Je groove-rocková Reskata (MySpace.com) dobrá kapela? Autor je v pokušení hodit si mincí. I když spíše převažuje názor, že je. Po dvaceti (##!!!###) posleších se vracím na začátek a hledám dno, od kterého se odrazit, lávku, která umožní překročit rozvodněnou řeku EP "Another Place" a na druhém, bezpečném břehu napsat recenzi. A nebylo by lepší se v ní utopit? Asi ano.

Jenže ono to moc nejde. I přes vysoce nadstandardní posluchačskou péči, kterou jsem dívkám z Reskaty věnoval, nemohu říct, že by mě strhly, abych plul s jejich proudem až na ono vybájené "Another Place". Nejsem moc dobrý plavec a navíc jsem se snažil (fakt!) poddat, přesto se nepodařilo. Sedím ve své nudné věži ze slonoviny a píšu, neunesen.

Ne, že by dívky neuměly hrát. Každá z nich zvládá svůj nástroj na výbornou. V nedostatku techniky TO není. Je tedy háček v nedostatku energie? Ani náhodou. Od prvních tónů "Another Place" šlape, mašíruje, cele prostoupeno mladistvou energií (doprovázeno, řekněme, mladistvými texty). A zvuk je taky výborný. K čemu to všechno, když album nefunguje, nezanechá v hlavě výraznou stopu, ale hlavně nerozhýbe?

Jsem dost ochoten věřit tomu, že naživo bude Reskata fungovat výborně. Na CD to tak ale není. Klíčem k exhumaci zakopaného psa nám bude track číslo 3, "Unreal". Stejně jako v první "Another Place" v něm hostuje Hiram Bullock. Funky groove skladby doplnil o lehce monstrózní kytarové sólo, které ji jako celek nikterak nepozdvihuje. Kdybych měl z EP vybrat jednu skladbu, která jej nejvíce charakterizuje, bude to právě "Unreal". A co jí nejvíce chybí? Melodie, která vezme za uši (pozitivně), refrén, který nakopne. Obě tyto vlastnosti Reskata postrádá na celém albu.

Nezanedbatelnou úlohu na tom má perfektní zpěv. Ano, čtete správně. Alžběta Kindlmanová školená konzervatoří sice zpívá dobře (výborně), ale postrádá jakkoli charakteristickou barvu hlasu nebo techniku. Nepředkládá důvod, proč si ji pamatovat. Víme, že nejlépe fungují frontmani/frontmanky, které si buď zamilujete, nebo je nenávidíte. Být mezi tím je nuda. Oproti tomu velmi osobité bubenictví s respektuhodným technickým základem předkládá Markéta Hořejší; smekám svůj bubenický klobouk a vysekávám pukrle. Kdyby všechny nástroje u Reskaty byly osobitější - tak jak se to podařilo u bicích - šel bych hledat "Another Place" třeba na kraj světa.

Vedle absence silné melodie a charismatického zpěvu však leží na bedrech alba ještě jedno břemeno. Reskata potřebuje do skladeb dodat více dramatických zvratů. Téma, které hraje osmkrát, je někdy lepší hrát čtyřikrát, neopakovat tak urputně, například v "Unreal", "Come On". Doplácí na to EP jako celek. Chcete důkaz? Pusťte si přeházené skladby po sobě vždy s několikaminutovou pauzou. Takto, když je fokus posluchače podrobnější, se neslévají do homogenní zvukohmoty. Ne každý má ale čas a chuť vyndavat ježka z klece.