"Micka Jaggera bych z postele nevykopal, ale jinak nejsem...," odpovídá v kultovním muzikálu "Hair" usměvavý Woof na otázku, zda je gay. Jaggera by opravdu z postele jen tak někdo nevyhodil, ostatně ani já ne. Oplývá neodolatelným sex-appealem, svůdně se vlnící boky i smyslná ústa a k tomu ten nadrzlý a lehce arogantní výraz; to vás dostane do kolen. Sebevědomý nadsamec, který rád provokuje svoje okolí, světácký frajírek, co i v pokročilém věku láme ženská srdce. Stejně přitažlivá je ale i jeho sólová kariéra. Kdo by čekal hrstku odkazů na nesmrtelnou rock'n'rollovou zábavu jeho domovské kapely Rolling Stones, byl by hodně překvapen. Jagger je tu většinou sám za sebe.

Laškovně poodhaluje své soukromé hudební choutky, které jsou opravdu různorodé a v mnohém se liší od těch Stoneovských. Směle a s chutí nakousává nejrůznější žánry. Troufale koketuje s tanečnější scénou, sebejistě deklamuje svoji zálibu v rytmickém funky a vyznává se z lásky k soulu. Umí energicky roztancovat i pokrytecky rozněžnit. V polovině osmdesátých let se žádná z těch oblíbených mondénních diskoték neobešla bez hitů z Jaggerova debutu "She's The Boss". O atraktivnosti téhle desky vás na výběru přesvědčí profláknutý, jemně sentimentální, přesto skvěle šlapající hit "Just Another Night" a nesmírně chytlavá písnička "Lucky In Love".

Spolupráce s Davem Stewartem z Eurythmics na druhém albu "Primitive Cool" už nepřinesla tak nadšené ohlasy a postupně zapadla. Deska je sice možná o něco živelnější, nicméně pro mnohé představuje vrchol Jaggerovy chvástavosti, což ostatně dokazuje i trochu laciný a nepřístojně prchlivý singl "Let's Work". Jestliže na debutu Mick důrazně naznačil, že není pouze otrokem Rolling Stones a umí tvořit i sám, jeho třetí, neskutečně vyzrálá nahrávka znamenala opravdový úspěch. "Wandering Spirit" je zábavná a hravá, zbytečně nekomplikovaná, rozverná i uhlazená. Sexy písničky jako "Put Me In The Trash" nebo "Sweet Thing" vás zaručeně nažhaví a podráždí vaše smysly. Jen patetická country balada "Evening Gown" a hlavně pak "Don't Tear Me Up" více než hodně připomínají Stones.

Neméně vzrušující je i poslední sólovka "Goddes In The Doorway". Jagger spojil síly s několika významnými muzikanty a stvořil zářivou desku, kdy popové a taneční melodie nápaditě zahalil do obhroublejšího hávu. Na rozpalujícím, ostřejším a vybroušenějším hitu "God Gave Me Everything" se silně podepsal Lenny Kravitz. Fúze jeho elektrizující kytary a Jaggerova žhavého zpěvu je až nemravně božská. Obdobně úžasnou a naléhavou "Joy" zdobí Bonův vokál.

Trochu vybočující, živočišná skladba "Too Many Cooks (Spoil The Soup)" vzešla z nahodilé spolupráce Jaggera s Johnem Lennonem. Je to vůbec poprvé, co tahle výrazně dechová rarita vychází. Z trošičku jiného těsta je hitovka skupiny Motown "Dancing In The Street", ve které to s Mickem možná až moc okázale rozjíždí David Bowie. Příjemné reggae "Don't Look Back" si pak Jagger střihl s legendou žánru Petem Toshem. "Old Habits Die Hard" pak připomíná Jaggerovu filmovou hudbu, vyšla už před třemi roky na soundtracku ke snímku "Alfie".

Mezi dosud nevydané písničky pak patří poměrně moderní "Charmed Life", Jaggerův muzikantský příspěvek k filmu "Performance" z roku 1970 (ve kterém si i zahrál) "Memo From Turner" a konečně pak "Checkin' Up On My Baby", která byla zaznamenána při jamu s bluesovou grupou The Red Devils v LA v devadesátých letech.

Jako by nyní Jagger rekapituloval svoji tvorbu, uklízel po sobě a těšil se do hudebního důchodu. Nevěřím však, že by to tenhle vitální, žoviální náfuka a neodolatelný svůdník balil už teď.