Permanentka do cukrárny pro každého penzistu! Dotované sportovní vozy pro mládež! U každého kohoutku pivní pípa pro muže! Monkey Business se dali na politiku. Matěj Ruppert už nevládne jen sálům a halám po České republice, ale také blíže neurčené Banánové republice, jejíž srdce nápadně připomíná monument na pražském Vítkově. Skupina vsadila na kartu, která minimálně v tuzemsku ležela dlouho na podlaze: připravit nikoli koncepční desku, ale koncepční, zdramatizovanou koncertní show. Takové malé "The Wall". Rázem tu máte imperátora, symbol MB, jenž značí například Malý Buddha či Mladí bozi, logo "Veni Vidi Fugi" (přeloženo: přišel jsem, viděl jsem, utekl jsem). A samozřejmě v úvodu zmíněné slogany. Přidejte si uniformy, organizaci hodnou afrických diktátorů a víte, co jsou Monkey Business ročník 2007. V úterý 19. června vystoupili v pražské Sazka Areně. Jak si s tímto přerostlým oříškem poradili?

Kupodivu o diváky nouze nebyla. Těžko říct, zda to bylo způsobeno popularitou skupiny, anebo faktem, že ke každému lístku dostal fanoušek zdarma nové CD "Objects Of Desire And Other Complications". Buď jak buď, v aréně se shromáždilo poměrně hodně návštěvníků, odhadem tak šest tisíc. Start se posunoval, místo ohlášených osmi hodin z toho bylo tři čtvrtě na devět. Asi se čekalo na přenos, show totiž snímalo HBO. A také chtěli hudebníci nepochybně nechat publikum trochu nažhavit, jako to dělali zkušení komunističtí organizátoři, když nechávali davy hodiny čekat, než je v průvodech vypustili na oslavy 1. Máje. Lid pak byl bujařejší, nadšenější. Totéž platilo zde. Jakmile zazněla otvírací pecka "A Song For All Nations", nejlepší a nejrozjetější věc z nové nahrávky, halu zachvátila taneční euforie. Energie vytryskla a s ní hlavní problém první čtvrtiny koncertu - strašný zvuk. Tedy alespoň v zadní části plochy ukrutně duněly basové spodky, rytmika překrývala klávesové party a zpěvu bylo rozumět sotva zpola. Postupně se to sice usadilo a nakonec byl sound v pořádku, ovšem pokažený dojem zůstal.

A nezůstalo jen u toho. Monkey Business vždycky inklinovali k ozvláštňování své produkce, zakládali si na tom, že desky nemohou být stejné jako koncertní tvorba. Proto všelijaké spojování písní dohromady, drobné improvizace, změny tempa, prolínání rockových odkazů. Jenže tentokrát jako by MBs překročili mez únosnosti, aspoň z mého pohledu. Skvělé, roztančené pasáže zabili unylými zvukovými prolukami, pseudo-experimenty a jamováním. Nepochybně připraveným. Když odehráli celou píseň, jedno zda rychlou jako "Branded" či plouživější kus typu "Boner", byla to malá sláva.

A přitom stále platí, že Roman Holý a jeho parta jsou dost možná nejlepší tuzemská kapela, aspoň co se koncertů týče. Při "Party Shit" a "We Feel Better Than Jan Hus" jsem si říkal, o kolik reprezentativnější a hodnotnější by byli Monkey Business vyslanci do Eurovize (odhlédněme nyní od smyslu akce) než pivní vymydlenci z Kabátu. Tonya Graves a Matěj Ruppert jsou charismatické duo, jednotliví muzikanti skvostní instrumentalisté, Roman Holý talentovaný a nápaditý hitmaker, dohromady pak skvostní, vtipní a svým způsobem originální showmani. To všechno se v Sazka Areně projevilo a potvrdilo. Včetně onoho nešvaru až přílišného ozvláštňování. Ale možná to vadilo jen mně - erupce tance a zpocených těl kol kolem by tomu ostatně nasvědčovaly.

Monkey Business, Sazka Arena, Praha, 19.6.2007

Fotogalerie: