Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018

Mezi ploty byla k nalezení jistota, smích i neokoukaná jména

Vydáno: 28.05.2018 21:52 v sekci Naživo - Jan Trávníček | foto: Marie Strnadová

Další ročník tradičního festivalu Mezi ploty, který jako každý rok vsázel na více i méně známá jména české a slovenské hudební scény, se i tentokrát odehrál v areálu Psychiatrické léčebny Bohnice. Mezi vystupujícími tak byl například Tomáš Klus, Vojta Dyk, Mucha nebo vtipná show Na stojáka.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Live: Mezi ploty

místo: areál Psychiatrické léčebny Bohnice, Praha
datum: 26. - 27. května 2018
vystoupili: Tomáš Klus, Mucha, Mydy Rabycad, Pokáč, Michal Pavlíček a Načeva, N.O.H.A., No Name, Horkýže Slíže a další
Fotogalerie

N.O.H.A., Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018
© Marie Strnadová
Letos bude report z festivalu Mezi ploty o něco kratší, pracovní povinnosti na druhém konci republiky a podezřelá taška na nádraží v Kolíně, která zastavila všechny vlaky, totiž způsobily, že když pisatel vstoupil v sobotu odpoledne do areálu, N.O.H.A. už se pomalu loučila se svým největším hitem "Tu Cafe". Nestihnout tak hlavně Pokáče a Mydy Rabycad sice vážně zamrzelo, na druhou stranu ale bylo vidět, že spousta věcí zůstala při starém.

Mezi ploty se nemění. Nebo jinak - mění se minimálně. Pokud jste na nich byli loni, předloni nebo třeba před pěti lety, déjà vu se neubráníte. Nejen že na hlavní scéně budete chodit vesměs kolem stále stejných kapel, ale dokonce už i u stánků budete narážet na ty samé tváře prodavačů, u kterých jste si už dříve kupovali ledacos - od pochutin všemožných druhů a krajin přes náramky, deskovky, keramiku až třeba po ponožky.

Pokáč, Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018
© Marie Strnadová
Sázka na jistotu a cílení na rodiny s dětmi a psy, jemuž pomáhá i nemožnost zakoupit si na festivalu jakýkoliv alkohol, pořadatelům ale evidentně vychází. A jistě nejen díky velmi slunečnému počasí tak bylo oba dny v areálu plno. Dokonce tak plno, až to zejména kolem hlavního pódia bylo občas i dost nepříjemné. Areál psychiatrické léčebny je sice obrovský, návštěvnický komfort už je na tom ale hůř a vážně by stálo za to popřemýšlet, zda by při podobné návštěvnosti neměla u vstupu už dávno viset cedulka "Vyprodáno".

Největší kritiku si ale zaslouží doprava na festival a z něj. U akce, která se koná už od roku 1992, byste možná čekali, že takové věci bude mít dávno vyřešené, bohužel se ale rok co rok opakují totálně nacpané autobusy, které jak děti, tak i starší návštěvníky ohrožují na zdraví. Můžete sice alibisticky namítnout, že co je za branou festivalu, už přece není problém pořadatelů, pokud ale organizátoři chtějí působit jako profesionálové, je třeba s tím něco dělat. Vždyť to není zase takový problém a řada jejich konkurence to dávno bere jako samozřejmost.

Mydy Rabycad, Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018
© Marie Strnadová
Ještě jedna věc se ale nezměnila. A to, že to nejzajímavější se často odehrává na menších scénách. A tak zatímco z hlavního pódia vyhrával Xindl X, na alternativní stagei Honza Křížek vzpomínal na Walk Choc Ice a Radima Hladíka. Není to tak dávno, co mu vyšla sólová deska, a pokud jste jej v posledních letech vnímali primárně jako poklidný hlas legendárního Blue Effectu, muselo být překvapením, jak živelně a rockově svůj set vystavěl. Expresivita a exponovaný výraz sice trošku ublížily hitu "Sluneční hrob", u nějž se Křížkovi těžko přepínalo do rozjímavé nálady, když ale v úvodu zavzpomínal, jak jako malý kluk vzhlížel k Radimu Hladíkovi, zatímco pod pódiem zároveň jeden malý chlapec vzhlížel naopak k němu, dostala ta píseň nečekaně emotivní a symbolický rozměr. Koloběh života je zkrátka nezastavitelný.

O chvíli později se na hlavním pódiu opět výborně rozdováděl Tomáš Klus, a i když s sebou tentokrát neměl dceru Josefínu, která si pro sebe před pár týdny tak krásně ukradla pódium na Majálesu v Letňanech, bylo skvělé vidět, že si ty koncerty byly podobné snad jen setlistem ("Do nebe", "Nina", "Marie", "A pak", "Napojen", znáte to…). I při tak krátké mezeře mezi dvěma vystoupeními totiž písničkář znovu dokázal, že na rozdíl od téměř všech ostatních jeho promluvy a vtípky mezi i uvnitř písní nejsou naučené fráze, ale zcela spontánní popisy situací, diváků, atmosféry a tak vůbec. Kouzlo improvizace prostě trojnásobný otec zvládá jako málokdo, a ať už vracel poztrácené děti, dělal si srandu z Okamury a Babiše nebo střílel nápadníky své dcery, nedalo se se jeho vydařeným vtipům nepoddat.

Slza, Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018
© Marie Strnadová
A jak byl Tomáš Klus dobrý, tak tak byla Slza špatná. Dobrá, objektivně je třeba uznat, že Hogy skutečně zpíval naživo a kapela kolem něj hrála spolehlivě (aby také ne, když ji celou tvořila bývalá sestava doprovodné skupiny Xindla X). Horší je to s osobními antipatiemi vůči jejich tvorbě jako takové. Muzika, v níž se čeština przní nesmyslnými a přeslazenými obraty, u nichž si musíte lámat hlavu nad tím, kde je v tom pseudo filozofickém blábolu nějaká myšlenka, a dumat nad tím, jestli se více opakuje jedna věta z refrénu, nebo kolovrátková muzika, na niž je ten text napasován... Něco takového prostě nelze mít rád.

Jistě, je to produkt, který je zaměřen primárně na malé děti (byť ho bohužel z rádií musí poslouchat i dospělí), i ty by ale mohly jít za lepším. Třeba na dalšího stálého účastníka festivalu, dětskou skupinu Pískomil se vrací. U nich ty děti alespoň pochopí, že se zpívá tady o zmrzlině, tady o angličácích a támhle třeba o moři. Muset ale dcerce nebo synkovi vysvětlovat, co je to "Celibát" nebo "Holomráz"... No, chudák rodič.

Michal Pavlíček & Monika Načeva, Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018
© Marie Strnadová
Zatímco na hlavní scéně si žezlo předávali Sto zvířat, PSH, Horkýže Slíže a No Name, přičemž ti poslední do svého docela sympatického standardu zahrnuli i fotku se slepeckým psem pro charitu, o pár set metrů dál svým suchým, cynickým humorem bavil diváky Michal Němec a jeho Jablkoň. Ty o půl hodiny později vystřídal Michal Pavlíček s Načevou, kteří do diváků lačnících po náročnější muzice dávali takovou porci tíhy a hořkých textů, až bylo potřeba to trochu odlehčit stand-up comedy Komediograf o kousek vedle. Výkon ústředního komika byl ale bohužel tristní. Vulgární, repetitivní a zoufale nevtipné číslo o nakupování v supermarketu patřilo k tomu nejhoršímu, co se na těchto prknech za posledních pár let urodilo.

Úlevu pak přinesla Mucha, který svým přisprostlým, ale alespoň vtipným a slovními hříčkami obohaceným femini-punkem dokázala zcela zaplnit prostor u alternativní scény, a nepřímo si tak pro příště řekla o přesun na hlavní pódium.

Vojtěch Dyk & B-Side band, Mezi ploty, areál Psychiatrické nemocnice Bohnice, Praha, 26.-27.5.2018
© Marie Strnadová
Trošku jiný typ humoru předvedl divadelní soubor Ještě chvilku, u něhož sice nebylo tak úplně jasné, o čem vlastně vypráví, ale jelikož jeho členy z většiny tvořili vozíčkáři, bylo zřejmé, že ten primární příběh je úplně o něčem jiném. Také si za to snad jako jediní vysloužili povstání z dek a dojemný potlesk.

K maximu pak zábavu přivedla trojice komiků Peter "Nasty" Cerha, Adéla Elbel a Petr Vydra, kteří pod hlavičkou Na stojáka předvedli ukázková čísla, která byla tak zábavná, že musel jít i Vojta Dyk s B-Side Bandem stranou. A možná je to tak i dobře. Vidět ho, jak se trápí s "Grace Kelly" od Miky a většinu falzetů si dává níž, to nebylo tak úplně finále, jak má být. Ale ok - ostatní covery, ať už to byl Justin Timberlake, Queen nebo Duffy, fungovaly a i díky hostování Michala Žáčka a zapojení maňáskového divadla se nakonec jednalo o zábavnou kabaretně-hudební show, která jako headliner nedělního večera neudělala festivalu ostudu.

Mezi ploty tak za sebou mají další ročník. Hovořit ale o tom, co překvapilo a co zklamalo, nemá valný význam. Festival si už pár let drží svůj standard, a pokud si na něm návštěvník umí najít to, co je mu blízké, může se na něm docela dobře bavit. Jen tak ještě dořešit tu MHD, aby se z blázince jezdilo s úsměvem až domů.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Nechápu proč tady šíříte lež o Slze. Kdyby ... (Tereza, 29.05.2018 18:21) Reagovat

    Nechápu proč tady šíříte lež o Slze. Kdyby jste aspoň věděli že tam zpívá Petr a ne Hoggy. Hoggy žádnou kapelu nemá! Slza má spoustu fanoušků. A když nechápete texty písniček, tak nic radši nepište.
    Trošku se nad těmi texty zamyslete. Podle mě Slzu neznáte a hned o ní píšete kecy.

  • Souhlasím s Terezou, nechápu jak někdo může n... (Lucie, 29.05.2018 20:18) Reagovat

    Souhlasím s Terezou, nechápu jak někdo může něco takového napsat o Slze. Asi ten, kdo moc rozumu nepobral.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Julien Baker - Little Oblivions 9/10
Recenze: Místo zmaru postkoitální úsměv. Julien Baker předkládá "Little Oblivions", svou nejsilnější desku Teplá, křesťanka a závislačka. Jako by někdo postavil trojstěnnou celu, v níž každou zeď tvoří jedna z těchto vlastností. V té cele si pak hází s Julien Baker. A vždy když se mu podaří jí nárazem do betonu vyrazit zub, vypadne... čtěte zde
Vydáno: 08.03.2021 00:00 v sekci Recenze
0
Různí - Jiná hudba - Czech Experimental and Progressive Compilation 9/10
Recenze: Duchovno, materiálno, lyrika, nespoutanost, kov a káva - na kompilaci "Jiná hudba" je to všechno Loňský rok byl, co se nově vydaných alb týká, velmi silný, a to jak ve světě, tak na domácí půdě. A byla by škoda opomenout nahrávku, z níž sálá radost, upřímnost a invence. Se zpožděním tak přinášíme recenzi na desku... čtěte zde
Vydáno: 07.03.2021 08:25 v sekci Recenze
0
Slavná alba: "So" - Gabrielův direkt perlíkem přímo do hlavy
Publicistika: Slavná alba: "So" - Gabrielův direkt perlíkem přímo do hlavy Dlouhých jedenáct let uplynulo od doby, kdy naposled ulehlo Jehně na Broadwayi a zbožňovaný excentrický frontman Peter Gabriel dal sbohem rozjetým Genesis. Ti s ním (dle mnohých) dosáhli svého Olympu. On, osamocený běžec na své... čtěte zde
Vydáno: 06.03.2021 08:30 v sekci Publicistika
5
Epica - Omega 8/10
Recenze: Epica dostála svému jménu. "Omega" je jejím nejvelkolepějším počinem Nizozemská formace Epica se od svého založení v roce 2002 pomalu, ale jistě dere do popředí celé symfo-metalové scény. Právem jí patří status jedné z nejcennějších evropských metalových značek vůbec. Pro nás je letošní album... čtěte zde
Vydáno: 05.03.2021 08:30 v sekci Recenze
6
The Pretty Reckless - Death by Rock and Roll 9/10
Recenze: Inspirováno smrtí. Přesto je album "Death by Rock and Roll" od The Pretty Reckless nádherné The Pretty Reckless se za dvanáct let svého působení dokázali vyšvihnout mezi pilíře moderního rocku, zejména pak doma v USA. Popularitu si ale vydobyli také v Evropě, kde pravidelně koncertují (pokud tedy můžou). Novinka "Death by... čtěte zde
Vydáno: 04.03.2021 08:05 v sekci Recenze
2
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Vojta Dyk v "You Don't Know Who I Am" zamilovaně tančí se svou ženou (23.02.2021 13:51)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (15-11) (26.01.2021 08:00)
- Publicistika: Dvanáct českých a slovenských vánočních a zimních písní roku 2020 (24.12.2020 08:30)
- Tomáš Klus představuje věrnostní program Klub Klus (20.12.2020 15:49)
- Video: Dyk, Bárta, Ruppert a Vladimir 518 přinášejí "Dobrou zprávu", ústřední píseň k filmu "Prvok, Šampón, Tečka a Karel" (20.12.2020 08:25)
- Video: Tomáš Klus a jeho herečtí kolegové upozorňují v klipu "Vánoční čas" na stále prázdné divadelní sály (12.12.2020 14:03)
- Rozhovory: Lenka Dusilová - Karty jsou nějak rozdané a člověk se musí probíjet danými podmínkami (18.11.2020 16:00)
- Recenze: Od Ryvolů po Pokáče. B-Side Band roztančil na "Folk Swings" táborákové legendy (13.11.2020 18:30)
- Rozhovory: Michal Němec - Krajiná Ró se narodila do poněkud nepřehledné doby (06.11.2020 10:00)
- Recenze: Zase další Jablkoň (27.10.2020 08:00)

ALBUM TÝDNE 10/2021

Julien Baker
Little Oblivions

Teplá, křesťanka a závislačka. Jako by někdo postavil trojstěnnou celu, v níž každou zeď tvoří jedna z těchto vlastností. V té cele si pak hází s Julien Baker. A vždy když se mu podaří jí nárazem do betonu vyrazit zub, vypadne z ní (krom toho zubu) i skvělé album. To nejnovější se jmenuje "Little Oblivions".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Taylor Swift Beyoncé Lenka Dusilová Kryštof Coldplay Mirai Liam Gallagher Karel Gott Aneta Langerová Viktor Sheen Slipknot Tata Bojs Robbie Williams Ozzy Osbourne Dua Lipa Lucie Bílá Sia BTS Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu