Helena a její most k novému stylu

13.05.2008 05:00 - Pavel Novák | foto: facebook interpreta

Helena Zeťová beze sporu patří k tomu nejzajímavějšímu, co česká hudební scéna nabízí, neboť její hlas si jen tak nespletete. Po své trochu nejednotné první desce "Ready To Roll" připravila pokračování "Crossing Bridges", které už působí daleko dospěleji a sjednoceněji.
7/10

Helena Zeťová - Crossing Bridges

Skladby: Crossing Bridges, I'd Be A Blast, Until You Beg Me To Leave, Don't You Play Games, Apple Tree, Stand Up, Slow Down, Stupid, Easy Lover, Love Me Again, Den To Perimena Pote
Vydáno: 03.03.2008
Celkový čas: 35:02
Vydavatel: Universal
Ve své recenzi na její debutovou desku "Ready To Roll" jsem Helenu Zeťovou označil za velkou naději české hudební scény, zároveň jsem uvedl, že touto deskou ji nespasí. Helena sice nahrála několik velice povedených skladeb, ujistila o svém hlasovém potenciálu, ale vesměs šlo o jakési hledání sebe sama. Na novince "Crossing Bridges" už je všechno jinak. Dalo by se říct, že Helena se našla.

Přesto má deska v sobě pár věcí, které mi nejsou po chuti. První z nich je absolutní absence českých skladeb. Možná bych to pro mě bylo pochopitelnější, kdyby Helena byla alespoň spoluautorkou skladeb, ale když už si nechá skládat hudbu jinými lidmi a deska je určena pro český trh, alespoň nějaká česká skladba by se na ní objevit mohla. Tím se dostávám k dalšímu bodu a sice, že většina desky na mě působí, jako by skladby byly vybrány z katalogu nahrávací firmy, protože pod každou jsou podepsaní jiní autoři - od Dánska, přes Anglii až po Spojené státy americké.

Pokud ale vložíte disk do přehrávače a zapomenete na to, co jsem teď napsal, uslyšíte velmi povedenou a stylově sjednocenou desku. Helena se vydala směrem k poprocku tak, jak ho dělají její kolegyně venku, a nedá se než konstatovat, že nemohla učinit lepé. V kombinaci s jejím jedinečným hlasem a opravdu povedenými písněmi jde na české scéně o jedinečný úkaz. Skvělým uzavřením je pak loňská "Love Me Again", které byla velká škoda, že se neprodrala na Eurovision, a řecká "Den To Perimena Pote" z připravované řecké nahrávky. A nutno říct, že řečtina Heleně sedí snad ze všech jazyků nejlépe.

Mezi kolegy v redakci a čtenáři týdeníku "Co poslouchá musicserver" se obecně ví, jak blízko k řecké hudbě mám. Proto už teď netrpělivě očekávám Helenino řecky zpívané album. Pokud bude zbytek tak vyvedený jako skladba "Den To Perimena Pote" a vůbec celá její druhá deska "Crossing Bridges", budu jednou doufat, že se na tamější hudební scéně dočká úspěchu. Vzhledem k tomu, že je řecký trh doslova přesycen kvalitními umělci, to nebude jednoduchá věc. Helena na to ale má.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY