Krásných a něčím zajímavých instrumentálních desek moc nevychází, zvláště když se jedná o počin ve vlnách klasiky. Colleen však jedno takové album natočila - jmenuje se "Les Ondes Silencieuses". Bortí hranice mezi vážnou hudbou, prostými motivy a náznaky meditačních prvků.
9/10
Colleen - Les Ondes Silencieuses
Celkový čas: 43:20
Skladby: This Place In Time, Le Labyrinthe, Sun Against My Eyes, Les Ondes Silencieuses, Blue Sands, Echoes And Coral, Sea Of Tranquility, Past The Long Black Land, Le Bateau
Vydavatel: Starcastic
Cécile Schott je mladá a talentovaná dívenka z Paříže, vnady a krásy se u ní však převtělily do citlivých prstíků a zalíby v klasických nástrojích. Její již třetí deska opět bere dech, "Les Ondes Silencieuses" bortí hranice a její uplatnění je mnohé; sami si zvolte tu nejlepší variantu.
Colleen je výhradní autorkou a protagonistkou, která hraje na všechny nástroje, jen s výslednou produkcí jí vypomohl Emiliano Flores. Devět kompozic tu v tichosti ševelí mnoha jazyky. Tu a tam se objeví nějaký ten razantnější melodický nápad, převážná část alba ale promlouvá klidným, až meditačním nádechem, kdy u zapálené svíčky jen tak sedíte v oblíbeném křesle a vychutnáváte si každičký tón.
Nejvíce se zde objevuje nástroj viola da gamba - specifický instrument, který má prodloužený krk s nalepeným hmatníkem a pražci jako klasická kytara. Můžete na něm tedy jen tak brnkat (má sedm strun) anebo tahem smyčce zahrát hluboké tóny jako u cella. V kompozici "La Labyrinthe" zase navodí barokní atmosféru spinet. Sklenky se jemnými údery křišťálově rozezní v klimbaném intermezzu "Blue Sands", naopak spojení klarinetu a klasické kytary v dvojici "Sun Against My Eyes" a "Sea Of Tranquillity" má svou krásnou tvář uschovanou v dokonalé souhře.
Colleen na "Les Ondes Silencieuses" nikam nechvátá a poslušně navazuje na svou dřívější práci na deskách "Everyone Alive Wants Answers" a "The Golden Morning Breaks". Ale dělá to přece jen jinak - nechala ve skřínce uzamčené jakékoliv elektronické mašinky a čerpá jen z organických zvuků, které mistrně vrství na sebe. Některá preludia tepají minimalistickým životem, přesto všechno ale nechává v převážné míře důkladně vyznít sebemenší tón, bez zbytečných echo efektů. Bez mrknutí oka vsází na poklidné symfonie, které jsou celistvé, volně plují prostorem a zároveň rozpoutávají stejné účinky jako aromatické tyčinky v čajovnách. S každým hlubokým nádechem se dostavují blažené pocity, oddech a bezbřehý relax. Po náročném dni je to balzám, který však vyžaduje soustředěný poslech, ničím nerušený poslech.
Colleen nenatočila žádné přehnaně složité opusy, všech devět kompozic stojí na průzračných základech, které však mají pevnou strukturu. "Les Ondes Silencieuses" je pro požitkáře, hledače odpočinkové hudby, jako stvořené.