Charismatický americký objev Rocco DeLuca vystoupí sólově a akusticky den před koncem letošního roku v Paláci Akropolis. 30. prosince od 21:00 v rámci prvního mezinárodního press turné představí českému publiku skvělé skladby ze svého debutového alba "I Trust You To Kill Me", které vyšlo v březnu 2006.

"Blues zemřelo, když se na něj někdo vykašlal," říká na první pohled plachý a skromný Rocco DeLuca. "Hudba, kterou jsem já prošel měla obrovskou energii a sílu." Hudba dneška je jak "stokrát vypraná ponožka", takový "noname". "Aby se vrátily staré dobré časy, je zapotřebí ponořit se pořádně do duše, vrátit zpátky do muziky punkové prvky, to je jediná cesta jak se to dá hrát." Takové je nové album DeLucy "I Trust You To Kill Me", plné dravosti a odhodlání. Vyzývá nejen posluchače k tomu, aby se pořádně ponořili do hlubin srdce a duše a zažili pořádnou hudební revoluci.

Hudba byla nejdůležitější částí DeLucova života odjakživa. "Můj otec jezdil na turné Bo Diddleyho jako kytarista. Pamatuju si jeho a mého strýce, jak si užívali late night sessions, já se uvelebil ve strýcově kufru na nástroje a usnul tam," směje se DeLuca. Když povyrostl, objevil kouzlo kytary zn. DOBRO a do té doby jednoduchá hudba u něj najednou našla svou cestu. Většina jeho přátel hrála a poslouchala punk, jeho rodinné kořeny však byly v blues. Tyhle dva extrémy se v něm bouřily a hledaly svou cestu. Oboje rád poslouchal i hrál.

Hraním na parties strávil DeLuca deset let. Pak přišly nabídky na předskokana pro Taj Mahala, Johna Mayalla a Johna Lee Hookera. Rovněž pro Johnny Cashe, se kterým strávil nějaký čas tourováním po Evropě. Následně se vrátil zpět do Ameriky, kde byl další dva roky rezidentem Gypsy Lounge na okraji Los Angeles.

Po letech koncertování přišel čas na zúročení zkušeností a nahrání demosnímku. "Hudební průmysl jsem si vždycky představoval jako dívku, která se opila na párty a zapomněla, s kým na ni přišla. Miloval jsem muziku, ale být zubem na kolech businessu, to se mi hnusilo. Ale řekl jsem si, že jinak to asi nepůjde, takže jsem udělal demo a v roce 2004 ho donesl na label Judeho Colea a Kiefera Sutherlanda - Ironworks. Byli prý docela mile překvapeni." Cole později řekl, že tenhle diamant se musí začít vybrušovat.

Stejně jako pro většinu umělců, ani pro DeLucu nebyla z minulosti do reality současné doby rovná cesta. "Mockrát chceš umřít a ještě častěji musíš spadnout na hubu, abys zjistil, jak to chodí a kudy máš jít dál. Ty jizvy, které ti ten čas přinese, jsou ale k nezaplacení. Když stojíš na pódiu, promítneš si vždycky všechno co bylo špatné i dobré."

Přesně tak to DeLuca viděl při skládání muziky na své debutové album "I Trust You To Kill Me". Od svůdné a dravé "Gift" k naivním a srdečným písním jako "Speak To Me" a "Favor". DeLuca přiláká svou nabídkou bezbrannosti, ale zároveň vnitřní síly, což je jedinečné. Deska, na níž je rozpoznatelný vliv umělců Jeffa Buckleyho, Neila Younga a Roberta Johnsona, je pestrobarevná a pozoruhodná, jako samotná DeLucova životní cesta, se zastávkami u drogových dealerů ("Dope"), přes londýnské hospůdky šedesátých let ("Swing Low") a kavárny ("Bus Ride"). "I Trust You To Kill Me je přesně tím co DeLuca sám hledal, prožil, našel... Souhrn cesty za vášní, tak, jak ji vidí chlap, jak ji prožívá a jak s ní experimentuje - tak jako spousta lidí, kteří to tak mají nebo to časem poznají. Po jednom poslechu prostě chcete znovu zkusit to štěstí...