Asi není povolanější osoby, která by měla sestavovat výběr písní vystihujících atmosféru v tanky rozježděném Československu, než je Jiří Černý. Ten na konci 60. let, v době sovětské okupace, v rozhlase nejen uváděl, ale doslova vytvářel "Houpačku" - hitparádu, která ovlivňovala hudební vkus veřejnosti mírou dnes nevídanou. A dlužno dodat, že se svého úkolu zhostil dobře.

"Běž domů, Ivane" je kompilace, která se naštěstí nesoustředí (jak by název mohl napovídat) na plytké politické písňové satiry, kterých v době těsně po okupaci roku 1968 vznikalo nemálo. Mezi ně lze snad zařadit pouze titulní skladbu Jaromíra Vomáčky (pravý název zní "Dobře míněná rada"), která ale zase svým zlidověním přes noc získala výsadní postavení mezi takovými popěvky.

Ostatních jednadvacet písní tohoto výběru má totiž jednoznačný punc kvality, který jim udělila mimo jiné i dlouhá léta, po která přetrvala v srdcích a myslích posluchačů. Oba příspěvky páně Krylovy (v bookletu pan Černý znovu otevírá známou, dodnes nevyřešenou otázku, zda "Bratříčku, zavírej vrátka" napsal Kryl až po vstupu vojsk, jak sám tvrdil, nebo ji měl předvídavě rozepsánu již dříve), vrcholný výkon Yvonne Přenosilové v "Zimním království", mrazivý "Krysař" Waldemara Matušky, Mňágou podruhé proslavená Mertovina "Dlouho se mi zdá", snad nejlepší píseň kariéry Heleny Vondráčkové "Přejdi Jordán" (zakázaná za otevřené vyzývání k emigraci) a samozřejmě geniální "Motlitba pro Martu". To jsou jen vybrané příklady.

Najdou se i slabší kousky, jako patetická Černochova "Osmnáct minut" nebo tradičně příliš přímočará a prvoplánovitá Hutkova "Pravděpodobné vzdálenosti", ale takové jsou v drtivé menšině. Měl-li bych tedy výběru něco vytknout, tak možná řazení skladeb. Přece jenom drsné skoky z folku do orchestrálního popu (Vladimír Merta jen s kytarou následovaný Evou Pilarovou s jejím mohutným "Rekviem") nebo textově závažné tragické téma vystřídané bez varování rozjuchanou legrací ("Bratříčku, zavírej vrátka" a po ní hned Chladilova "Držet hubu, držet krok") je trochu jako pěst na oko. Písně jsou vybrány velmi dobře, poskládány za sebe ovšem mohly být poněkud citlivěji. I tak se ale jedná o jednu z mála kompilací, která skutečně má smysl a svoji hodnotu.