R.E.M. jsou zpět. Po nejslabším kousku své diskografie, třináctém "Around The Sun", na němž R.E.M. prokázali, že sice jsou zkušenými řemeslníky, ale jako by zapomněli, že je potřeba ještě něco navíc, přicházejí po čtyřech letech s dalším studiovým albem "Accelerate". Výtečným albem.
"Accelerate" je splněné přání, o němž po odchodu bubeníka Billa Berryho snil nejeden příznivec legendární kapely z Atén v americké Georgii a málokdo současně doufal v jeho vyplnění. Je to návrat ke skutečnému rocku, deska sázející na přímočarost, album, u nějž Stipeovi a spol. věříte každý tón a konečně máte pocit, že
R.E.M. muzika pořád ještě (nebo zase) baví. Že ji dělají hlavně pro sebe a ne proto, aby dostáli smluvnímu závazku u nahrávací společnosti. A hlavně - že si věří i oni sami.
"Accelerate" je to nejvýstižnější jméno, jaké mohlo být pro takové album zvoleno. Zrychlení je patrné od prvních taktů "Living Well Is The Best Revenge" až po závěrečnou "I'm Gonna DJ", skladbu, kterou známe z poslední zastávky kapely u nás. Spolu s akcelerací hraje pro kapelu i další výrazný faktor, kterým je délka alba. "Accelerate" během svých pětatřiceti minut (což je o dvacet méně než u předchůdce) nemůže omrzet ani (i když to z délky nutně nevyplývá, ale může s ní souviset) nemá smysl hledat zbytečné tracky, protože tu prostě nejsou.
Ostřejší kytary a skutečná vzpomínka na sebe samé v 80. letech minulého století, energie na rozdávání, silné melodie a mnohem méně jasných politických odkazů v textech (i když pár se jich tu také najde - třeba zvukově nejvypiplanější "Houston" začíná slovy
"If the storm doesn't kill me / The government will").
R.E.M. na jednu stranu dospívají, na druhou se ale s energií blíží svým kořenům. Pochopili, že v dnešní akcelerující a uspěchané době je jednou z cest, jak se jí nenechat smést, nabrání totožného tempa a spolu s ním vnímat svět stejně zrychleně a zkratkovitě. To se daří znamenitě, a proto deska tolik funguje.
Marketingové okénko
Vydání čtrnácté řadovky předcházela masivní, velmi zdařilá a promyšlená webová kampaň. Od 1. ledna byly postupně spuštěny weby Ninety Nights, Supernatural Superserious a Accelerate. Posluchačům byla až do vydání alba servírována den co den nová krátká videa nebo důležité informace o albu samotném. Ale to není vše. Kapela se rozhodla, podobně jako nedávno Nick Cave, umístit celou desku ještě před vydáním k poslechu na web ILike.com
První spolupráce s producentem
Jacknifem Lee (na svém kontě má třeba "A Weekend In The City"
Bloc Party nebo "How To Dismantle An Atomic Bomb"
U2) vyšla osmadvacet let starým
R.E.M. nad všechna očekávání. Společnými silami nahráli desku, kterou jen tak neodložíte a ještě dlouho se k ní budete vracet. Podobně jako k "Document", "Green", "Out Of Time" nebo "Automatic For The People".
PS: Co si o akcelerujících
R.E.M. myslí pětice dalších redaktorů, se brzy dozvíte v makrorecenzi.
PPS: A nezapomeňte na koncert 17. srpna v Praze na Slavii.
9/10 
