Čtyři uznávaní hudebníci se sešli na nahrávání první desky Autopilote "IDO". V konečném výsledku si možná dohromady sedli lépe, než kdo čekal, a každý tady má právoplatný prostor. Leitmotiv celého alba je jasný - přelet kolem dokola Země a pokud možno na plný plyn.
Nesnáším slovo projekt, je naprosto debilní a navíc ve spojitosti s hudbou i tak trochu mimo mísu. Projektovat, čili plánovat, se dá potrubí, ale hudba?! Otec
Autopilote Pavel Fajt takto běžně tento spolek muzikantů se smyslem pro improvizaci nazývá. Možná se vám to líbí, ale já si tady můžu psát, co chci, a tak budu
Autopilote označovat radši normálně slovem "kapela".
Historie
Autopilote je poměrně krátká na to, kolik se tam vystřídalo lidí. Sahá do roku 2003, ale nová a zásadnější kapitola se píše až v roce Jamese Bonda. V té době totiž, s již asi ustálenou sestavou, vzniká první album. Produkuje
Roman Holý, zpívá a obal cédéčka maluje japonská dračice Yumiko, do bicích bubní
Pavel Fajt a
Ondřej Smeykal se svými didgeridoo všechny skladby háže do exotičtějšího hávu. O nepříliš radio-friendly muziku se jedná i přesto, že
Roman Holý podle svých slov hudbu dost
"učesal a zpísničkovatěl". Ale
Autopilote to jen pomohlo. Ze svého ranku kapely, která se válí v extravaganci, notami maluje nekonečné plochy a působí alternativně, stejně nevyšli. A to je samozřejmě dobře, nicméně hudba je náhle čitelnější a plná skrytých (i neskrytých) melodií.
Naživo se leckdy ztrhla do nerozpoznatelné mlhy a v podstatě jen pumpovala, z cédéčka se jedná o plnohodnotné písně.
Hlas Yumiko je nádherně čistý a tvoří pilíř "IDO". Přestože je její výslovnost mile jemná, jsem se ale několikrát přistihl, jak na mě má hudba ne zrovna pozitivní myšlenkový dopad. Zbytečně mnoho skladeb je totiž náladově temných až smutných. Ovšem když se chcete pobavit a otestovat, kolik bpm je vaše hi-fi soustava schopna přehrát, tak "Damsarahm Dance" jistě uspokojí. Doporučuji rovněž dát na
plnej vejvar basy. A potom tedy zajít koupit nové reproduktory. Neuvěřitelně štavnatá masa zvuku.
Nečekal jsem tolik písničkovou desku a myslím, že propojení elektroniky a exotična se povedlo. Už po prvním letu vám v hlavě zůstane iks skladeb a za několik dní máte celou desku načtenou ve své memory, i se všemi okolními faktory. A že jich obsahuje hory. Metafory, fóry a nápory zvukové clony, která jde všemi směry a prostory - to jsou hlavní kořenící reaktory. Fajn, že
Autopilote obsahuje autocenzory, je třeba pochválit všechny autory a to nejen za to, že se ohlídají sami. Všechny přebytečné potvory kudrlinky, která na koncertě dělali pouze rušivé chiméry, totiž pěkně studiovými katalyzátory odebrali. Šlágry jako od Habery nečekejte, za to je to sakra groovy!