Holky už nechtějí rockovat, aspoň podle Hilary Duff

Stačí letmo kouknout na obal nové desky Hilary Duff a je jasné, kolik uhodilo. Už se na vás nešklebí rozpustilá teenagerka, shlíží na vás dáma. Změna se pochopitelně neprojevila jen ve vizáži, ale i v pojetí muziky. S albem "Dignity" se Hilary posunula úplně jinam.

6/10

Hilary Duff - Dignity

Vydáno: 26.03.2007
Celkový čas: 48:45

Skladby: Stranger, Dignity, With Love, Danger, Gypsy Woman, Never Stop, No Work, All Play, Between You And Me, Dreamer, Happy, Burned, Outside Of You, I Wish, Play With Fire

Vydavatel: Parlophone

Vždy, když píšu něco o Hilary Duff, přemýšlím, jestli je u nás alespoň trochu známá. Podle toho, že ji v rádiu moc neslyším a jak tady zapadnou její filmy, bych tipoval, že ne. Tomu ale zase neodpovídá čtenost článků o ní. Hilary Duff vydala poslední řadovku před třemi roky, tedy v šestnácti letech. Teď jí táhne na dvacet a co naplat, její hudební vnímání prodělalo značný vývoj. Zapomeňte na poděs z filmů "Raise Your Voice" nebo "Lizzie McGuire" i na její předchozí desky.

První věc, která vás při poslechu "Dignity" napadne, je, že je o hodně dospělejší. Hned druhý postřeh bude: kam se, sakra, ztratila rocková složka? Vždyť ještě před páry lety roztrubovala Hilary do světa, jak moc holky chtějí rockovat, a dnes z toho zbyly pouhé náznaky. Kdo může za tak razantní změnu? Kdo Hilary Duff nezná, vypálí od boku, že to jsou určitě ti, kteří jí desku napsali, a samozřejmě producenti. Ale omyl, v obou případech jde o jednu a též osobu, a to Hilary Duff. Drtivou převahu písniček si na desku společně s Karou DioGuardi složila a zároveň za pomoci Andre Reckeho produkovala. I když přesnější by bylo napsat, že měla poslední slovo, protože jinak co písnička, to jiný producent. To s sebou samozřejmě nese rozmanitost a pestrost - na "Dignity" jen tak nenajdete dvě podobné skladby.

Kam se vlastně Hilary Duff odchýlila od propagovaného rocku (říkejme tomu spíše teen-rock)? Tam, kam by to asi málokdo čekal - do průzračných popových vod s jemnou příměsí elektroniky, i když podle úvodních tónů desky ve skladbě "Stranger" by se mohlo zdát, že ty průzračné vody prošly palácem z "Příběhů tisíce a jedné noci". Abych věci uvedl na pravou míru, onen "rock" zcela nevymizel, občas se objeví nějaká ta hutnější kytarová linka, ale většinou je tvrdší hudba umně maskovaná za elektronické beaty a odhalíte ji až po nějaké době. To se děje hlavně v první části desky, pak Hilary najede na taneční pop á la Kylie Minogue. Ovšem z téhle várky se vysloveně povedla snad jen rozvířená "Between You And Me", zbytek je o něco horší.

"Dignity" je sice poměrně vydařená deska, produkčně velmi dobře zvládnutá, ale celkově vzato vyznívá tak nějak tuctově. Hilary Duff sice dospěla, a to i hudebně, ale jako teenagerka, snažící se o rockovou muziku, byla daleko zajímavější. Na novince se vytratilo vše, co ji odlišovalo od ostatních, ať už to jsou chytlavá hudba, osobitý styl nebo jistá rozpustilost; prostě to už nezní jako Hilary Duff. Je jasné, že v zajetých kolejích teen-rocku už dále zůstat nemohla a změna přijít musela, ale rozhodně se jí přerod nepovedl jako například Britney s "In The Zone". "Dignity" nemá jasnou cílovou skupinu - není to ani deska pro dospělé, ani pro mladší. Škoda, že neudržela heslo Girls Can Rock z "Metamorphosis", bylo by to nejspíš o hodně lepší.

• Album (Lorennzo, 25.07.2007 08:10) Reagovat

  bohužel souhlasím s tým co je v závěrečném odstavci... ale album to špatné není
  
  

• Dignity - jiná, ale má svoji úroveň (hilarydufflove.blog.cz, 25.07.2007 08:15) Reagovat

  Ahoj, myslím, stejně jako ty, že Hilary Duff je u nás málo známá a proto jsem si o ní založila stránku. Ze začátku tam nechodilo moc lidí, ovšem po roce existence se návětěvnost ustálila na 3500-4000 návštěvníků za týden a to podle mne není špatné, ještě k tomu se nejedná o web, mám blog :).
  
  Ale teď k Hil. Již od ačátku připravování desky Dignity bylo jasné, že bude odlišná a dospělejší, ikdyž ústup rocku mne také překvapil, na druhou stranu jsem ráda. Už mi k Hilary Duff nesedí. Dříve ano, ale nyní je z ní sexy dáma a tvrdá hudba je tabu. Tebe zdřejmě Dignity zklamalo a píšeš to i jako obecné hodnocení. Ovšem nemáš pravdu v tom, že je to" poměrně vydařená deska ", určitě není jen vydařená ale vážně dobrá. Hudební kritici ji hodnotili velmi pozitivně a o tom, že se povedla svědčí i úspěch v prodávanosti CD v Americe, kde se hned po týdnu na trhu stala 4. nejprodávanější deskou (chvíli byla i 3) a na této příčce se držela dlouho. Každý se mění a i Hilary Duff se musí měnit, ale stále je to ona!!! Není jiná, dospěla, pozměnila svůj styl hudby a co je na tom. I mne se dříve líbilo úplně něc jiného než nyní. Nahradila Britney a udává rytmus popu, je to pro mě nová popová princezna. Nj, jen jsem to chtěla napsat. Kdyby jsi chtěl mrknout na můj blog, tak adresu najdeš v jménu...čau
  
  

• Nemusim tenhle typ hudby, (walfischberg, 25.07.2007 11:38) Reagovat

  ale tohle album povazuji za velmi povedene. Ne snad, ze bych mel potrebu ho neustale poslouchat (vlastne jsem absolvoval jen par poslechu a staci), ale pop, ktery na desce prezentuje, je kvalitnejsi nez drtiva vetsina te vaty pro radia.
  
  

• cože?! (jj, 25.07.2007 14:49) Reagovat

  naprosto nesouhlasim!!!!!! je super, že se Hilary odpoutala od ulepeného pop/rocku pro školačky a začala dělat pop na úrovni....
  
  

• to hiilarydufflove.blog.cz : Opravy (db, 26.07.2007 19:19) Reagovat

  Takže pár přesností, chápu že Hilary máš ráda, to respektuji. Kdyby se všem líbil ten samý interpret asi bych se zastřelil. Nicméně Dignity má sice povedený zvuk, nicméně můj názor je, že je si většina skladeb až moc podobná. V USA sice Hilary debutovala na 4. její prodej se ale zastavil na nepříliš úspěšném čísle zhruba okolo 500 000ks. A ohledně kritiky, ta též zas tolik nejásala. Průměrné hodnocení ze zámoří se pohybuje kole 6-7/10.
  
  

Naživo: O2 arena se díky písničkám Michala Tučného proměnila v obří stodolu Loni uběhlo třicet let od chvíle, kdy nás opustil Michal Tučný, naopak příští rok by oslavil osmdesáté narozeniny. Tato dvě výročí byla dostatečným důvodem, aby jeho nejbližší v mezidobí uspořádali vzpomínkový koncert v... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 18:15 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (20-16) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 09:00 v sekci Publicistika

8/10

Recenze: Peter Lipa se ve studiu sešel s AMC Triem. Výsledkem je jemná nahrávka, ke které se budete rádi vracet Peter Lipa i AMC Trio jsou dobře známá jména slovenského jazzu. Respektované žánrové osobnosti se mnohokrát potkaly na pódiu, na studiovou spolupráci si ale musely počkat. Nakonec to ale vyšlo a výsledkem je koncem loňského roku... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Excelentní hlas Báry Basikové rozezvučel barokní perlu Vysočiny Začátky kalendářních roků se v muzice většinou odvíjejí dost líně. Chyba v matrixu se ale občas stane. Robbie Williams klidně nečekaně vypustí nové album a v Jaroměřicích se zase může odehrát odložený, původně vánoční... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 17:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: "Nech, nebo ber" říká Vladimír Merta a dává počtvrté nahlédnout do svého písničkářského zápisníku jménem "Nejisté jistoty" Vladimír Merta jede na tvůrčí vlně. Jestli je za tím snaha zredukovat obsah textařských zápisníků, polibek múzy nebo strašák blížící se osmdesátky, to ví nejlépe on sám. Pro posluchače je podstatné, že série "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 08:00 v sekci Recenze