Kdo říká, že hrajeme emo?

Americká čtveřice Fall Out Boy se dostala do širokého posluchačského povědomí svojí minulou deskou nazvanou "From Under The Cork Tree". To letošní album bude pro zaryté fanoušky ema nejspíš zklamáním, protože "Infinity On High" je v první řadě pop. Až potom možná emo-punk. Ostatně recenzi si můžete sami přečíst.

7/10

Fall Out Boy - Infinity On High

Celkový čas: 47:57

Skladby: Thriller, The Take Over, The Breaks Over, This Ain't A Scene, It's An Arms Race, I'm Like A Lawyer With The Way I'm Always Trying To Get You Off (Me & You), Hum Hallelujah, Golden, Thnks Fr Th Mmrs, The (After) Life Of The Party, The Carpal Tunnel Of Love, Bang The Doldrums, Fame

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Je to asi tak rok, kdy jsem se v těchto místech vypisoval ze svých dojmů z minulé desky americké čtyřky Fall Out Boy. Když si pročítám své tehdejší řádky, vidím, že jsem jim tenkrát mnoho šancí nedával. Šest z deseti zněl můj verdikt. S odstupem času musím uznat, že jsem jim trochu křivdil. "From Under The Cork Tree" by ještě jeden bod navíc určitě zasloužila. Od té doby ovšem uteklo dost času na to, abychom si mohli trochu zabilancovat. A to nejen o samotných Fall Out Boy, ale vůbec o tom, čemu se dneska říká emo.

Scéna se rozrostla do obřích rozměrů. U nás ještě před několika lety okrajový hudební styl pro pár nadšenců má nyní své pravidelné rozhlasové pořady a jeho zástupci bodují v komerčních hitparádách. Vzhledem k zatuchlým domácím poměrům to je věc vskutku pozoruhodná. Za emaře se dneska považuje každý pátý teenager, blogy se jenom hemží deníčky "opravdových emařek". Z Fall Out Boy se téměř přes noc stali, ještě spolu s uniformovanými pohřebáky My Chemical Romance, asi nejviditelnější zástupci této subkultury, která už dávno pozbyla na přehlednosti. Kdo si ještě před časem udržoval přehled o desítkách kapel, hlásících se k tomuto stylu, musel už dávno své snažení vzdát.

Jednolitost, snadná zaměnitelnost, vykrádání jedné kapely druhou, ale hlavně snaha odlišit se od šedé masy, to byly nejspíš důvody, proč se Fall Out Boy rozhodli úplně změnit přistup k nové desce, a to i s rizikem nepochopení u části svých fanoušků. Vždyť co jiného musela vyvolat skutečnost, že si ke spolupráci přizvali Babyface, r'n'b zpěváka a producenta, který své tvůrčí otisky zanechal mimo jiné na opáleném zadečku Mariah Carey?

Ačkoliv se dá zcela bez okolků o "Infinity On High" mluvit jako o popové desce, jsou na ní patrné kořeny, ze kterých kapela vzešla a ze kterých stále čerpá. Mluvím o strhujících melodických refrénech, které mají svoji typickou dravost a spád, jež známe ze starších nahrávek. A i když je zvuk desky naleštěný a nablýskaný jako křišťálová koule vědmy, hledící do budoucnosti, s kytarovým zvukem se kapela naštěstí nerozloučila. Místo toho jej s citlivostí mistra hodináře zabalila do popových aranží a jenom nepatrně odsunula do pozadí chytlavých melodických motivů.

Kdo čekal další z mnoha šablonovitých desek, bude nejspíš zklamán. Další výlisek z výrobní linky fabriky s nápisem EMO nad bránou se tentokrát nekoná. Řeči o zaprodanosti a zištných důvodech tady nejsou na místě. Je to dobrá deska kapely, kterou už přestalo bavit vykrádat sebe i ty ostatní a nebála se posunout zase o krok dál.

• songy (Heitinga, 22.03.2007 20:43) Reagovat

  Ta deska je opravdu dobrá a divím se, že česká rádia (většina z nich) Fall Out Boy zatím zdárně ignorují. Dance,Dance z předchozí desky nešlo slyšet téměř nikde a This Ain't Scene...také nehraje...v čem je chyba?:/
  Recenze je dobrá,zvláště pasáž, kdy si autor přiznává chybu nepřipsaného bodíku k desce From Under the Cork Tree je mi sympatická, jelikož jsem tehdy nízké ohodnocení brala jako jakési nepochopení desky:)) jen mi trochu schází nějaké vytyčení písní...Za zmínku stojí třeba Thriller,kde slyšíme Jay-Z a další...
  
  

• EMO? (Leňa, 24.03.2007 19:06) Reagovat

  No emo mi v tomto prípade nejak nesedí lebo som si stále neni istá čo to vlastne je ale už som bola v tom že sú to taký pohrebáci s čiernou ofinkou do ksichtu...každopádne toto sa mi ale páči a čím viac to počúvam tým viac pesničiek sa mi páči...z čoho som dosť prekvapená:-D
  
  

• k recenzi (thief and lawyer, 26.03.2007 16:48) Reagovat

  zvláštní. recenze na singl This Ain't a Scene... na pitchforkmedia byla obsáhlejší než tahle recenze na celé album. Nechci aby to vyznělo jako rejpání, jen mi odůvodnění 7 z 10 přišlo málo. respekt
  
  

• hmm (jane, 30.10.2007 18:41) Reagovat

  docela souhlasím...já osobně bych řekla že fall out boy emo nehráli nikdy, byl to pop-punk, ale já tomu zase tak nerozumím... je pravda, že poslední album je spíš pop, ale zase ta melodická kytara v pozadí.... :)) jen myslím že by recenze mohla být konkrétnější, a ne jen o tom, co vlastně hrajou...nekritizuju, jen můj názor..a taky - nemusí se všechno hned škatulkovat do jednoho šuplíku..každý interpret je originál, a má takové fanoušky, kterým se jeho hudba líbí..toť vše :DD
  
  

• zadny emo (Kejml, 21.11.2007 22:44) Reagovat

  Takze musim se zastat - zadny emo tehle doby to nikdy nebylo a neni. Je to zatracene chytra hudba, ktera se snazi zasahnout predevsim na tom nejosvedcenejsim cili - melodie, refren. Svym zpusobem podavana zpusobem zabavy, o tom to cele CD je. Navic vybocuje z cele rady produktu pop-punku, svym zpusobem je originalni v tomhle smeru a snazi se, jak recenzent zminil, vybocit. Takze proto bych se vubec nebal s hodnocenim jit vys. 8 nebo 9 z 10, protoze takhle jsem se pri poslechu alba nebavil hodne dlouho. Napady jen litaj :)
  
  

9/10

Recenze: Tom Smith chce na "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light" slyšet, jak s ním rozmlouváte Tom Smith je jako nezaměnitelný hlas formace přes dvě dekády napevno spojen s Editors. Až nyní zjevně přišel ten správný čas na jeho sólový debut "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light". Název o něm prozrazuje... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 00:00 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Tři sestry povznesli svůj hospodský um na "Pub Art" Po čtyřiceti letech fungování může málokdo zcela bez výčitek pojmenovat své album "Pub Art". Jenže skupina Tři sestry se svou nezaměnitelnou poetikou piva, cigár a lascivního humoru skutečně povznesla hospodský punk na umění.... čtěte zde

Vydáno: 04.01.2026 08:00 v sekci Recenze

PJ Harvey pracuje na nové desce a doporučuje playlist písní, které ji loni nejvíc bavily PJ Harvey v krátkém silvestrovském pozdravu pro své fanoušky zavzpomínala na dvouletou šňůru k albu "I Inside The Old Year Dying" (o pražském koncertu jsme psali zde). Zároveň oznámila, že od března, kdy turné skončilo, píše... čtěte zde

Vydáno: 03.01.2026 08:00 v sekci Novinky

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze