Třetí písničková kolekce "Soviet Kitsch" Reginy Spektor po celém spravedlivém světě vyšla před čtyřmi lety, u nás až nyní. Tímto albem si Regina vysloužila pozvánku na turné s The Strokes, včetně nahrání atraktivního duetu s Julianem Casablancasem v songu "Modern Girls & Old Fashion Men", (proto ta marketingově vděčná a u fanoušků-intelektuálů neurážlivá přezdívka sestra Strokes), dále pak velké uznaní a nejedno srovnání s Leonardem Cohenem. Ze všech jejích nahrávek je LP "Soviet Kitsch" (ano, název inspirovaný výrazem, jímž Milan Kundera v "Nesnesitelné lehkosti bytí" označil socialistickou realitu) nejpřitažlivější. Svým výrazem ukazuje zpěvačku tam, kde chtějí mít mladí intelektuálové svoji hrdinku: rozervanou, nezávislou, romantickou.

Tady není Regina ve své posteli, v níž se na albu "Songs" (2001) vyzývavě převalovala, občas brečela, občas to vzdávala ( "...oh and I don't exist doesn't mean that I can fly doesn't mean that I can go do whatever I want..."). Někdy byla v pohodě, ale pokaždé to byla holka, která starostí moc neměla, a když jste jí nad ránem koupili panáka, tak prostě nebyl problém. Celé to bylo z jednoho úhlu hodně přitažlivé, z druhého dost levné. Z neotrkané holky, která domu chodí zhruba dvakrát týdně jen přespat, vyrostla na "Soviet Kitsch" ve slečnu, jež by ráda nějaké city, ale na žádné u ní nedojde, protože jich zkrátka není schopná. Všechno bude s vámi dvěma v největším pořádku, pak vás ale zradí, drsně, cynicky. Když na tom budete nejhůř, tak vás z toho vytáhne a na pár týdnů bude jen vaše. A než opět vyrazí ven a bude drzá, neurvalá, bez respektu, řekne vám: "The truth is everything will be ok." Při nedělní exkurzi v kostele pak bez ostychu opakovaně vypálí: "Mary Ann is a bitch!" A co jako? Prostě Regina. Dost protikladů, slz i úsměvů.

Album se opět odehrává za piánem ve stále naléhavé vokální poloze, pouze před trackem "Your Honor" dá Regina krátký rozhovor s bratrem, připraví anglicky mluvící na agresivní nástup a spustí rychlý a hlasitý rock'n'roll. Z celého alba je evidentní naprostá syrovost, mladá intelektuálka jí pouze dosahuje jinak než kluci v otrhaných džínech a s kytarami. Je to tišší, intimnější a k pochopení náročnější. Citové údery trvající necelých čtyřicet minut.

Po "Soviet Kitsch" nejprve, krom zmíněných událostí, následovala výběrová kompilace "Mary Ann Meets The Grave Diggers And Other Short Stories" a čtvrtá řadovka "Begin To Hope". Na ní byla Regina zavřená: jakoby na odvykačce (protože na domácí vězení už bylo pozdě). Sama nevěděla, jestli tam chce být, nebo ne, chvíli to byly veselé storky, chvíli deprese prožité v prázdném studeném pokoji bez života. Čekáme pokračování.