Rád poznávám neznámé kapely, jejichž počiny nám do redakce chodí na recenze. Není to tedy stoprocentní pravidlo, že od major labelu nemůže přijít vydařená věc, aniž byste ji předtím nutně museli poznat skrze reklamní spot v televizi nebo v rádiu. Typickým příkladem je skupina Fields, jejichž minialbum "7 From The Village" zavítalo i k nám. Nejsem žádný vesnický floutek, aby mě jejich dark folk s příměsí elektroniky nějak odradil, ba naopak - záhy jsem si jej oblíbil. Taktéž se nepovažuji za genialitu formátu Johna Peela, abych tady dokázal zasvěceně vyjmenovat dalších deset skupin, které znějí podobně nebo jsou, nedej, bože, bokovkou nějaké jiné kapely. Šest písniček a jediná krátká instrumentálka dělají z tohoto cédéčka fajn počin, který se neohraje.

Fields to mají ještě drobet složitější, protože z kraje sedmdesátých let existovala kapela stejného jména. Ta však stihla vydat pouze bezejmenný debut (členy byli hráči z ex-King Crimson a ex-Rare Birds). Fields, o kterých je řeč v tomhle textu, se dali dohromady poměrně nedávno - svůj první koncert odehráli počátkem letošního roku. Jedná se o pětičlennou partu, která má ve svém čele Nicka Peilla a drobnou dívenku Thorunn Anton. Jejich počin "7 From The Village" letmo prolétl skrze prsty posluchačů a už je v přípravném procesu jejich dlouhohrající debut. Ten produkuje Michael Beinhorn (spolupracoval třeba se Soundgarden nebo Herbiem Hancockem) a venku je již singl "If You Fail We All Fail".

Úvodní "Song For The Fields" je mrštnou hitovkou, které statečně na paty šlape "Brittlesticks" nebo největší odvaz "Heretic". Naopak v "Roll Down The Hill" zabrnkají na podmanivě teskný odér a snadno si vás omotají okolo prstu i přesto, že je to nejvíce syntetická záležitost. Prostý booklet s pár malůvkami má své kouzlo, tak jako táborákově vypíchnutá "Sisters" (může i evokovat tvorbu The Mammas And The Pappas).

Fields sázejí na prosté melodické nápady a spojení akustiky s elektronickými vsuvkami jim vesměs nedělá vetší problémy. Všechny zpívané songy v sobě nesou punc psychedelie květinové éry, tedy doby, kdy jsem ještě chodil po houbách a rodiče si žili za železnou oponou. "7 From The Village" je rychle pryč, ale stačí stisknout repeat a vychutnat si tuto krásku znovu a znovu. Fields mají ještě fůru věcí teprve před sebou a jsem zvědav, jak se poperou s rozsáhlejším celkem na další placce.