Jo to už je let, co se pánové will.i.am, Apl.De.Ap a Taboo vydali na tu pomyslnou cestu ke slávě. Trvalo pekelně dlouho, než se konečně dostali k nějakému kloudnému štěku. Začalo to před patnácti lety v prosluněném Los Angeles. Ze začátku to opravdu skřípalo, ke slovu se dokonce dostal i AIDS (to když v roce 1995 zemřel člověk, který měl Black Eyed Peas dostat na vrchol - Eazy E). I přes všechny problémy se ale dokázali prosadit a do zásadního zlomu, který přišel roku 2002, dokázali natočit dvě víceméně úspěšné desky. Zlomem se stal příchod zpěvačky Fergie. Přinesla do hudby oživení, více feminismu a taky konečně pořádný pěvecký talent. Od té doby jsou BEP prostě v kurzu. Dost ale historie.

Mám takový pocit, že "Live From Sydney To Vegas" je jen takovou "malou" ždímačkou peněz z kapes nebohých fanoušků. I když by měla v druhé polovině roku vyjít novinka skupiny, všichni členové se věnují převážně sólovým drahám a vyhřívání se na výsluní showbusinessu. Přesto je ideální čas na to vydat nějaké to živé DVD, abychom si mohli zavzpomínat na úspěšné turné. A že se skutečně jedná o vzpomínky na úrovni, se nám snaží Black Eyed Peas dokázat hned dvěma koncertními záznamy - ten hlavní se uskutečnil v Sydney na pódiu do posledního místa vyprodaného Superdomu. Druhý, který je však výrazně kratší (pouze čtyři písně, vzhledem k inovativnímu systému přepínaní mezi záznamy - o tom ostatně později - to ale divák může přehlédnout), proběhl ve městě uprostřed pouště - v božském Las Vegas. Na setlistu se objevila desítka nejprovařenějších písní z desek "Elephunk" a "Monkey Business" plus freestyle každého člena opičí čtverky. Tyhle exhibice se dají označit za to nejzáživnější z celého DVD. Pěkně po jednom se tu totiž ve vší své schopnosti či neschopnosti předvedou opičáci jeden po druhém. První na porážku vyběhnul Taboo, který fanynky rozháral svým rapem, filipínský vlastenec Apl.De.Ap pro změnu předvedl, že nejen angličtinou živ je člověk. Třetí v pořadí will.i.am zamachroval, když dokázal rapovat podle obrázků zobrazovaných na velkém plátně, o nichž tvrdil, že je opravdu ještě neviděl (piksla VEGEMITE ho dokonce přivedla až k odzpívání části hitu "Down Under" od Men At Work). Třešní na dortu a jedinou opravdovou pěveckou nadějí BEP byla klasicky Fergie. Sladká zpověď zněla z jejích úst jako zpěv Sirén, hru s hlasem zvládla skutečně na jedničku. Každý tón seděl a věřím, že kdekdo by si na jejím partu odrovnal hlasivky.

Když se to teda tak dobře poslouchá, mělo by se na to i skvěle koukat. A bác! Do hlavy praštil kámen úrazu. Vybavení pódia v Sydney je strohé, krom několika kovových konstrukcí nesoucích promítací plátna, zmateně pobíhajících osob zajišťujících plynulý průběh koncertu a podivně světélkujícího nápisu "bep" se opravdu není na co dívat. Nebýt ochotných fanoušků, kteří v jedné části záznamu tasí své mobilní telefony a začnou svítit malými displeji do kamer, umřeli byste pravděbodobně nudou. Žádné větší efekty, žádná pyrotechnika, nic pro oči labužníka. Jasně, je fajn, že všichni nosí cool oblečení, mají za opaskem plyšáka a dokážou se postavit třeba na hlavu. Bohužel to není to, co bych od takové zvěře, jakou BEP nepochybně jsou, čekal. Kratičký záznam z Las Vegas je na tom sice o něco lépe, ale i tak je to jen malá náplast na řeznou ránu. Ovšem kdo vydrží až do konce představení, může zabrousit v menu disku na položku "Bonus Content". Místo pořádné dávky bonusů (u tohoto druhu DVD je dokument ze zákulisí koncertů snad samozřejmostí) na vás suše prsknou čtyři videa. Videoklipy "Union", "Bebot", živý záznam prvního Fergiina hitu "London Bridge" a další live - tentokrát "My Humps". To je vše. Tečka.

Už výše jsem mluvil o inovativní technologii. Divák se může z jakéhokoliv momentu písně přepnout ze Sydney do Vegas a nazpět. Je to sice ptákovina, ale dokáže to potěšit srdce záznamem zklamaného fanouška. Škoda že se to na "Live From Sydney To Vegas" týká jen čtyř nejprofláknutějších písní. Střih záznamů je kvalitní, do obrazu se dostane vždy to, co má, a žádných kiksů se nedopustila ani zvuková kulisa. Dolby Digital 5.1 je dnes už standardem.

A závěrečné shrnutí? Popravdě - od Black Eyed Peas jsem čekal živelnější show, více písní, více kvalitních bonusů, promakanější scénu a hlavně pořádnou energii. Ke vší smůle tyto zásadní věci shazují hodnocení až na mírný nadprůměr.