Osmé album písničkářky z New Yorku Tori Amos "American Doll Posse" by si určitě zasloužilo srovnání s těmi předchozími, zasloužilo by si zařadit do kontextu tvorby, na místě by byla úvaha o vývoji, pohled odkud a kam zpěvačka jde; o tom žádná. Teď by to však odvádělo pozornost od toho nejpodstatnějšího: nových písní Myra Ellen Amos (původní jméno je víc sexy než umělecké Tori Amos), ve kterých je toho tolik, že by srovnávání se staršími kusy akorát zdržovalo a rušilo. Přitom sám komparace rád čtu i píšu, ostatně úplně stejně jako rád používám slovo sexy, kterého se tady jen tak nezbavíme. Sexappeal totiž na recenzované nahrávce rezonuje v každém druhém tónu, což je při stopáži kolem osmdesáti minut nebezpečně silná dávka, která může testosteron uvést do chodu razantněji i trvaleji než krásná Natalie Portman ve filmu "Na dotek". Tahle deska je sexy jako málo co z dnešní popkulturní produkce.

Nové písně Amos (až na výjimky) ukazují, jako by seděla v moderním, podle fancy katalogů zařízeném bytě: hodně barev, malé stolky, velká zrcadla, všude světlo. Možná by to mohl být taky luxusní pokoj v hotelu. A než aby s vámi celou noc pila, radši s vámi zajde na preso. To ovšem nejde moc dohromady s hodně sexy fotkami v bookletu - rusovlasá, jednobarevné, z půlky roztrhané šaty na ní visí, nevypadá zrovna zdravě a výraz ve tváři vyzývá ke spoustě věcí, o kterých po nocích sní mladí (pseudo)intelektuálové. Nejen ti, kteří se učili hrát na piáno a zamilovali se do své profesorky, ale prostě všichni, co jsou v divočejším věku a čtou takového Michaela Cunninghama. Holka, kterou si představujete v cimře, kde se na stole i pod ní povaluje hodně těžké poezie i prózy, vedle stojí vypité a rozpité flašky, bloky s rozepsanými písněmi a vinily Janis Joplin.

"American Doll Posse" (mluví o pěti ženách - každé přitažlivé a atraktivní jiným způsobem) není New York, nabitý nebezpečnými lákadly a fascinacemi, ale spíš sladká Paříž, kavárny a pohoda. Možná to je i Amosiným věkem - 43 let; sice už žádná mladá, nevyřáděná ani zlomená girl, ale pořád sexy. Nebude s vámi chtít spát jako Regina Spektor, bude vás chtít obejmout a vyprávět vám o sobě. Svými emocemi dostane mladé, zničené láskou, stejně jako starší generace. To když v písni "Velvet Revolution" cituje z projevu Václava Havla.

Ve skladbách je neuvěřitelné množství emocí, zavře vás do vlastního světa a vy nebudete chtít ven, i když víte, že pryč musíte, zbaví vás veškeré zodpovědnosti. Současně je na "American Doll Posse" silná zásoba hitů, které by klidně mohla ve vysokých frekvencích protáčet MTV nebo libovolné nezakomplexované komerční rádio - "Teenage Hustling", "Digital Ghost", "Bouncing Off Clouds", "Beauty Of Speed", "Dark Side Of The Sun", "Almost Rosey" splňují všechny předpoklady pro moderní hit. Jsou v nich nápady, chytlavost, vzrušující zážitek, energie. Neurotické pocity posluchačům přinese "American Doll Posse" méněkrát, než by většina čekala. Třeba rozervaná skladba "Girl Disappearing" ale přivodí dospívajícím dívkám náladu podobnou té, jež následuje po probrečené noci či propitém odpoledni.

Skladby stojí převážně na piánu, kytary přijdou několikrát a vždy v ten pravý moment, když je potřeba písním dodat víc syrové a hlučné atmosféry. Stopáž, rovnající se téměř osmdesáti minutám, už sama o sobě znamená boj, zda posluchač vydrží. Tenhle zápas však Tori Amos s přehledem vyhrává. Jestli se dostanete aspoň do třetiny "American Doll Posse", tak už ji nevypnete. Pokud se vám kamarádka nešťastně zamilovala, kupte tohle album: pomůže jí, najde se v něm, spoustu věcí si díky němu vyřeší. Tahle deska je fakt událost.

PS: O tom, jak Tori Amos dokáže převést "American Doll Posse" do koncertní podoby, se budete moct přesvědčit 21. června, kdy zpěvačka vystoupí v Praze.