Vydávání starých alb na cédéčkách je většinou činnost velmi záslužná. A pokud se jedná o takovou legendu, jakou je Spirituál Kvintet, je záslužnost této činnosti mimo veškerou diskusi. Proč ale bez jakékoliv nové přidané hodnoty vycházejí alba, která již svoji CD podobu mají, když jedinou novotou je vložení dvou kotoučků do jedné krabičky?

Asi nemá příliš význam rozplývat se nad tím, kolik krásy dokáže Kvintet vykouzlit jenom za pomoci akustických kytar, kontrabasu a občasných drobných doplňků v podobě třeba foukací harmoniky a zejména dokonale secvičených a souznících vícehlasů. Ta hudba je zkrátka nádherná, nadčasová, a i po těch letech od vzniku nahrávek uchu neuvěřitelně lahodí. Zajímavé srovnání přinášejí tato dvě alba, zejména pustíte-li si je hned po sobě. Několik skladeb totiž obsahuje jak album "Spirituály a balady" s velmi podařenými českými překlady Dušana Vančury, Jiřího Tichoty a Františka Novotného, tak anglické "Hallelu! Spirituals, Gospels". České verze by totiž mohly sloužit co učební látka pro všechny začínající textaře v hodinách nazvaných třeba Jazyk a jeho rytmus nebo Verš a jeho stavba. Příkladem budiž třeba převod sloganu "Twelve gates to the city" do českého "Pět má město věží". A takto ctí rytmus řeči včetně obtížné práce s přízvučnými a nepřízvučnými slabikami všechny překlady na "Spirituálech a baladách".

Otazník, jak už řečeno, visí nad významem obou reedic. "Spirituály a balady", druhé album skupiny původně z roku 1977, vyšly na CD již v roce 1995 a tři bonusové skladby nahrané v roce sedmdesátém (z nichž zejména "Černošský ghetto" ukazuje, jak důležitý byl pro Spirituál Kvintet nezaměnitelný hlas Karla Zicha) na něm byly stejně jako na této novince. Patnáctipísňové album "Every Time I Feel The Spirit", vydané roku 1986, vyšlo o šest skladeb rozšířené (stejně jako v této verzi) dokonce již roku 1991. Ba dokonce booklet tohoto nového vydání obsahuje původní průvodní texty z pera Jiřího Tichoty, jak je napsal pro první cédéčkové reedice. Nový či přidaný je tudíž jenom nikterak nápaditý titulní obrázek. Vkrádá se tak pochybnost o významu tohoto vydavatelského počinu.

Měl-li bych hodnotit toto dvojalbum z hlediska čistě hudebního, neváhal bych sáhnout po osmi či možná dokonce devíti bodech. Nicméně po přihlédnutí ku smyslu této podivné dvojreedice musím hodnocení lehce ponížit.