Makrorecenze "The Golden Touch" DJe Wiche

23.02.2009 05:00 - Redakce | foto: facebook interpreta

Král tuzemského hip hopu DJ Wich nahrál desku, která překračuje hranice České republiky a vyráží na střet s hip hopem světovým. Na kolik úspěšné jeho putování s albem "The Golden Touch" bude, vám může naznačit i naše další makrorecenze, kterou jsme právě Wichovi věnovali.
DJ Wich - The Golden Touch
© facebook interpreta
Dlouho odkládaná deska s ambicemi, co sahají přes Atlantik až někam do stínem manhattanských mrakodrapů zapomenutého Bronxu, se na konci loňského roku konečně dostala ven. DJ Wich na ní prodává svou klasiku, obohacenou navíc o dvacet hostů, přičemž není nouze o světová jména. Záměr? Rozhled z hory Říp je až příliš skromný, tohle má být světová deska. A výsledek? Petr Doupal v hlavní recenzi Wiche poplácal za devatenáct silných skladeb, ale zároveň mu lehce vytkl to, že jede až příliš unisono, neinvenčně a že je - alespoň co se featuringů týká - až moc na kluky. Výsledkem ale byla silná osmička, okolo které se povětšinou pohybují jak názory samotných účastníků naší makrorecenze, tak její průměrný výsledek: dvaasedmdesát procent.


Tomáš Parkan - Vskutku zlatý dotek (9/10)
Vztah k interpretovi: V podstatě nemám hip hop vůbec rád.

Hip hop jsem donedávna vlastně ani moc neuznával, ale jak začal čím dál těsněji prorůstat ostatními žánry, dokázal jsem si i tady nalézt desky, které se mi pak natrvalo zabydlely v přehrávači. Důležité je, abych v nich slyšel nějaký melodický nápad. V této kategorii je DJ Wich na "The Golden Touch" opravdovým mistrem. I když má album dost dlouhou stopáž, nemám pocit, že bych se za těch několik desítek poslechů nudil. Deska rozhodně nepůsobí jednolitě, ač je z každého tracku cítit Wichův rukopis. Nedokážu sice posoudit kvalitu rapů či beatů, ale co je pro mě nejdůležitější - všechno funguje dokonale jako celek. Chvíli jsem si zvykal na to šmoulování a Chipa a Dalea, kteří se táhnou celou deskou jako červená nit, ale ve výsledku to beru jako takovou uměleckou značku. Nejdůležitější vlastností "The Golden Touch" je jeho neprovinčnost. Wichovi se za pomoci amerických raperů a zpěváků podařilo udělat desku, která nezní jen jako pokus o světovou produkci, ale opravdu se může rovnat s věcmi zpoza Atlantiku. Myslím, že teď už je za potřeba jen trocha toho pověstného štěstí, aby se Wich v Americe prosadil - potenciál na to tahle deska rozhodně má.

Tomáš Tenkrát - Jo, je to náš nejlepší hiphopový DJ (8/10)
Vztah k interpretovi: Neutrální. Neznám jen několik tracků z "Time Is Now".

To, co mraky lidí na "The Golden Touch" kritizuje, a sice, že se Wich opakuje, bych naopak označil jako stěžejní pro jeho úspěch. Možná příliš často používá zrychlené samply a někdy je průhledný. Jenže je třeba si uvědomit, že dál než k hranicím se svou produkcí nenahlédl. Pro zahraniční trh by to mohlo znít dost fresh na to, aby se líbil. Navíc spíš balancuje na hranici mezi pojmy mít svůj zvuk a být svou vlastní kopírkou. Není nutné šťourat se v tom, kde sehnal hvězdné hosty. Prostě tam jsou, někteří zní oproti své vlastní tvorbě jakoby bez šťávy (Lil Wayne, který přizabil výborný sampl od Imogen Heap), jiní září (M.O.P.). Některé kolaborace jsou chladnější, zřejmě poznamenané internetovou spoluprací. Přesto tahle deska u nás ční jako Žižkovská věž. A nejen v hip hopu. Vždyť kdo naposledy spolupracoval s aktuálními jmény světové hudby? Wich je nejspíš naším nejlepším DJem, co se hip hopu týče. Vytvořil si svůj styl, na kterém dál staví a snaží se ho posouvat. Důležité je, že není jedním z řady, ale má svůj rukopis. U nás jest známkou kvality, tahle deska je toho jen vyústěním. A já mu držím palce, ať se jí stane i za Aší, protože na to jednoduše má.

Karel Veselý - Žádný kalkul ani umění. Jen splněný sen (7/10)
Vztah k interpretovi: Slovy Vladimira518 - Wich = český hip hop.

DJ Wich
© scoop.cz
"The Golden Touch" je první české hiphopové album s celosvětovým dopadem a v tomto ohledu je Wich něco jako první Čech v NBA. O jeho talentu nemá cenu diskutovat, otestovat svoje schopnosti v globálním měřítku byla pro něj jediná další meta. Proto mi přijde trochu líto, že Wich jako kdyby zvolil opatrnější cestu a rozhodl se Americe zahrát její vlastní písničku. Navíc bohužel takovou, která letěla před nějakými čtyřmi, pěti lety. I výběr hostů svědčí o tom, že Wich svojí hudbou míří více než do žebříčků spíše do starého dobrého undergroundu, který už vlastně existuje jen v hlavách pamětníků. Prostě jen udělal album, kterou vždy chtěl udělat, zcela bez kalkulací, co by mohlo chytnout. Šmoulí samply evokující kokainovou euforii měly být něco jako Wichův trademark (jako autoladička u T-Paina nebo beatbox u Timbalanda), ale ke konci sáhodlouhé desky už se hodně přejídají. Jestliže "Much Higher" (s diskutabilním Nironicovým rapem) nebo "What We Need" tne přímo do živého, na druhé straně skladby jako "Classic" nebo "Give It Up" trochu působí jako kotva přivázaná k noze plavce Phelpse. I tak je "The Golden Touch" slušné vykročení, které bude mít doufejme nějaké pokračování.

David Věžník - Svět čeká (7/10)
Vztah k interpretovi:Největší sympaťák v českym ip-opu, voe. A umí.

O Wichovi a jeho talentu se mluvilo (nejen) v hiphopových kruzích tak dlouho a tak nahlas, že o tom musel slyšet snad každej. Takže ten sled událostí, kterej vedl k setkání s Little Big Robem a následnýmu zrodu "The Golden Touch", zase až tak moc překvapivej není. Ten kluk to v sobě zkrátka má a pro mnoho lidí možná bude důvodem k jakýsi národní hrdosti, zvlášť jestli to klapne. I ta deska to v sobě má, i když masovej úspěch asi mít nebude. Wichovi se totiž nepodařila jedna věc, a to povolit otěže sebekritice a utáhnout je svýmu egu. Ta deska měla být kratší a měla být odvážnější. I když se vynechá intro, zůstává pořád osmnáct položek dávajících dohromady předlouhou hodinu. To se na ex dává jen těžko, zvlášť když se člověk nedočká nějakýho extra vývoje nebo šokézních momentů. Víc raperek mezi chlapama, míň de modé šmoulů (jasně, rukopis, jasně) a mohla to bejt vážně bomba. Jenže zase když si člověk pustí každou skladbu zvlášť nebo celou desku natřikrát, cítí to. Je to prostě dobrá práce. Svět čeká. A u mě vyhrává "What We Need". Ne kvůli Wayneovi, ale kvůli vysamplovaný Imogen Heap, jasně. Držím pěsti, Tome.

Luboš Kreč - Dolu, deš dolu, Wichi (5/10)
Vztah k interpretovi: Předchozí nahrávku "Time Is Now" točím hodně často. Rád si poslechnu i jeho kolaborace s Indym.

Zlatě ražený úspěch. Revoluční zápis. S takovými přízvisky se lze v souvislosti s novou deskou DJe Wiche setkat. Většina superlativ ovšem neodkazuje ani tak ke kvalitě nahrávky jako spíš k pestré paletě hostů: aby měl český producent ve svých písních rap od hiphopových celebrit Lil Waynea, Raekwona, Taliba Kweliho, Havoca či Kurupta, to je vskutku věc nevídaná. Jenže ta nevídanost plejádou stars nejen začíná, ale i končí. "The Golden Touch" plyne více než hodinu sice spořádaně, bez zaškobrtnutí, s typickým Wichovým soundem, ale že by nějak významně pobavil, to ani ne. Je to takový sterilní výtvor, na kterém nemůže chybět šmoula a otravný vokodér; jak ostatně velí aktuální rapové klišé. Žádná ze skladeb nemá výjimečně nosnou melodii ani průrazný popevěk, žádný úderný hook. Když to srovnám s "Time Is Now", o vítězi nelze pochybovat: debut možná neměl ambice ani šance na mezinárodní průnik, zato byl nabit vtipnou, snad i neokoukanou, avšak rozhodně zajímavou muzikou. "The Golden Touch" je čitelný od začátku do konce. V Americe Wiche ještě neznají, takže jeho produkce možná příjemně překvapí, jenže doma o něm víme, a tak můžeme těžko jásat nad něčím, co zní až moc povědomě.


Album: DJ Wich - The Golden Touch
Průměrné hodnocení: 7,2/10
Celkový čas: 67:14
Skladby: The Man With The Golden Touch (Intro), Get Live feat. Slum Village, Give Up Your Guns feat. Royce Da 5'9", Talib Kweli & Raekwon, Coasting feat. Kurupt & Nironic, It Don't Stop feat. Big Noyd, Frank Nitty, Guilty Simpson & DJ Rafik, Classic feat. M.O.P., Gone With The Wind feat. Cali Agents, Is You Ready feat. Young De, J-Ro & Tekneek, What We Need feat. Glasses Malone & Lil Wayne, Give It Up feat. Little Brother, They Don't Know How (Money Over Here) feat. Havoc, Kurupt & Rosco, Do My Thing feat. Nironic, On And On feat. Rasco, Superman feat. Frank N Dank, Much Higher feat. Kurupt & Nironic, We Finally Here feat. Tangled Thoughts, Unstoppable feat. Guilty Simpson & Rasco, Always On The Run feat. Gail Gotti & Roscoe, Cheat On Her feat. RL of Next & Nironic


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY