100°C potvrzují kvalitu a snahu nezůstat na místě

05.05.2008 00:00 - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Promomateriály mluví o nové desce 100°C "Brant Rock" jako o rokenrolu pro 21.století. Je to samozřejmě velkohubé a zároveň nicneříkající, ale za sebe vidím jako neoddiskutovatelné, že se kapela od minulého alba zlepšila a svůj celkem osobitý rockpop rozvinula.
8/10

100°C - Brant Rock

Skladby: CD1: Intro, Who I Am, One Time, Cream, TV, Party Is Over, Single Boy, No Situation, Love Me Like A Queen, Elvis, Am I Really, Song Against Panic, Revenge Ocean, New Years Day
CD2: One In A Million (Petr Míkovec rmx), Jagger Is Not Dead (Honza Horáček rmx), Voices (Noise Cut rmx), From Base To Travel (Peejay rmx), Smoking The Killa (Al-esh Re-production 100C), Africa Vs. STK (Joshua rmx - Tallowah Production), Zion (Idea And Fatte rmx), Whatever (Ecson Waldes rmx), From Base To Travel (Philip TBC Break rmx), Whatever (Kubatko - Vocals by Jo-S and Brooklyn), George (Veneer Spaghetti mix), It's A Shock (Gregory Finn rmx), Africa (Michal Ditrich - Money dub), From Base To Travel (Dj Wash Hong Kong rmx), Under The Lamp (Chris Sadler rmx)
Vydáno: 15.4.2008
Celkový čas: 50:18 + 71:21
Vydavatel: Indies Scope Records
Informace k nové kolekci zdůrazňují velkou proměnu kapely 100°C za poslední dva roky. Jiný způsob skládání, producent, změna labelu, lepší texty, víc hostů atd. Oproti debutu určitě, ale ve srovnání s předchozí "Collage", konkrétně třeba s "Jagger's Is Not Dead" apod., nejde o takový šok, o něco nečekaného.

Nevím, jak s tím souvisí jediná změna v obsazení u trubky, ale dechů celkově ještě ubylo (až trochu ke škodě věci), kromě "One Time" zazní poprvé výrazněji až v páté "TV" a do konce desky se na ně podobně dostane už jen ve skladbě "Elvis". Elektroniky přibylo, ale chytře na sebe nestrhává pozornost za každou cenu, kytary nejen se zvukem už typickým pro "stupně" jsou slyšet dost, takže není nutné protestovat proti slovu "rock" z názvu desky. Přitom převažující skládající dvojka Johánek-Urbanec umí napsat melodickou popovou skladbu, takže antirockeři mohou být v klidu.

Nahrávka je stylově kompaktnější, hosté nejsou výrazně slyšet, pro mě naštěstí si kapela odpustila dubové a reggae odskoky, což ale neznamená proud stejných písniček. Singl "Cream" patří po úvodním rozjezdu mezi ty klidnější, hodně zaujme naléhavá "Party Is Over", kde možná inspirace IAMX není vůbec na škodu, naopak. Nejmenované skladby mají vyrovnanou kvalitu. Monotónnosti se kapela šikovně vyhýbá změnami tempa a částečně i nálady, i když určitou daň za kompaktnost můžete na konci desky cítit, dobrým tahem je závěrečná vyklidněná "New Years Day".

Čeho si nejde nevšimnout, je rapidní zlepšení zpěvu. Jakub "Joshua" Johánek zapracoval na výslovnosti i na výrazu, takže i když rodilý mluvčí to pořád není, už nemusíte trpět legrační "černošgličtinu". A třeba v "Party Is Over" předvádí výborně znuděně-unaveného a la Marilyna Mansona. Taky je třeba ocenit snahu, ať už se zvolený design můžete nebo ne, dát nové produkci ksicht skrz grafický koncept, to tady není zdaleka zvykem.

Fakt dobrá deska, velmi, velmi poctivá osmička, i když se pořád najdou malé výhrady kromě už uvedených. Zbytečné intro je prkotina, stejně jako "No Situation", která by mohla být organicky začleněná do nějaké skladby, i když možná měla sloužit jako oddělovač "2.strany desky". Pár písním by lehké půlminutové krácení neuškodilo. Dost bizarní je uvádění odkazu na oficiální stránky, kde to vypadá, že kapela právě teď vydala "Collage", ale milostivě je funkční aspoň sekce Aktuality. Jasně, původní vydavatel se nemusí snažit, ale protože na MySpace.com profilu není zdaleka tolik informací, nějak to budete muset překousnout.

Limitovaná edice s remixy

Ze dvou třetin se remixů dočkala předchozí deska "Collage", zbylá zhruba třetina je z debutu "Evergreen". Trochu zamrzí, že se netýkají novinky, i když jde pochopit důvody. Mezi remixéry jsou známá jména, došlo i na zařazení účastníka soutěže "z lidu". Očekávatelně se remixy pohybují v elektronických vodách, podle jmen se dá odvodit, zda víc do dubu, hiphopu, drum'n'bassu nebo techna. Kvalita je celkem slušná, zaujme český rap v "Zion", odlehčenost Finnovy úpravy nebo hypnopohled Ditricha. Zbytečné je zařazení tolika, i když stylově různých verzí "From Base To Travel", přestože rozumím, že k tomu vokál Emy Brabcová láká, Sadler se taky moc nepředřel. Pořád ale je remixové album slušný nášup.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY