Název "Best Of" bývá většinou vševypovídající. Ovšem u Jablkoně není nikdy nic jisté a platí to i tentokrát. Navíc se jedná o výběr neoficiální podoby zvané Malá lesní, což výsledek posouvá ještě jinam. O tom, byl-li tento krok šťastný, pár slov právě dnes.
6/10
Jablkoň - Best Of
Skladby: Čtení, Když v noci sněží, Bára miluje Káju, Tak mě zase zpátky zavolej, Ukolébavka pro D., Poledne půlnoc, Kino Svět, To máme dneska pěkný den, Pastýřka putující k dubnu, Linka důvěry, Shukadance, Hostina bláznů, Ukolébavka pro Týnu, Sedm týdnů, Bláznivá, Cestující v noci, Nekonečná, Píseň bezdomovce, Na Troskách, Velmi nesmělá, Vracím se domů, Náklad třaskavin, Ježibabí, Ukolébavka pro m.
Celkový čas: 77:13
Vydavatel: Indies
Doba, kdy se
Jablkoň pohybovala jen na trase mezi alternativní a vážnohudební scénou, je dávno pryč. Dnešní pětice (v níž z původní sestavy najdeme už jen osobitého leadera Michala Němce) má tváří hned několik. Ta nejpřívětivější, snadno vstřebatelná i pro nezasvěcené posluchače, místy folkově křehká, častěji však regulérně popová a každopádně plná silných a nápaditých melodií se jmenuje Malá lesní
Jablkoň. Aktuální výběr toho dle kapely nejlepšího se týká právě jí. Album je to tedy vstřícné, minimálně třetina skladeb má rádiové parametry a žádné
"intelektuální dusno" (abych citoval přívlastek, na který jsem v souvislosti s Jablkoní narazil v jistém diskusním fóru, a který mě nemálo rozesmál) tady opravdu nehrozí. Všechno by vlastně bylo úplně v pořádku, kdyby tu nebyly dva háčky.
Tím prvním je samotný výběr skladeb. Nikde není uvedeno, kdo ho má na svědomí, ale faktem zůstává, že vedle opravdových drahokamů ("Bára miluje Káju", "Když v noci sněží", "Velmi nesmělá") je tu i několik kousků, u kterých je zařazení mezi 'to nejlepší' opravdu diskutabilní. Je to samozřejmě velmi subjektivní úhel, ale proč tu kvůli některým přes hranu naivity přepadávajícím písním (třeba prvoplánový cajdák "To máme dneska pěkný den") nezbylo naopak místo na některé skvělé a v repertoáru zásadní kousky ("Pět policajtů"), je otázkou, které se sotva zbavím. Tím druhým háčkem je skutečnost, že mnohé položky skvěle působí v kontrastu s divočejšími polohami i v kontextu se všudypřítomnou poťouchlostí a ironií Jablkoně. Ovšem takto vyfiltrovaně pospolu ztrácejí kouzlo a občas až přinášejí pachuť balancování na kýči a sladkobolu. Humor, který vše často vyvažuje a který je pro tuto kapelu tolik charakteristický, se tu objevuje v míře menší než obvyklé.
Ale vezmeme-li v úvahu, že skalní fanoušci většinou řadová alba mají, a deska je tak spíš určena pro ty ostatní, jedná se o poměrně reprezentativní kolekci. Ačkoliv pod názvem Malá lesní
Jablkoň vznikla jen deska "Bláznivá", zastupuje ji tu čtvrtina skladeb. Zbytek byl rovnoměrně vyloven z nejrůznějších nahrávek i období, takže jsou tu například přítomni i všichni bývalí členové. Poslouchá se to celé velmi příjemně, nevyžaduje to zvláštní soustředěnost, a přesto je tu spousta nápaditostí, muzikantské geniality pro ty, kteří ji ocení, ale zároveň i nemálo pohody. Zdánlivá jednoduchost, za kterou se schovávají hodně propracované aranže a citlivá produkce skladeb, je už u Jablkoně samozřejmostí.
Kolekce "Best Of" je ze všeho nejvíc spíš doplňkem před časem vydaného (a proč to nepřiznat - povedenějšího) CD/DVD výběru "Oslava". Nikoho, kdo má tohle seskupení rád, ale rozhodně neurazí, natož otráví nebo snad bude nudit. Já osobně však do budoucna asi raději sáhnu k řadovým deskám. A jestlipak taky někdy dojde i na výběr z Velké polní?