Festival Rock For People se z údolí v Českém Brodu přestěhoval na letiště v Hradci Králové a v rámci svého třináctého ročníku si s sebou dovezl i velká jména současné pop-music. Už loni uznávané stars - významná postava world music scény Manu Chao, populární projekt Mattafix (s tehdy velkým žvýkačkovým hitem "Big City Life") nebo skvěle ukřičené fascinující coutry-folkové duo Two Gallants (i když českými fanoušky nepochopené) - ukázaly, že dodat zaručené interprety je cesta, jak dostat úroveň celého festivalu od české bahna výš.

Letos pořadatelé zaplatili za show retro-kytarových hvězd The Killers. Vše probíhalo na hlavním pódiu, tedy stagei České spořitelny.

The Killers: kytary, ego, hity. Stačí

První večer patřil hitům amerických The Killers. České publikum Flowerse a spol. přivítalo obrovským řevem a aplausem, minimálně několikrát prvních řad vědělo, s kým má tu čest, ostatní se přišli kouknout a před nástupem do dlouhé noci protáhnout těla. Před necelými čtrnácti dny kapele před rozdováděným davem pařila v hlavním čase Pyramid Stage na Glastonbury. V Hradci Králové byla louka vzhledem ke zvučnosti jména zaplněná nečekaně málo, ale i tak The Killers předvedli poctivou show na sto procent. Začalo se naléhavým intrem a titulní skladbou z posledního lehce komplikovaného alba "Sam's Town". Přestože se písně na obou deskách kapely svým základním sdělením hodně rozchází, naživo vedle sebe fungují spolehlivě - nejde o vážně se tvářící sdělení. Na pořadu je rychlá show s velkou zásobou sebevědomí, kytar a lascivních gest.

Člověk může tudíž klidně v davu a extázi propařit teenagerský hit "Somebody Told Me" i vážnou post-punkovou řežbu "Uncle Johnny". Story o zfetovaných šestnáctkách z backstage stejně jako pozlátko a vize buranství z Las Vegas. Kapelu současné turné zastihuje ve velké týmové i individuální formě. Flowers se postupem času dostává do stále větší hlasové pohody a vůbec, tahle parta má živě prostě koule. Show kapely jsou krom přehlídky hitů hlavně o zpívajícím Brandonovi a jeho egu: pohybem po pódiu v prvních momentech působí jako looser, co se má rockovou kapelu omylem, ale výsledný dojem se rovná faktu, že předvádění písniček a ječící dav je pro něj potřebný jako vzduch a voda. A nesejde na tom, jestli hrají v Glastonbury nebo na Rock For People. Za devadesát minut zahráli téměř vše podstatné.

The Hives: Garážové a fascinující!

"Are you ready for rock'n'roll?" zeptal se Howlin' Pelle Almqvist, zpěvák The Hives a současně jedna z největších hvězd mladé rockové generace s nejméně atraktivně znějícím jménem. Jejich čtvrteční vystoupení provázel i předcházel vytrvalý déšť. Kapela však hned s prvními písněmi dostala publikum do rychlého pohybu a to se skákání, zpívání a nadšeného tleskání za celou dobu nezbavilo. The Hives na scéně fungují už od roku 1997 (debutové album "Barely Legal"), tedy mnohem dříve, než svým debutem "Is This It" The Strokes z garážových kytar udělali opět sexy element. Hráli se novější i starší věci, jedna úplně nová skladba. Prý "only special for Rock For People". Toto ať si každý vyloží po svém, ale milé to bylo a přemýšlet nad nějakou pravdivostí bylo v daný moment zbytečné asi jako nad původností dynamických riffů, kterými oba kytaristi publikum bavili. Kdo chce pátrat, ať se zavře do staré garáže a ponoří se do rychlých hitů prvních dvou desek The Clash.

Svým projevem Almqvist (stejně jako zbytek jeho kapely celý v černém s bílými doplňky jako kšandy nebo ze zadní kapsy vystrčený kapesník) působil jako zdařilá imitace zpěváka Sex Pistols Johnnyho Rottena, ale tady na rozdíl od punkového hrdiny šlo jen o zábavu, žádné nadávky, kyselé výrazy a politiku. Set The Hives buď strhnul nebo po pár písních poslal na jiné pódium či na bar, resp. pod igelitový stan. Ti, co však celých devadesát minut zůstali, si užili strhující mejdan plný jednoduchých chytlavých skladeb, otevřeného chování kapely, ironie a kvalitní zábavy. Jasný vrchol Rock For People 2007. "Aka I.D.I.O.T." jako hymna festivalu?

Basement Jaxx: Nudné, zbytečné, bezcenné

Posledního headlinera na pódiu České spořitelny v pátek obstarala taneční kapela Basement Jaxx. Pro mě osobně šlo o jednoznačně největší zklamání celého programu - žádná moderní popová show a energické taneční melodie - namísto toho pompéznost a nuda. Početná formace deštěm a zimou zničenému publiku nabídla sice úspěšné a i žebříčky prověřené skladby, v tomto případě se ale věřit hitparádám ukazuje jako osudová chyba. Písně působily jako nepochopené inspirace soulu a starého hip hopu přetransformované do nechutného sci-fi porna.

Dvě urostlé černošské vokalistky i přes absenci opravdu kvalitního repertoáru publikum bavily a přes únavu, opilost a další opojení se na bahně vytrvale tančilo a zpívalo. Stateční fanoušci si poslední jméno festivalu užívali plnými silami. Show Basement Jaxx nabídla i poutavou světelnou show. Vše ale přebíjel dojem nudné taneční muziky, mizerně odzpívaných tracků a spousty nehezkých asociací. V levném baru v Los Angeles možná slušná zábava, ale jinak naprosto zbytečné a bezcenné.

Shrnující reportáž z celého festivalu na musicserveru čekejte v blízké době. Dojde i na další pohledy zde probíraných věcí.

Rock For People 2007, The Killers, The Hives, Basement Jaxx, letiště, Hradec Králové, 4.-6.7.2007

Fotogalerie: