Barrandovský most přístupné hudby

17.07.2008 05:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Čas od času se některý z umělců rozhodne vytvořit dílo, kterým chce přiblížit vážnou hudbu současnému posluchači. A ať už jsou motivace k takovému činu bohulibé či nikoliv, někdy to vyjde a jindy ne. Povedlo se to Michalovi Dvořákovi a Jaroslavu Svěcenému na "Vivaldianno MMVIII"?
5/10

Jaroslav Svěcený a Michal Dvořák - Vivaldianno MMVIII

Skladby: Vivaldianno, Cochabamba, Bengal Fire, Chatterbox, Little Squib, Secret Landscape, Nightingales From Dakar, Antonio, Indiada, Strings On The Ice, Supersonic Baroque, Carnevalissimo
Vydáno: duben 2008
Celkový čas: 42:15
Vydavatel: Subiton
Přáním a snahou autorů nadčasového projektu "Vivaldianno MMVIII" bylo vytvořit most mezi dnešní hudební současností a barokní hudbou, na jejíchž základech jej vztyčovali. Most mezi dnešním elektronickým světem, nejrůznějšími kulturami a barokem. Mezi tajemnou atmosférou kostela Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově a červenou LED diodou, rezistorem a osmikanálovým multiplexorem M74HC151B1. Výsledek je ale poněkud rozpačitý.

Jako nápad to znělo slibně. Spojit málo známé lidové nástroje z celého světa s klasickými houslemi a klasickou hudbou vůbec. A i když to není nijak originální idea, výsledek mohl překvapit. Stačilo jen být odvážný a nesnažit se za každou cenu o popularizaci, tedy o vytvoření díla, jež by byly schopny konzumovat masy.

Jaroslav Svěcený je v bookletu mimo jiné vykreslen právě jako jeden z našich nejproslulejších popularizátorů houslové hry. Mimo to je dle bookletu téměř polobohem, stejně tak Michal Dvořák i ostatní muzikanti, co "Vivaldianno" nahráli. A ano, jde o výjimečné osobnosti. Ale právě popularizace je to, co sráží celé "Vivaldianno" na kolena.

Všechno je tu totiž moc nablejskané, moc pro všechny, moc líbivé a hrané tak říkajíc na jistotu. Hlavně neurazit konzervativní posluchače. A tím dochází k zajímavému paradoxu - a sice k přiblížení současných a etnických vlivů posluchačům vážné hudby, namísto, a tak to alespoň chápu já, plánovaného opaku.

Personální obsazení Vivaldianna

Nahrávání "Vivaldianna" se účastnila řada zajímavých a výborných muzikantů, jejich propojení s duchovními otci projektu ale není náhodné a lze vystopovat dřívější spolupráci jinde. Jaroslav Svěcený hrál na housle se skupinou Lucie a tedy i s Michalem Dvořákem při vystoupení v pražské opeře v roce 2002. Radim Hladík zas spolu s Dvořákem pracoval na hudbě k filmům "Zapomenuté světlo" a "Báječná léta pod psa". Jiří Janouch připravoval stejně jako Michal Dvořák projekt "Pandurango - cesta za bohem hudby" a také sólovou desku Lenky Nové. Miloš Vacík hrál na perkuse na řadě desek, které Dvořák produkoval, i na albech Lucie, Jaime Garvitzu zas hrál na charangu na desce "Dobrá kočzka která nemlsá" i ve skladbě "Amerika".

Most, který Svěcený s Dvořákem pracně budovali tři roky, je totiž příliš bezpečný. Přejdete jej bez kapky vzrušení tam i zpátky a i když vás cestou zaujme pár zajímavostí (třeba výborné didgeridoo Ondřeje Smeykala, ale i ty ostatní zajímavé instrumenty) a oceníte, s jakou technickou dokonalostí byl vystaven, je to žalostně málo k tomu, abyste se po něm radostně opakovaně procházeli a hledali další nové a skryté zajímavosti.

"Vivaldianno" totiž není visutý most, jehož překonání vnáší do vašich žil adrenalin, euforii a obohacuje vás radostí. Je moderním betonovým Barrandovským mostem, přes který projedou denně statisíce aut. Bez potřeby zastavit se a vychutnat jeho majestátnost. Škoda.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY