Erasure jsou v posledních letech velmi aktivní skupina. Nejen že od počátku tisíciletí vydali čtyři studiové desky (a v květnu se fanoušci mohou těšit na pátou), několik výběrů největších hitů, rarit a b-stran, živé koncerty na CD i DVD, ale také hodně koncertovali. A záznam jednoho koncertu z jejich poslední šňůry k akustickému a countryovému albu "Union Street" nabízí nové DVD. Vzhledem k tomuto, pro Erasure nezvyklému, aranžmá skladeb, je jasné, že volba nemohla padnout na jiné město než country hudbou proslulý Nashville.

Popová kapela, na kterou její fanoušci chodí zejména kvůli největším hitům, to má po tolika letech existence složité. Skladby hrané stokrát dokola se totiž i nejzarytějším fandům omrzí. Ale na druhou stranu kapela musí uvažovat, že se na její koncert přijdou podívat lidé, kteří ji skoro neznají a očekávají, že se chytnou aspoň na pár písniček. Erasure vyřešili tento problém velmi elegantně a originálně. Skupina založená na elektronických mašinkách zní s akustickou kytarou, basou a banjem úplně jinak. Ale notorické melodie jsou stále tu. Výběr skladeb je vynikající, nechybí největší hity jako "A Little Respect", "Blue Savannah", "Oh L'Amour" nebo "Sometimes" a přitom se dočkáme i několika pěkných kousků, které se nedostaly na předchozí výběry. Jedním takovým je třeba "Alien" z podceňované desky "Loveboat". Vůbec z tohoto alba, které podkopává hlavně to, že skladby na ní mají zvuk spíše jako dema, mohlo zaznít mnohem víc. Ale chápu, že pak by koncert trval tři hodiny. Andy a Vince vybírali skladby, které se jednoduše pro tohle provedení hodily, ale své zastoupení má většina desek včetně poslední "Nightbird" (píseň "Breathe").

Akustické verze Erasure velmi sluší a je poznat, jaký skladatelský a textařský potenciál skupina má. Na americké, respektive nashvillské publikum nejvíce působí právě countryové písničky. Nejvýraznější transformace se dočkala skladba "Blue Savannah", při které celá hala začne nadšeně tančit. Doprovodná kapela je sehraná, však už v době vzniku DVD měla za sebou několik koncertů v Evropě a Andy, na němž stojí velká část koncertu, je ve skvělé pěvecké formě. V krátkém dokumentu Erasure zmiňují, že na vokálech velmi pracovali, a je to slyšet. Kamera po většinu času zabírá Andyho, který si, díky kapele za zády, konečně mohl koncert užít a necítit na sobě tíhu toho, že musí vytvářet celou show sám. I Vincovi přišla vhod lehká anonymita, kterou mu tato sestava umožnila.

Co se týče DVD, zvukově máte na výběr mezi 5.1 Dolby Digital Surround Sound, DTS 5.1 a PCM Stereo. Titulky jsou v pěti světových jazycích a protože DVD bez bonusů se dnes už moc nenosí, jsou tu dvě skladby navíc - "Stay With Me" a "Love Affair" (ty jsou však v akustickém provedení trochu slabší, za bonus bych spíš považovala něco z desky "Chorus" nebo "Loveboat"). Dále jsou tu dvě skladby natočené fanoušky, což Vince vysvětluje jako možnost vidět koncert z jiného úhlu pohledu, vidět reakce lidí kolem a jiné věci. Hodnotný je také dokument o nahrávání alba "Union Street" a záběry s malou prohlídkou kostela v Nashville, kde se koncert uskutečnil. Erasure zkrátka udělali všechno proto, aby člověk měl kompletní představu, jaký koncert byl. Zachytili atmosféru i prostředí okolo.

V limitované edici je pak ještě jeden bonus, který každý fanoušek ocení, a to audio verze koncertu na CD. To je věc, která mi na mnoha koncertních DVD velmi chybí. Sečteno podtrženo, "On The Road To Nashville" je zárukou kvalitního popového koncertu v netradičním podání.