Uběhlo jen třicet čtyři dní uběhlo od chvíle, kdy J.A.R. vyprodali Lucernu, a český guru funku Roman Holý na sál zaútočil podruhé. Stalo se to ve čtvrtek 21. prosince. Tentokrát to však bylo s kapelou Monkey Business, s nimiž ji opět dokázal naplnit až k prasknutí. Před vstupem do Lucerny se na velkoplošné obrazovce pouštěl nový, řádně pozvracený a velmi úsměvný videoklip z Matějské poutě k písni "Golddigger", což určitě zpříjemnilo čekání na vstup. Uvnitř pak překvapila poměrně velká scéna a již klasické molo, tentokrát ale značně zkrácené, takže Matěj Ruppert si moc nezaběhal. Pozornost poutaly i bicí, protože se nad nimi, na jakési vyvýšené ploše, tyčily nástroje Imrana Zangiho.

Za mohutného a drtivého intra a ostře blikajících světel Monkeys efektivně zahájili koncert, rozezněly se tóny "Concrete Illusions" a když se konečně pořádně rozsvítila světla, mohla Lucerna spatřit nové show-dresy. Tentokrát byla celá kapela v ohozech jakýchsi Turků s turbany, zejména Roman Holý vypadal jako tutový peršan, co si právě odskočil od šití koberců. Věčně ohnutého Ondřeje Brouska s cigaretou v koutku a bílým hadrem přes sebe bych pak tipoval na nějakého kšeftaře s velbloudy. Co mě ale pobavilo ještě víc, byly oblečky Tonyi Graves a Imrana Zangiho v druhé polovině koncertu. Tonya totiž měla mrkváčové džíny, tričko Lonsdale a kšandy, Zangi si neváhal i přes šílené vedro vzít bombera, takže velmi pěkná ironie od téhle, řekněme, jinak barevné části Monkey Business.

Začátek se nesl v hodně rychlém tempu, načala to "Branded" v lehce odlišných aranžích a s parádní mezivsuvkou Tonyi. Pokračovalo se sborově odzpívanou halekačkou "We Feel Better Than Jan Hus", poté pro mě možná vůbec nejlepší písní od Monkey Business - "Monkey Town" a na rychlé vlně se zhoupla i "Artistic Suicide". Rychlý blok pak zakončila první sloka "Heaven" a především senzační Matějův hlas, který nejprve předvedl v muzikálové tváři a poté si střihl i onu již profláklou, ale úžasnou operní árii, v které vždy dokáže, že je bezesporu jedním z nejlepších zpěváků naší republiky. A dokázal to i teď, hlas měl opět ve velmi silné formě; škoda, že nazvučeno nebylo ani tentokrát perfektně, a tak to v některých chvílích rozhodně nebylo ono. Ale mělo to kolísavou tendenci, někdy bylo přebasováno, jindy byl třeba zbytečně utopen zpěv Tonyi. Jako první host přišel avizovaný Karel Černoch a bohužel se bez mučení přiznám, že jsem nedokázal poznat, co to bylo za píseň. Každopádně hlasové spojení Černoch-Ruppert bylo hodně zajímavé, zdatně jim sekundovala i Tereza Černochová, avšak trochu bezvýrazně.

Po staré "Boner", následovala dokonalá hiphopová vložka Matěje Rupperta, takže už můžete mít jasno v tom, co hlasově zvládne. Všechno. Od opery, až po hip hop. Ale je pravda, že Dan Bárta mu v následující písni mohl pěkně srazit hřebínek, ten prostě a jednoduše zazpíval svůj vysoký standard, čili Lucerna byla v laufu. Zcela změnila svou podobu "Sweet Masturbation", kterou embís prezentovali jako zcela pomaloučkou, skoro až něžnou záležitost. Po ní přišlo překvapení číslo dvě, rozezněly se první tóny Princeova "Alphabet St.", čekal jsem coververzi, když v tom přišla Lucie Bílá a spustila společně s tureckou smečkou svůj megahit "Láska je láska". Nemusím sáhodlouze popisovat, i toto překvapení se povedlo a v Lucerně byla parádní atmosféra, co se ve vzduchu vznášela společně se sraženým potem, což už příjemné samozřejmě nebylo. Lucie Bílá zvolila i zajímavý obleček, takže to působilo hodně uvěřitelně, skoro jako z oné doby. Skvěla zapůsobila i ječící Hughesova "Weekend Warrior", v které (stejně v jako dalších asi čtyřech skladbách) vypomáhala dechová sekce z Gulo čar - Štěpán Markovič a Kristýna. Při "Standin" přišel poslední host, kterým byl profesionální český hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal. Na tento australský domorodý nástroj (mimochodem měl speciální velkou červenou ze skla) pak předvedl sólo, přičemž pořád pokračovala rytmika ze "Standin'" - velmi vydařená záležitost. Závěrečná tradiční směska úryvků písní od Tiny Turner až po Queen a samozřejmě s Danem Bártou roztančený "Slim Jim" již působily standardně. Při přídavcích pak dostala prostor téměř na dvanáct minut vyhnaná "Party Shit" s několika sóly, nakonec skladby pak přišel ještě začátek z "Pražákům, těm je tu hej" a samozřejmě "Boží mlýn". Definitivně poslední "My Friends" a "Piece Of My Life" již pouze dokončily vlnu euforie, radosti a dobré nálady, která v Lucerně panovala.

Byl to koncert s výborným feelingem a několika špičkovými momenty. Ale tak nějak jsem si už na Monkey Business zvyknul, že pod to svoje nejdou nikdy. Na samostatném koncertě mě ještě nezklamali a platí to i po této Lucerně. Tak, a teď už může přijít ten Ježíšek.

Setlist:
Concrete Illusions
Branded
We Feel Better Than Jan Hus
Monkey Town
Artistic Suicide
We Luv Ya
Solidarnosc
Karel Černoch a Tereza Černochová
Blue Umbrella
I Can't Stand
Boner
Dan Bárta
Sweet Masturbation
Lucie Bílá
Intercooler
Weekend Warrior
Saturday Night Is Over
Standin
Slim Jim
Přídavky:
Party Shit
My Friends
Piece Of My Life

Monkey Business, Lucerna, Praha, 21.12.2006

Fotogalerie: