Robert Kodym a P.B.Ch. dosáhli snad všeho, čeho lze v Česku hudbou dosáhnout. Hráli ve dvou velmi úspěšných kapelách, natočili nejednu povedenou desku. Historii Wanastowích Vjecý začali psát v roce 1987, kdy spolu s Ádou Vitáčkem (Plexis) založili pro režiséra krátkých filmů Vladislava Kvasničku na zakázku punkovou kapelu. Potřeboval muziku pro svůj film o životě punkáčů v Čechách "...aby si lidi všimli". Od té doby skupina urazila dalekou cestu. Už s druhým albem se úspěšně zabydlela na tuzemské poprockové scéně, později si hrála s tradičními etnickými nástroji nebo koketovala s elektronikou. Přesto nezapomíná na své počátky, punkrockové kořeny jsou z hudby stále cítit.

Letos na podzim se WV rozhodli už podruhé bilancovat. 22. října vyjde komplet dvou CD a jednoho DVD, které přinese kromě všech zásadních hitů i videoklipy a čtyři novinky. Kromě narozeninového koncertu, jenž se odehraje 15. listopadu v Sazka Aréně, připravují na příští rok také velkolepé turné. Dost důvodů, abychom zrekapitulovali jejich dosavadní tvorbu.

---

Epidemie (1990)
Wanastowi Vjecy se poprvé objevily na "Epidemii", jedné z tehdy hojně vydávaných punkových kompilací. Robert Kodym ani P.B.Ch. ještě nezpívali a ani se o to nepokoušeli, ale řvali jak zvířata, také zvuk zcela odpovídá své době i stylu. Díky tomu mezi ostatní punkové party bez problémů zapadají (kromě Wanastowek hrají na desce třeba S.P.S., Telex, Akutní otrava nebo Zelení kanibalové). Zvlášť pěkná je verze "Oni", v níž P.B.Ch. huláká kouzelná hesla "Posaď se, máš na to přece právo!", "Já ti to srdce vyrvu!", "Filiálka nám hoří!" nebo "Tak vypněte kompjůtry!". Z dnešního pohledu zábavný a zajímavý dokument z počátků kapely. Kdo by tehdy tušil, kam až to dotáhnou...

My jsme s P.B.Ch. už strašně dlouho nosili v hlavách nápad založit si vlastní punkovou kapelu. Protože jsme ale hrozně líný, vznikla teprve z donucení - když jsme dostali od Ládi Kvasničky nabídku napsat a natočit muziku k jeho dokumentárnímu filmu o punku. Vzniklo pár dost drsnejch punkovejch věcí, který jsme pak občas hráli na parníku, v Ticháči nebo na společnejch akcích s Plexis, Třema sestrama a Orlíkem. Tři věci se dokonce objevily na punkovým sampleru "Epidemie". (Robert Kodym, Filip 1991)

Hodnocení: bez hodnocení
Palba alba: Tak mi to teda nandej, Ona je hotová, Oni

---

Tak mi to teda nandey (1991)
Debut si většina lidí vybaví pouze titulní skladbou a trampskou "Bednou od whisky". Skupina už není čistě punková, pomalými krůčky směřuje do mainstreamu. Přesto je to jednoznačně jejich nejsyrovější a pro mnohé i nejryzejší, i když černobílé album. Píseň "St. Christophe" měl původně zpívat Svatý Vincent, ale nakonec ji ve své mateřštině pěje francouzský zpěvák Chris Chambers, který byl při nahrávání zrovna po ruce. Ten si zařval i úvodní intro v "Nandey". Robert Kodym je stále hlavně živelný rebel, dokáže se ale i zklidnit. Třeba v nedoceněné a polozapomenuté skladbě "Křídla", jejíž námět později zpracoval ještě jednou v písni "L'aura" (Lucie).

Pak jednou přišel Dodo Doležal, že by z těch našich věcí mohlo bejt elpíčko. Tamtamy se rozduněly a pár dní na to přišla nabídka od firmy Tommü Records. Tak jsme udělali pár novejch věcí a zjistili jsme, že už najednou nejsme punková kapela, že je to bigbít. Bubny s náma točil Ivan Polák z Vitacitu, což se ukázalo jako výborná volba, protože on si nepotrpí na žádný krkolomný technický záležitosti a má perfektní úder. (Robert Kodym, Filip 1991)

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Tak mi to teda nandey, Už jsem O.K., Bedna od whisky, Woni, Peklo, Křídla

---

Lži, sex & prachy (1992)
Oproti debutu jsou "Lži" mnohem barevnější a pestřejší. Je to deska, která se povede jednou za život. Velké hity se střídají s experimentálnějšími kousky ("Povídej", "Medicindian Dance") a vše do sebe dokonale zapadá a ani po patnácti letech není vyčpělé. Wanastowek bylo najednou plné rádio i televize a natočily se hned čtyři videoklipy. "Sbírka zvadlejch růží", asi nejlepší love song, který Kodym napsal, se pořád hojně hraje. Kapela dovedla k dokonalosti svůj koncept obalů desky se svým logem, dvěma postavami a stylovým rámečkem (výjimkou jsou pouze "Hračky" a "Torpédo") a právem za něj dostala tehdejší českou Gramy.

Ona to původně měla bejt léčba šokem, ale pak jsme se ti dostali do takového období, kdy jsme hodně četli a přemejšleli a pomalu z nás začala odcházet ta agrese. Nějakou chvíli to vypadalo, že snad už budeme jenom hrát na sitáry a meditovat. Jenže pak nám nějak přirozeně vyplynulo, že jsme vlastně ještě daleko nasranější rocková kapela. Prostě na nás dolehl ten hroznej bordel okolo nás. Nasralo nás to, a tak o tom zpíváme. (Robert Kodym, Filip 11/1992)

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Lži, sex & prachy, Kapky krve, Sbírka zvadlejch růží, Jsem nevinej, Noční labuť, Nahá

Divnoalbum (1993)
Obrovský úlet. Divné je pro pojmenování této desky sakra slabé přídavné jméno. Wanastowky totiž natočily jednu z nejobskurnějších desek, co u nás kdy vyšla. Vedle z dnešního pohledu nezajímavých remixů jak z nepovedené digihry (ale ani tenkrát to žádná sláva nebyla) stojí koncertní verze již vydaných skladeb a jedné coververze, instrumentální symfonická podoba "Sbírky zvadlejch růží" nebo ta největší úchylárna pod sluncem - "Údolí vejce". Jenže rok po obrovském úspěchu "Lží" to kapele bez problémů prošlo. Dnes lze brát jen jako zajímavou raritu pro sběratele. Spolu s "Divnoalbem" vyšla i "Divnoknížka", výpravný průvodce historií kapely.

Venku je běžným zvykem, že kapela čas od času udělá jakýsi extra projekt, třeba takovou atypickou desku, na které jsou remixy nebo ukázky z živých vystoupení, zkrátka nějakou zvláštnůstku. Byl to náš záměr, že "Divnoalbum" bude atypickou deskou, protože jsme věděli, že ještě nenastal čas na nové album. Taky víme, že každý správný fanoušek si od své skupiny koupí všechno. I "Divnoknížku". Mě brali od puberty Kissáci a je úplně jasné, že jsem si od nich koupil a koupím všechno. (P.B.Ch., Bravo 1993)

Hodnocení: 3/10
Palba alba: God Save The Queen (live 93)

---

P.B.Ch. (1993)
Je to zvláštní. Robert Kodym, od kterého by to každý čekal, se k sólovce dodnes nedokopal, zato P.B.Ch. si svou vydal už v roce 1993 a loni tvrdil, že pracuje na další. P.B.Ch. má ale jednu velkou smůlu, a to je jeho hlas, který není z nejčistších a i s intonací má trochu problémy. Ale skladatelsky (vždyť je autorem takových hitů jako "Černí andělé", "Lži, sex & prachy" nebo "Kouzlo") i instrumentálně tento svůj handicap poměrně zdařile odbourává. Na desce, kterou si z větší části nahrál sám (kromě bicích, kláves a doprovodných vokálů), se o něco více experimentuje, jsou zde hned tři instrumentálky a oproti Wanastowkám se také trochu funkuje. Širší veřejnost si ale z bezejmenné sólovky vybaví asi jen "Nechci", a to díky nepřehlédnutelnému videoklipu.

Rozhodně se s mojí deskou nerodí novej sólista. Proto taky elpíčko nepovažuju za sólovej, ale soukromej projekt. Samozřejmě se mi líbí silný melodie, ale jenom ty, který nejsou samoúčelný a jsou hloubš. Sám za sebe asi nejvíc dbám na nálady jednotlivých písniček a ty chci potom dostat na desku. (P.B.Ch., Rock Report 2/1994)

Hodnocení: 6/10
Palba alba: Klidně si to zbal, Nechci, Zpátky do těla, Hned a všechno, Yzack z Yorku

---

Andělé (1996)
S prvními tóny je znát, že půjde o poctivou rockovou desku. Ačkoli se zde objevuje sladká, až boybandem zavánějící balada "Paridé", o žádný úkrok k popu se nejedná. Naopak se oproti "Lžím" přitvrzuje. Kodym a P.B.Ch. tehdy ulítali na populárním seriálu "Akta X" a na mimozemských civilizacích vůbec. Tajemní "Andělé" se proto usídlili na vynikajícím obalu desky a téma mimozemských civilizací se táhlo všemi rozhovory. V pilotním singlu "Blbá" si Kodym vypůjčil část textu z veleúspěšné "Sbírky zvadlejch růží" a zafungovalo to. Pokus o zopakování úspěšné "Nahé" ale příliš nevyšel. "Anarchija" se, i přes Smetáčkovo sólo na "prdelku Lenky Kelemenové", hitem nestala a dnes ji kromě fandů kapely zná málokdo. A i když z desky nevzešlo tolik hitů, drží skvěle pohromadě, asi nejlépe ze všech alb skupiny.

Záměr byl takový, že při nahrávání nebudeme vůbec nic spoutávat. Chtěli jsme vypustit tu čirou energii a živelnost, která při vzniku panovala bez nějakých kosmetických úprav. Nechtěli jsme, aby deska byla tvrdá, jen co se zvuku týká. Netlumili jsme žádné emoce a city. Když zpívám "Miluji tě", tak to nejen zazpívám, ale i to tak myslím. Všechny ty knoflíky jsou úplně doprava, ale ne jenom knoflík pro syrovost a tvrdost. Také knoflík láska a něha. To se u bigbítu tak často nevyskytuje. (Robert Kodym, Spark 3/1996)

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Blbá, Andělé, Láska, Kočárek

333 stříbrnejch stříkaček (1997)
Obal v barvě smíchané krve dvou hlavních protagonistů kapely, potisk CD v podobě jin-jangu složeného z jejich duhovek. K tomu sexpistolské písmo v bookletu a tím pádem i několik skladeb odkazujících až k punkovým počátkům kapely ("Škola je kráva", "Letadlo", "Dentálium"). Na druhou stranu tu Robert Kodym představuje dost exotických hudebních nástrojů ze své početné sbírky. I proto jsou "Stříkačky" označované za wold music v podání Wanastowek a něco na tom bude. V textech tentokrát Kodym mimo jiné laškuje i se svými kolegy: "Blbej pes" je určen Ondřeji Hejmovi, "Dentálium" zas Jankovi Ledeckému. Wanastowky myslí na každý detail, a tak hned tři skladby trvají v duchu titulu přesně 3:33 minut. V době vydání alba na něj kritici pěli oslavné ódy, dnes působí příliš dlouze a poněkud rozplizle.

"333 Stříbrnejch stříkaček" je určitě návrat ke druhé desce, ale stejně tak i k první. Na "Lžích" totiž nebyla ani špetka něčeho punkovýho, kdežto tady je mimo jiný i fůra punkových věcí. Na druhou stranu tím, že se tam ozývá zároveň i lidová nebo etnická hudba, "Stříkačky" souvisejí s dvojkou. (Robert Kodym, Rock & Pop 10/1997)

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Na druhý straně pekla, Holčičko!, V princeznách, Telepatie, Letadlo, Kouzlo, Bludičky, Vykopej ty zrůdy

---

Hračky (2000)
Naprosto netypická a rozporuplně přijímaná, nevyrovnaná, avšak progresivní deska rozdělila posluchače na dvě části. Ti, co čekali další "Kouzla" a "Sbírky zvadlejch růží", jsou zklamaní a album zatracují, vyzobávají si pouze pro Vjecy nejtypičtější kousky "Otevři oči", "Buď na mě hodná" a "Jediná". Naopak druhá, i když méně početná skupina posluchačů je nadšená všemi těmi mašinkami, syntezátory, elektronickými bicími a scratchingem a přeslazenou baladu "Buď na mě hodná" a Žbirkovu rádiovku "Jediná" nemůžou vystát. P.B.Ch. tentokrát na desce dostal překvapivě málo (zejména oproti předchozím "Stříkačkám") prostoru. V žádné skladbě nezpívá ani doprovodné vokály a ve čtyřech dokonce vůbec nehraje.

Přirozeně vyplynulo, že deska je hodně pestrá. Je stylově neortodoxní. Elektronická hudba nás ovlivnila už v osmdesátých letech a my jsme se k tomu časovou smyčkou vrátili. Některé věci začaly v rytmice fungovat takovým nerockovým způsobem. Dokonce si myslím, že kdyby tu desku slyšel Anglosas, musela by mu přijít slovanská. I když nám to tak zevnitř nemusí připadat. (Robert Kodym, Rolling Stone 9/2000)

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Hračky, Chůze po ostří, Na planetě, Průmyslová výroba, Zabiják

---

Ty nejlepší věci (2001)
Prostě best of a nic víc. Rozumně sestavený výběr sedmnácti "nejlepších věcí", který ale není okořeněn žádným bonusem. Ničím, pro co by stálo za to, přitom v archivu by se nějaké zajímavosti jistě našly. Třeba akustická verze "Vykopej ty zrůdy" z někdejší vánoční šňůry. Tehdy se spekulovalo o rozpadu kapely a definitivní tečkou za jejich tvorbou. O to více mrzelo v podstatě odbyté cédéčko. Dokonce i texty v bookletu byly jen překopírované z původních řadovek, a to včetně tehdy použitých fontů. Jako album těch nejdůležitějších písní skupiny pro posluchače, kteří se spokojí s jednou deskou Wanastowek, je ale dostačující a v tom případě potěší právě tlustým bookletem se všemi texty.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: vlastně vše

---

Torpédo (2006)
Na "Torpédo" jsme si museli počkat nejdéle a kdyby se Kodym & P.B.Ch. nerozhádali s Davidem Kollerem, deska by asi vůbec nevyšla. (Ne)plánovaná umělecká pauza Lucie ale vnesla do tvorby jak Wanastovek, tak Kollera potřebný vítr. Soutěživost je v tomto případě užitečná vlastnost a oběma partám se podařilo nahrát silné, vyrovnané desky. Robert Kodym stále používá spoustu zvukomalebných slov, kterými vyplňuje texty svých písní, a pořád provětrává exponáty ze své sbírky hudebních nástrojů. Oproti předchozím počinům je na "Torpédu" nečekaně dost (celkem tři) coververzí. To překvapilo i proto, že materiálu připravila skupina v roce 2006 na dvě alba.

My jsme vymysleli, že vydáme po šesti letech rovnou dvojalbum. To nám připadalo jako bezvadnej nápad, ale pak jsme si oprávněně řekli, že v dnešní době, kdy lidi nemají vůbec na nic čas, by si to nikdo pořádně neposlechl a to se nám prostě nelíbilo. Já dvojalbum v kontextu dnešní doby vnímám, jako když se dvěma prstama tlačí do polystyrenu. A když se tlačí jedním, tak je to prostě větší ďoura. (Robert Kodym, musicserver.cz 2006)

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Padaj hlavy kutálí se po Hradčanskym rynku, Orel v orloji (Rytířská), Otevřená zlomenina srdečního svalu, Slečna Anna je za vodou, Torpédo, Pouštní komtesa, Kde je český král?