatelství - nenabízeli jsme nějakou představu nebo vizi, ale hotovou nahrávku. A na Warnerech nám řekli, že se jim to líbí a že to vydají.

Nová nahrávka je tedy již pár týdnů na světě, dokonce byla už i pokřtěna. Visací zámek je na ní hodně jiný než na předchozí desce "Sex" - jakoby se navrátil do pubertálních let. Kdyby tam ovšem nebyl už celou tu dobu své existence. Některé konstanty jsou zkrátka neměnné. Aneb jak říká kytarista VZ 002 "Punk Is Not Dead, Vy volové!!!"


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY