Beachparty na oslavu okázalosti a vkusu

09.06.2008 13:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Americká kapela MGMT po velmi dobře přijatém EP "Time To Pretend" přišla s regulérním debutem, který hýří nápady. Tihle kamarádi z univerzity se totiž neštítí psychedelického popu ani post-punku a jejich výsledek znamená neodolatelnou desku s vnitřní atmosférou.
8/10

MGMT - Oracular Spectacular

Skladby: Time To Pretend, Weekend Wars, The Youth, Electric Feel, Kids, 4th Dimensional Transition, Pieces Of What, Of Moons, Birds & Monsters, The Handshake, Future Reflections, Feel
Vydáno: 30.03.2008
Celkový čas: 40:24
Vydavatel: Sony Music
Andrew VanWyngarden a Ben Goldwasser si říkají MGMT a jejich očekávaný debut "Oracular Spectacular" patří k tomu lepšímu, co zatím letošní rok nabídl. Na MGMT je sympatický jejich zvuk a vůbec to, jak znějí neotřele a jaké vyznávají postupy. Podle klipu a všech dostupných materiálů to budou asi slušní podivíni, je tedy až překvapivé, jak silnou, melodickou a nezatěžkanou desku nahráli. Využívají moderní elektroniku a rochní se v psychedelii, což může znít zběsile, jenže nejlepší na tom je, že celá deska je vlastně popová.

MGMT, spolu s producentem dalších ufounů - Flaming Lips - Dave Fridmannem, totiž dokázali vychytat momenty, kdy skladby zní nástrojově jednoduše, přitom však pořád abstraktně a hlavně velmi silně. Jejich hudba někdy připomíná Arcade Fire při jejich rozmáchlé "No Cars Go" a jindy zase dřevně přímočaré Kings Of Leon. "Oracular Spectacular" jako celek zní spíš melancholicky až smutně, přičemž hlavně "Pieces Of What" ve mě dokáže vždy vyvolat velmi intenzivní pocity, což je u hudby to nejcennější.

Na debutovém albu se nachází i jeden velmi nadějný budoucí hit. "Kids" je totiž skladba, která se musí dostat k širší veřejnosti, byla by škoda, aby takhle povedená píseň, co se může směle stát třeba nástupcem "Handle Me" od Robyn, zapadla. Takhle totiž podle mého vypadá vkusný a moderní pop.

Samozřejmě se tu najdou i slabší kousky, hlavně bez ničím nevyčnívajících "Weekend Wars" a "Of Moons, Birds & Monsters" bych se klidně obešel. Nicméně zbytek je nadupaný výbornými momenty, které ještě rostou s přibývajícími poslechy. Je sympatické, když se někdo vrhne do hudebního průmyslu s tím, že na to chce jít trošku jinak a nebojí se riskovat. MGMT se riskovat nebojí a navíc to mají v hlavě srovnané a vědí, co chtějí říct. Vždyť v závěrečné "Future Reflections" se obávají postapokalyptické budoucnosti, kde budou lidé žít primitivním životem na plážích v osadách a ve volných chvílích budou chodit surfovat, k čemuž ostatně odkazuje i obal. Nejlepší na tom je, že MGMT to všechno dokáží podat s vkusem, co by snad poznal i Milan Knížák. Od promo fotek a webovek, přes hudbu až ke klipům se jedná o vytříbenou záležitost. A těch není nikdy dost.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY