Větrné mlýny rovnováhy a štěstí

27.10.2008 05:00 - Dan Hájek | foto: facebook interpreta

Na své nové desce "Gloria" se Longital odpoutali a trochu změnili svůj směr. Už to není hledání pozice, kam patříte, či nejisté přešlapování na místě. "Gloria" je zcela nový svět, v kterém se dějí věci dobré a šťastné. Žádný temný stín nebo nejistota.
9/10

Longital - Gloria

Skladby: Už len raz, Ani náhodou, Berlin - Grenoble - Arles, Zrkadlo, Som modré more, Červená modrá, Anjel môj, Okná oči čisté, Dary, My dve, Slnko stúpa, Mlyny, Gloria
Vydáno: 15.10.2008
Celkový čas: 62:18
Vydavatel: Slnko Records
Když se tehdy Dlhé diely rozešli svou cestou, z původní sestavy zbyli jen Dano Salontay a Shina. Zprvu tu byla velká nejistota a hledání cesty, kam se vlastně vydat. Tato nepevná půda pod nohama, hledaní budoucnosti, která se tehdy nezdála zrovna rozzářená denním světlem, se projevila i na minulé desce "Výprava / Voyage". Živé hraní ve dvojici za doprovodu elektronického přítele (laptopu) jim dodala zcela nové zkušenosti a špatné věci začaly prohrávat pod dusotem těch dobrých. Do popředí se dostala mnohem veselejší témata, která potkáte na každém rohu všedního života. V jejich podání se ale ona všednost vytrácí a dostavuje se možnost nakouknout do jiného, pestrobarevného světa jménem "Gloria".

Další podstatnou novinkou je, že se Longital přestali nořit do dlouhých a táhlých kompozic. Překvapivě na "Glorii" vítězí svěží písničkářství, v němž nebloudíte. Shina a Dano se hlasově doplňují, vícehlasy přímo pohladí a prohazují si role v tom, kdo koho doprovází. Rozmanitost nálad a atmosfér jasně odkazuje na jejich přijatou volnost: nač zbytečně hledat nějaké neduhy, když žádné nejsou? Větrné mlýny si do větru předou svou a prosluněná zrnka pšenice se rozmělňují na drobnou hmotu, potřebnou téměř pro denní užití, takto se taktéž dá "Gloria" vnímat.

Dano Salontay se zručností sobě vlastní objevuje a skládá nejen rytmické a ruchové propletence. "Gloria" je zrcadlem všeho dobrého, co jste kdy měli rádi na Dlhých dieloch / Longital, přesto je zde cítit posun do jiných prostorů. V nich jasně promlouvá radost a vlny modrého moře přináší láhve plné nevyřčených zpráv, zjištění a kreseb krás navštívených krajů. Při poslechu se mi často vybavil film "Jak přicházejí sny", pro svou malebnost a upřímnost emocí. Stejný pocit tu proplouvá napříč těmito třinácti písničkami. Nahota myšlenek mezi srdcem a hlavou je zcela přirozená a uvěřitelná a je zcela jedno, zda budete chtít vzdorovat nebo se necháte vtáhnout do řečiště polidštěných příběhů.

Longital na své sedmé desce (pokud připočteme i ty vydané pod jménem Dlhé diely) představují své nové rozpoložení, jistotu a znovu objevené světy. Zlověstné mlýny jsou pryč a andělé ochranáři vystavěli ochranou auru. A už je jen na vás, zda Longital v této podobě přijmete za své nebo nad nimi zlomíte pověstnou hůl.

PS: Longital "Glorii" pokřtí v pondělí 27. října v pražském Paláci Akropolis.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY