Savoy je kapela Paula Waaktaara Savoye - kytaristy A-ha, jeho manželky Lauren a třetím do party je bubeník Frode Unneland. Ačkoli je ústřední postavou hudebník, který stojí za mnoha úspěšnými písněmi A-ha, jejich hudba zatím nepronikla za hranice Norska. "Savoy Songbook Vol.1" to má změnit. Úkolem sólových projektů bývá dostat na světlo i písně, jež se přímo do kapely nehodí, přidat jim větší osobitost a odpočinout si od stereotypu. Savoy jsou v tomto ohledu trochu výjimkou, protože jejich hudba nezní tak osobně, jako v případě sólových odboček Mortena Harketa a Magne Furuholmena.

Dobře víme, že když se dají tři talenty dohromady a trochu se u toho hádají, vznikne něco skvělého, ne-li geniálního. Jak se tým rozdělí, u každého budete něco postrádat. Starší nahrávky Savoy mi připadají jako dema, které Paul skládá ve svém domácím studiu na kytaru, ale cosi jim chybí. Chybou "Songbook" je hlavně počet skladeb, dvacet čtyři táhlých, vesměs pomalých písní od skupiny, která se má představit novému publiku, se mi zdá moc. Druhé cédéčko je trochu hardcore i pro těžkého melancholika, přestože Paul má talent zvrátit sebedepresivnější skladbu refrénem, z něhož je cítit naděje. Přesto písně Savoy nenabízí tolik prostoru pro melodické zvraty, neboť Paul ani jeho žena nejsou tak dobrými zpěváky a jediné, co je chrání před monotónností je, že se střídají a doplňují. Některé skladby by tu zkrátka nemusely být.

Savoy mají za sebou už pěknou řádku alb - "Mary Is Coming", "Lacluster Me", "Mountains Of Time", "Reasons To Stay Indoors" a eponymní "Savoy". Dvojcédéčko obsahuje singly, ale i řadové nahrávky, které Paul a Lauren označili jako své oblíbené písně. Nejznámější peckou Savoy je "Velvet" - píseň, kterou byste mohli někteří znát, protože A-ha ji umístili na desku "Minor Earth Major Sky". První CD kompilace se snadněji dostane pod kůži, najdete na něm většinou singly a také novinky "Karma Boomerang" a "Best Western Beauty"; tyto dvě skladby jsou tím nejlepším na desce, i když starší písně jako "Rain", "Lackluster Me" nebo "Grind You Down" mají také svoje kouzlo.

"Songbook" nabízí hlavně skladby s akustickými nástroji, které se nahrávaly z velké části na jednu stopu, aby zněly co nejpřirozeněji. Samozřejmě určité části se přehrávaly, ale rozhodně u Savoy nehledejte vyšperkovanou elektroniku. Novinky mají náladu "Analogue", posledního alba A-ha, ale jsou méně melancholické a výrazněji je slyšet akustická kytara. Srovnání nového stylu a zvuku Savoy s A-ha je na místě, protože poslední deska známého tria vznikala v podstatě sólovým způsobem a je na ní dobře znát, ze které dílny jednotlivé skladby pocházejí.

"Savoy Songbook Vol.1" má silnější a slabší místa, ale zejména nové skladby dokazují, že jejich autoři mají potenciál a mohli by uspět i u nového publika. A co je důležité, Savoy fungují jako samostatná kapela a stále se vyvíjejí - k lepšímu.