Tak trochu ve vlastním stínu

01.11.2007 05:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Rilo Kiley nejsou žádní vyjukaní zajíčci. Jen až nyní dostali šanci od major labelu. To by bylo samozřejmě dobře, kdyby tu šanci využili s grácií posledních dvou desek. Leč, nevyužili. Není to láska, není to zlo, jen se jim to tentokrát tolik nepovedlo.
7/10

Rilo Kiley - Under The Blacklight

Skladby: Silver lining, Close Call, The Moneymaker, Breakin' Up, Under The Blacklight, Dreamworld, Dejalo, 15, Smoke Detector, The Angels Hung Around, Give A Little Love
Vydáno: 27.08.2007
Celkový čas: 37:36
Vydavatel: Warner Music
Rilo Kiley existují již delší dobu a mají za sebou tři cédéčka, tak až novinkové album "Under The Blacklight" se dá považovat za jejich vykročení z undergroundu. První deska, od které se opravdu něco čeká. Hodně se o tom mluvilo, hodně lidí to zajímalo, ale že by výsledek byl hodně dobrý, to se říct nedá. Také je otázka, zda se víc mluví o frontwoman Jenny Lewis a jejích super kozách, nebo o samotné hudbě. Ta první věc je asi v pořádku a pořád dostatečně super, ale hudba nám nějak pokulhává, jako by ztratila identitu. Možná opět zaúřadovala ta část mozku, která má na dveřích od kanceláře cedulku "Přehnané očekávání".

Rilo Kiley mají velmi slušně vyvinutý cit pro harmonii skladeb. Ty se opravdu povedeně přelívají ze stylu do stylu, aniž by to působilo rušivým dojmem, ale mám jeden velký problém. Přijde mi, že neměli dostatek nápadů, ta deska není vůbec originální. Od začátku do konce působí dojmem kapely, jejíž repertoár se skládá z coververzí, ale zahraných tak dobře, a tak v jiném aranžmá, že se ani nepozastavujete nad tím, co že to zrovna hraje. Skvělým důkazem budiž skladba "15". Shania Twain, Rilo Kiley nebo snad trochu Debbie Harry?

Celkový poslech ale rozhodně JE příjemný, za celých osmatřicet minut se probrodíte slušným křoviskem z nejrůznějších melodií a po většinu stopáže si budete užívat nádherný hlas Jenny Lewis, který nezevšední. Ale nejvíc budete čerpat právě z produkce, ta je tím, co tohle album udrží nad pomyslnou hladinou. Možná že by si Rilo Kiley toho průměru přeci jen nalokali, ale to by zde nesměly být skladby "Breakin' Up", titulní "Under The Blacklight" nebo průzračně čisťounká, hladící a nenásilná rádiová skladba "Give A Little Love", jejíž refrén se umí zarýt hluboko (vyzkoušeno). Ovšem imaginární korunku dám prvně jmenované. "Breakin' Up" možná není po prvním poslechu nijak zajímavá píseň, ovšem poté, co objevíte opravdu dokonalý klávesový part ze začátku, se zamilujete. To je jednoduše hudební lahůdka a myslím, že i takoví The Stars si můžou rvát vlasy, že tento melodický klenot nevymysleli dřív.

Před recenzí jsem album poslouchal hodně a bavilo mě, pak jsem ho odložil a teď se dostalo do pozice cédéček, co si pustíte tak jednou dvakrát za rok. Dokonce mi ani tolik nevadí nezvykle velký příklon k disco soundu, koketování s folkovými motivy a tak dále, jako spíš přílišná beztvarost celého výtvoru. Ona "Under The Blacklight" není špatná deska, ale není ani moc dobrá, což je její problém.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY