O úvod posledního semifinálového kola se tentokrát postarala jedna z porotkyň a vzhledem k tomu, že Gábina Osvaldová by nám toho asi moc nepředvedla, pak to musela být Helena Zeťová. Ta se dosti výrazně odchýlila od formátu pořadu, když s podporou tří dalších zpěvaček bravurně vystřihla gospelovou "His Eye On The Sparrow". K tomu lze konstatovat pouze jedno: V porotě sedí naprosto oprávněně.

Prvním klukem, kdo okusil v neděli večer pódium, byl Jerguš Oravec a nasadil laťku pekelně vysoko. Už jen tím výběrem "Wish You Were Here" od Pink Floyd. A pak hlavně tím, jak ji zazpíval. Nesnažil se ji zpívat jako Floydi, ale jako Jerguš. Sám si zvolil frázování, drobné improvizace a bylo to výborné. Dokonce se pustil i do falzetu, který obvykle obstarává kytara, a i když to nebylo super jisté, tak v tomto případě mi to vůbec nevadilo. Jediné, co mi až tak nesedělo - jak mohli sakra nahradit kytaru piánem?

Zatímco Jerguš vystoupal do výšek, o to větší pád z výšin přišel s Noahem Ellenwoodem a jeho podáním "Haven't Met You Yet" Michaela Bublého. Já totiž na rozdíl od poroty originál znám velmi dobře. Začalo to hodně divokým nástupem a ani pokračování nebylo o moc lepší. Vůbec se nemohl sejít s doprovodem, nedokázal zachytit jakýkoli rytmus, natož ten swingový, a co je ještě daleko horší, že to bylo neskutečně falešně. Evidentně si to hodil do naprosto špatné tóniny a to už nezachrání ani sebesladším kukučem. Katastrofa celého kola.

Ještě že po téhle apokalypse přišel Matěj Piňák se "She's Out Of My Life". Lepší léčení jsme si nemohli přát. Matej si vybral moc dobře, tahle písnička není ještě ten typický Jackson, na kterém si už mnoho zpěváků vylámalo zuby, a je svým způsobem ohebná. Matej si ji ohýbal mistrně. Vložil do ní optimum citu a prožitku, tak aby to znělo, ale přitom to bylo ještě vkusné. Ve vhodnou dobu dokázal přitlačit a naopak zase ubrat - výborný timing.

Ve chvíli, kdy se blíží na pódium Martin Kurc, můžete si být jistí, že přijde slaďárna. Tentokrát to odnesl "Your Song" Eltona Johna. Chudák Elton. Jsem si jistý, že ačkoli je gay, tak i on by se tou sladkostí roztekl. Nechci Martinovi upřít velkou snahu a nasazení, ale budu se už opakovat: Co s takovýmto zpěvákem nejen na hudební scéně, ale i v dalších kolech, kde budou povinná témata?

Po pravdě v disciplíně sladkost nebyl o moc odlišný ani Martin Harich, kterého jsem si soukromě překřtil na Justina Biebera. Nicméně zatímco Martin Kurc "Your Song" odzpíval velmi slušně, Harich "She's The One" Robbieho Williamse nikoli. Naprosto nepochopitelně ji roztahal, ta písnička se táhla jako žvýkačka a ani intonace nebyla bez chyby. Kdyby se na ten zpěv trošku víc soustředil, mohlo to být lepší, ačkoli je otázkou, co víc zabere na jeho cílovou skupinu.

Petr Ševčík možná leckoho překvapil, když sáhnul po "You Raise Me Up", kterou produkce přiřkla Westlife. No, ona je to písnička irsko-norských neo-klasických Secret Garden, a já ji třeba znám spíše od Joshe Grobana. S jeho školeným hlasem se samozřejmě ani Petr Ševčík nemůže porovnávat, nicméně i tak převálcoval všechny, kdo do té chvíle zpívali, tedy technicky. Dokonce si tentokrát odpustil i tu přehnanou afektovanost, která zůstala mírně v pozadí. Faktem ale je, že i přesto na mě Petr nějak nepůsobí a zůstává v určitém vakuu.

Jednou za čas získám pocit, že by tu měla existovat hudební policie, a kdyby měla někoho zabásnout nyní, pak by to měl být Michal Šeps, protože jakým způsobem zprznil "What A Wonderful World", to nemá obdoby. To byl noční pochod domů z putyky ve čtyři hodiny ráno po dlouhé kalbě. Pravdou je, že ale i mě Šeps nepřímo baví - prostřednictvím následných komentářů poroty a jeho naprosto zmatečnými reakcemi. Mimochodem, nevíte někdo náhodou, zda jsou účastníci SuperStar testováni na přítomnost omamných látek?

Jerguš Oravec to všechno geniálně otevřel a neméně skvěle to uzavřel Lukáš Adamec s "Imagine" Johna Lennona. Přiznám se, že jsem si po velmi dlouhé době u SuperStar jen tak sedl, poslouchal a vychutnával. Podařilo se mu vystihnout ducha téhle písničky a přes to jen nekopírovat originál. Vyvaroval se jakýchkoli intonačních problémů a navrch přidal mužný chraplák, kterého není v záplavě sladkých Noahů a Harichů nikdy dost.

Jestliže holkám vládnou Češky, pak jsem po dnešku nabyl dojmu, že u kluků je to naopak. Jediným slabším článkem u Slováků je Martin Harich, kterého bych do finále nepustil. Naprosto odlišná je situace u české části, kde mi je prakticky jedno, kdo vypadne, a pokud bych měl říct přece jen jedno jméno, pak by to byl Noah Ellenwood.