Spokojená s průměrem

18.10.2008 05:00 - Tomáš Tvrdý | foto: facebook interpreta

Okolo Ashanti se neustále motá spousta zajímavých lidí, ať už jde o producenty, skladatele, textaře nebo zpěváky. Čím to pak je, že se jí nedaří dorovnat úspěch z roku 2003, kdy získala Grammy? Zdá se, že se spokojila s průměrem a nehodlá na tom měnit. "The Declaration" tomu odpovídá.
4/10

Ashanti - The Declaration

Skladby: Intro, The Way That I Love You, You're Gonna Miss, So Over You, Struggle, Girlfriend, Things You Make Me Do (feat. Robin Thicke), In These Streets, Good Good, Body On Me (feat. Nelly & Akon), Mother, Shine, The Declaration
Vydáno: 02.06.2008
Celkový čas: 49:24
Vydavatel: Universal
Ashanti se snaží vymanit z šedého r'n'b průměru svojí čtvrtou deskou "The Declaration". Museli jsme na ni čekat dlouhé čtyři roky. Ale i přes neustálé odkládání termínu vydání a přes spolupráci s hitmakery, jakými jsou Kenneth "Babyface" Edmonds, Jermaine Dupri nebo Dianne Warren, je to pořád stejná písnička. Z kaliště průměru nedokáží Ashanti vysvobodit ani hosté Nelly, Akon a Robin Thicke. Na vysněnou druhou cenu Grammy to opět nevypadá.

Po několikátém poslechu celého alba se musím rozpačitě přiznat, že mi z něj nic v hlavě neuvízlo. Snad jen změť sladkého "uh, yeah, oh" v kombinaci se slovem "baby". Ano, jsou to neodmyslitelné atributy mainstreamového r'n'b, ale nějak to nestačí. Přesně takovéto interprety paroduje slovenská partička Horkýže Slíže písní "R'n'B Soul". Ashanti je sice krásná zpěvačka s dobrým hlasem, nicméně tahle kombinace by měla být příjemným bonusem k hudbě, nikoli tím jediným, co je posluchači nabídnuto.

Jednotlivé tracky, které se alespoň trochu vymykají stejně znějícímu balastu, je "The Way That I Love You", jež má slušně našlápnuto a určitě by neurazila v rádiu při jízdě autem. Bohužel, do evergreenu má daleko. Příliš afektovaný zpěv Ashanti (MySpace.com) a vtíravě naléhavá smyčka piana kazí celkový dojem z poslechu. U tracku "Body On Me" skvěle kontrastuje hlas Ashanti s hlasy Nellyho a Akona. Všichni tři mají osobitý výraz a dohromady znějí vcelku příjemně a hravě. Balada "Mother" v sobě nezapře vliv producenta a hudebníka Babyface. I když je z Ashantina zpěvu, vlastně i ze zbytku aranží, cítit Whitney Houston na sto honů, musíme Babyfaceovi nejen odpustit, ale i poděkovat. Tenhle styl by slušel Ashanti na celém albu asi nejvíc, nebýt tracku "Shine", který zastiňuje všechny předchozí, výše zmiňované.

Sečteno a podtrženo je nové album "Declaration" až na pár výjimek průměrné a tuctové. Potěší pouze skalní fanoušky r'n'b nebo ještě lépe - potěší pouze skalní fanoušky Ashanti. V těchto dnech putuje na pulty ještě novější album Ashanti "The Vault". Jde o dosud nevydané starší písně, takže možná i sama umělkyně cítí jistý dluh vůči svým fanouškům, a proto vydává letos již druhou desku. Kdo ví. Snad bude "The Vault" lepší než "The Declaration". Nezbývá než doufat.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY