Reklama

Výstřední, ale už zdrženlivější šílenci

27.03.2008 18:00 - Kateřina Červenková

The Mars Volta přichází se svým čtvrtým studiovým albem "The Bedlam In Goliath", které je překvapivě přístupnější pro širší pole posluchačů. Kapela však rozhodně neztratila pověstnou živelnost ani extravaganci, jen lehce umírnila přehnané experimentátorské choutky, díky čemuž vznikla výborná a poutavá deska.
8/10

The Mars Volta - The Bedlam In Goliath

Skladby: Aberinkula, Metatron, Ilyena, Wax Simulacra, Goliath, Tourniquet Man, Cavalettas, Agadez, Askepios, Ouroborous, Soothsayer, Conjugal Burns
Vydáno: 29.01.2008
Celkový čas: 75:52
Vydavatel: Universal
Brutální a bizarní rock, neučesaný chaos, dráždivá syrovost a dávka progresivity. The Mars Volta do nás stále ládují svoji nevyzpytatelnou a těkavou směsici melodických erupcí a pestrobarevných, amorfních vyhrávek. S novou deskou však skupina dává možnost nahlédnout do hlavy svého psychopatického hudebního génia i méně otrlému posluchači. Jsou srozumitelnější a stravitelnější, aniž by se ale vzdali svého podmanivého a jedinečného obcování s nejrůznějšími styly, které tak drze a smyslně obnažují.

Nadále však zůstávají originální. Vyzývavě ignorují jakýkoliv řád a pikantním způsobem na "The Bedlam In Goliath" předkládají ucelený epický příběh, jejž rozhodně nelze jen tak nakrájet na jednotlivé písničky. Jejich duševní pochody jsou podstatně spletitější. Bez něžné předehry nám neodbytně servírují svoji maniakální nápaditost.

Některé momenty vtáhnou do děje, ale vzápětí, když už jste skoro přesvědčeni, že chápete podstatu téhle výbušné a rozmarné hudební výpovědi, se v té neuchopitelné organické změti opět ztratíte. Chvilku jsou The Mars Volta prchliví a lascivní, za okamžik jsou zase takřka nedobytní pro vaše smysly, se kterými si velice zkušeně pohrávají. Proplétají celé album jiskřivým napětím, díky čemuž je příběh dostatečně dramatický.

Naléhavosti samozřejmě dodává pronikavý zpěv, který jen zdánlivě nekoresponduje s nesourodým hudebním pozadím. Mnozí kapele možná neodpustí nedostatek progresivity a určité polevení z hudebního experimentátorství. Nová deska je v porovnání s předchozími opravdu umírněnější a představuje podstatně menší adrenalin, zase tu však kapela působí sebejistěji, v rámci možností i vyrovnaněji. Tuhle změnu ale postřehnou spíše skalní fanoušci než náhodný posluchač, který na chvilku uvízl v nepřehledné síti utkané z hudebního šílenství.

The Mars Volta už nepřipomínají neurotický záchvat, ale rozhodně jen tak lacině nepřešlapují na místě. Jsou pořád dostatečně komplikovaní, švihlí i excentričtí, aby dostáli své divoké pověsti. A chválím krásný, orientálně laděný obal.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Omarovy sólovky (Ondřej, 28.03.2008 09:24) Reagovat

    Omar Rodriguez-Lopez poslední dobou řádí spíš na svých sólovkách... hlavne Se Dice Bisonte, No Buffalo se mu opravdu povedla..
    I když já mám stejně nejradši De-Loused In Comatorium

  • Na (Lateralus, 28.03.2008 10:27) Reagovat

    prvni poslech dost narocna deska, ale po dalsim a dalsim poslechu je cim dal snazsi si tuhle hudbu poradne uzit..

  • Trochu zklamání (Jirka, 28.03.2008 14:14) Reagovat

    Amputechture bylo lepší. Geniální. TBIG mi zní trochu kýčovitě. Ale protože k dílu přiložil ruku i JF, tak to nemůžu ponechat bez mojí pozornosti. :)

  • Bezva (Jimmy602, 18.11.2008 22:10) Reagovat

    Dobrá recenze. (745412354)

  • At the Mars-in (Adam Černík, 02.03.2009 00:45) Reagovat

    Nevím jak vám lidi, ale mě furt strašně chybí starý dobrý At the drive-in. Volta je parádní, ale ATDI... Uaaah! :)

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY