Je to skoro námět na sociologickou studii. Slovo "revoluce". Lidi, který ho používaj nejhorlivěji a v nejčastější frekvenci, mívaj často společný rysy. Mluvím samozřejmě o nedovzdělanosti, černobílejch brejlích a radikálním idealismu, kterej pod rouškou "humanity" a snílkovství skrejvá skutečnej potenciál. Skutečnej totalitní potenciál - zdravim anarchisty, zarytý nepřátele svobody. Do týhle mozaiky patří i Štěpán Turek & The Jitrnice zdarma.

Tuhle vaši námitku, tj. proč tahám politiku do hudební recenze, naprosto chápu. Jenže nezmínit ji, když recenzované album explicitně odkazuje na "politiku", by byla celkem hloupost. Vůbec jakási kritika věcí veřejných je pevnou součástí alba, ne, nesmí nás překvapit, že se tak děje v intencích nejspodnějšího punku, v intencích stupidních, až z nich bolí hlava, nebo spíš taje úsměv na rtech.

A taje nejen úsměv, nýbrž i celkové vyznění "Kulturní revoluce". Jsou tu totiž dvě roviny: úsměvně primitivní hudební podklady a úsměvně primitivní texty. K hudbě: snaha naroubovat co nejméně obtížným způsobem diskofilii a punk dohromady, to není úkol, který by vůbec stál za řeč. Texty pak představují nejjednodušší možnou "kritiku poměrů", pochopitelně na úrovni, na jaké se taková činnost vyvíjí v hospodě u desátého piva. Ze své pozice bych zkrátka řekl, že se jedná o nechutnou socialistickou propagandu, s velmi silným akcentem módní anti-systémovosti, tak lahodné pro uši šestnáctek, který v klubech kalej piva za kapesný od rodičů, který jsou nejtěžší kapitalisti. Jo! Revoluce! Všem nám bude dobře, až všechny bohatý zavřeme do klecí. Rovnost, volnost, bratrství. Fuck off.

Turek a jitrnice se diskreditujou sami. Je tu to tání, o kterým jsem mluvil: zatímco sami autoři se neostýchají přiznat se, že jejich hudba je programová švejkovina, texty si nárokují vážné sdělení, které má podat výpověď o realitě. Neladí to dohromady. A tenhle rozpor znamená jediné, zařazuje "Kulturní revoluci" do kategorie "směšná zbytečnost", album odbourává sebe samo svou nedotažeností, totální povrchností. A proč si to neříct: tohle je skutečný kalkul! Ne Lucka Bílá, nebo Petr Muk, nebo kdokoli, koho by punx rádi označili za komerci. "Kulturní revoluce" je nejchladnějším atakem na nejzákladnější pudy (u mě nenávist), na základě "hudby", o níž vůbec nehodlám mluvit. S každou další deskou takové úrovně hudební kritika osmyslňuje svou existenci. Jenže jíst bychom měli co i bez vás, pane Turku. Takže "Neděkujem..." Sbohem a šáteček.