Ještě než The Killers debutovali s "Hot Fuss", byl boom indie kytarovek s The v názvu takřka absolutní. Už tehdy zněly celé sbory skeptických hlasů tvrdících, že každá další parta á la The Strokes je v podstatě zbytečná, protože všechny hrají dokola stejnou písničku. Pro nečekaně velkou množinu posluchačů ale smysl měla - The Killers se zařadili se mezi komerčně nejúspěšnější nováčky roku 2005. V souvislosti s chystanou dvojkou "Sam's Town" pak dle základních marketingových pravidel trochu zamlžili a slíbili odlišný, "američtější" zvuk (novinářská nálepka "nejlepší britská kapela z USA" je údajně nepotěšila). Výsledný sound je dle mnohých znatelně dospělejší a pozitivně kultivovanější, dle jiných z něj už nešlehá tak oslňující jiskra. Názorová roztříštěnost, která následuje velká očekávání, je voda na mlýn našich makrorecenzí, pročež vám po názoru Benjamina Slavíka - hodnotil nadšenou devítkou - přinášíme dalších deset názorů - průměrným hodnocením je přesných sedm.

Upozornění: Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Jiří Kubalík - 5/10

Když jsem poslouchal "Hot Fuss", hlavou se mi honily obrázky, kde hlavní roli hrála rtěnka a Robert Smith. Pak přišel "Sam's Town" a velké salto. Hlavní roli už neměla rtěnka, ale flanelová košile, a zmizel i Robert Smith. Na jeho místě s objevil Bruce Springsteen a jeho kytara. Pro mé uši to bohužel bylo salto dozadu. Jako na první desce i na "Sam's Townu" vystupují zajímavé singly, ať už je to samotná píseň "Sam's Town" nebo "When You Were Young", zbytek alba jenom doplňuje tyhle skladby a připravuje posluchače na jejich příchod. Ovšem shrnout zbytek alba slovem výplň by asi nebylo úplně spravedlivé. Jde jen o to, že zbylé skladby společně snad až příliš splývají. Musím říct, že jsem zvědavý na třetí desku, z té druhé mi totiž připadá, že The Killers svůj zvuk ještě nenašli. Možná že "Sam's Town" je logickým pokračováním "Hot Fuss", třeba The Killers chtěli znít víc kytarově. Pokud ano, tak myslím, že vybrali špatný směr. Byla to právě tanečnost a jedinečný zvuk, který je, vyděloval z vlny všech těch nových kytarovek. Bohužel se mi zdá, že se obojího na své dvojce až příliš lehce vzdali.

Karel Veselý - 6/10

Když jsem poslouchal "Hot Fuss", pořád jsem čekal na "Mr. Brightside" a "Somebody Told Me" a ostatní skladby mi splývaly do nevýrazného pozadí. Na druhém albu se The Killers rozhodli, že už je nebaví být obyčejná kytarovka se synťákama a že se rovnou stanou rockovými dinosaury s poselstvím a nabubřelými aranžemi. Smyčce, country, patetické texty, sbory, "Sam's Town" vší tou melodramatičností zní, jako by to měla být rovnou parodie. Pompézní hyperamerický megakýč asi jako Las Vegas, odkud pochází. Jestli chtějí být noví U2 ("Bling") nebo Springsteen ("When You Were Young"), pak ale nejdřív musí počkat, až zapomeneme na originál. Sakra, co jsou to za časy, ve kterých se mladé kapely hned na druhé desce takhle klaní svým vzorům? Neměli by se je raději snažit zadusit a zadupat do země?

Marie Malechová - 6/10

Existuje jen málo desek, ze kterých si něco pamatujete po prvním poslechu. A jen málokterá vás hned po prvním poslechu chytne. Nicméně bohužel existuje spousta desek, u kterých si najednou uvědomíte, že jim právě dáváte poslední poslech. S The Killers je to podobné jako s hrozně krásným klukem. Když ho vidíte poprvé, absolutně se do něho zblázníte a máte dojem, že bez něj prostě nemůžete existovat. Po týdnu najednou zjistíte, že se obléká stejně jako jeho nejlepší kamarád, že dělá stejná gesta jako ten kluk odvedle a že dokonce mluví úplně stejně jako ten oblíbený moderátor z rádia. Všechno dohromady to působí skvělým dojmem a kopírování někoho jiného samozřejmě není žádný hřích, nicméně ve chvíli, kdy to všechno prokouknete, je konec. Najednou vůbec nechápete, co mohlo způsobit vaše nedávné zatemnění mozku, protože ten kluk přece tak skvělý není. Stydíte se, že jste mu kdy poslali anonymní, trapně pochlebovačný dopis. Začnete se mu vyhýbat obloukem a pak ho zničehonic potkáte ráno v autobuse. Cestou si uvědomíte, že jste ho odepsali předčasně. A možná toto zjištění potvrdíte vytažením "Sam‘s Town" ze dna šuplíku. "Read My Mind" vás spolehlivě vrátí na začátek snu.

Michal Koch - 6/10

Když jsem si tuhle desku pustil poprvé, zrovna jsem něco sepisoval a muziku jsem měl pouze jako kulisu. Byl jsem však příjemně překvapen, co chvíli si podupával do rytmu a vůbec měl pocit, že poslouchám cosi důvěrně známého. Dalšími poslechy jsem se bohužel utvrdil v tom, že se nemýlím. Zabijáci z Las Vegas totiž činí to, co vidí dnes a denně ve svém rodném městě: napodobeniny, kopie, náhražky, byť mnohem kvalitnější, než jsou potěmkinovská kasina. Na slavném Stripu narazíte na Eiffelku, London Bridge i Manhattan, na "Sam's Town" uslyšíte klávesy od New Order, zpěv z The Cure (tedy přihmouříte-li alespoň jedno oko) nebo třeba kytary raných sólovek George Harrisona. A stejně jako budu z London Bridge raději koukat na pravou Temži než na umělou nádrž uprostřed nevadské pouště, radši si pustím originály než tuhle směsku odkazů na všechno možné, co se v kytarovém popu a rocku za posledních pětatřicet let odehrálo. Album zní dobře, chlapcům to šlape, ale je to na můj vkus až příliš nepůvodní.

Eva Balaštíková - 7/10

Debutová deska "Hot Fuss" byla prostě pecka, ať už kvůli přirozené drzosti, která z The Killers vyzařovala, nebo přímosti a chytlavosti melodií. S písničkou "Mr. Brightside" se ztotožnil snad každý teenager žijící na území od Las Vegas k Melbourne. "Somebody Told me you had a boyfriend who looks like a girlfriend that I had in february of last year..." poměrně stupidní, přesto velmi účinné a ano, i zábavné. Po četných nominacích na ceny Grammy, Best International Band od časopisu NME a slovních přestřelkách na účet konkurence The Bravery, Fall Out Boy a Panic! At The Disco se stále u čtveřice floutků zjevovaly cynické pochyby, zda přeci jenom nejde o nafouknutou bublinu s kasinovými žetony po kapsách. Funkce "Sam's Town" je tedy jasná. Upevnit pozice u kritiků, prodat co nejvíce nosičů a přesvědčit posluchače, že se ve svém uměleckém vývoji posunuli od prvoplánových hitovek k vážnější stránce svých já. Pokud právě teď cítíte z předešlé věty jemné rozpaky, pak je to tak správně. Stejné pocity ve vás totiž zanechá poslech druhé desky The Killers. Děti by neměli vyrůst příliš rychle a Brandon Flowers by neměl prohlašovat, že novinka bude znít podobně jako Bruce Springsteen a Tom Petty And The Heartbreakers. Na "Hot Fuss" byla zábavná póza "Jsme mladí, děláme si z vás legraci a můžeme všechno," to bohužel u "Sam's Town" chybí.

Tomáš Tenkrát - 7/10

Od prvního tónu poznáte, že to jsou The Killers. Sice za poslední dobu vzniklo podobných kytarovek nesčetně, jenže jejich použití kláves je hodně specifické, alespoň pro mě. Hlas zpěváka je také lehce zapamatovatelný, takže pocuď to jsou The Killers jako na debutu. Ovšem jsou zrockovatělí, o tom není pochyb. Odklon ke klasickému rocku typu Stereophonics je docela velký. Nepochybuji o tom, že "Sam's Town" ani omylem nebude tak úspěšný jako "Hot Fuss". The Killers si však zachovávají své zbraně, sice tu není tolik hitových skladeb jako minule, ale jsou. Refrény se opět snaží vyhonit do určité pompéznosti a jde jim to. Někdy se však neubráním pocitu opakovatelnosti, kdy si říkám, že tohle už jsem stopro někde slyšel. Nejlepšími skladbami jsou "Read My Mind" a "When You Were Young". První jmenovaná by skvěle zapadla i na debut a druhá mi je sympatická urvalostí a procítěností. "Sam's Town" baví, asi nebude fungovat jednotlivě, jako kompletní album však stojí za povšimnutí. Jasné singlovky vidím dvě, zbytek sice není vata, ale ani nic, co by stálo za vypíchnutí. Hezky se to poslouchá, neurazí to, melodie si asi za chvíli zapamatujete, jenže prostě nic extra. Asi byla očekávání moc velká a nakonec to dopadlo klasicky. Podobný pocit, jako mám třeba z každé nové desky Oasis. Dobrý, ale čekal jsem víc...

Kateřina Červenková - 7/10

Na novém albu se kapela už od počátku potácí na hranici kýče. Jestli ji překročila nebo úspěšně vrávorá na pomyslné dělící čáře jako akrobat na laně, záleží na vkusu posluchače. Po prvním poslechu jsem byla lehce zaskočená. Není to přehnané? Za každou cenu se snaží vydolovat co nejvíce, výsledek proto může znít trochu vyumělkovaně. Většina skladeb má prvoplánový hitový potenciál, což někdy zní trochu lacině. Ale přehnané to není, je to totiž vydařené, pečlivě vyšperkované album. Kapela se rozšoupla, odhodila zábrany a pojala novou desku velkolepě. Hned zkraje to The Killers rozbalí v silných, neuvěřitelně nabitých skladbách. Z přehrávače se na vás valí pompézní a nabubřelé melodie i množství energie. Občas se nechají The Killers unést a skončí u líbivých, popových popěvků, jindy hrábnou do strun a mírně přitvrdí. Někdy se poddají svým emocím, díky čemuž dostanou některé skladby romantický a naivní háv. Omotají si vás kolem prstu, aby se pak mohli drze vysmívat. Patřičně vybroušené skladby nechávají dynamicky gradovat, jejich prostor je jim těsný a naléhavě se rozpínají. Z alba přetéká energie a pulsuje jím zvláštní napětí. To vše ale začíná být zhruba po půl hodině až neúnosné. V samém závěru už mě to přestává trochu bavit, ztrácí to počáteční jiskru a jen slepě pokračuje v rozjeté megalomanii, kterou se kapele bohužel nepodařilo včas a vkusně utnout.

Ondřej Michal - 8/10

Vážně jsem byl zvědav, jak se The Killers poperou s těžkým úkolem zvaným druhá deska. Bylo nad slunce jasné, že na tak povedený a úspěšný debut, jakým "Hot Fuss" bez pochyby byl, se bude navazovat jenom stěží. Ovšem Brandon Flowers s kamarády se svého úkolu zhostili na jedničku, totiž chci říct na osmičku. "Sam's Town" je tucet kytarových skladeb s údernou rytmikou řádně oslazených chytlavými synťákovými motivy, které se stupňují a gradují. Nutno ovšem říct, že někdy je použití kláves až na samé hranici vkusu. Mám na mysli osmou pecku "Bones". Tady jsou mimochodem použity i netypické dechy. Přestože "Sam's Town" postrádá hity jako "Mr. Brightside" nebo "Somebody Told Me", album chytne hned na poprvé a baví a bavit jen tak nepřestane. Ostatně, jak už jsem jednou někde napsal, dobrou desku hitovky nedělají.

Luboš Kreč - 8/10

Když na musicserveru vyšla nadšená recenze "Sam's Town" od Bena Slavíka, byl jsem vůči desce značně opatrný. Znáte je, mladé a neklidné publicisty, emoce jim proudí hlavou jako tiráky dé-jedničkou a nic nakonec nemusí být, jakým se to zdá. Ale chyba lávky: novinka The Killers je prima deska. Cokoli začíná The a působí jen trochu retro, mi sice rozčiluje, ale "Sam's Town" je vskutku album, které má, jak to říct, přesah? Asi jo, to bude to slovo. Vzešli z kasin Las Vegas a rozhodli se udělat nahrávku do každého tónu dospělou. Nesnaží se ze sebe dělat avantgardní umělce, předkládají ale syrové texty a balancují kdesi mezi White Stripes, U2, R.E.M. a Beatles. "Sam's Town" je produkčně, aranžérsky v podstatě prostá deska, kapela se pokusila o maximální přesnost a výstižnost. Většinou jí to vychází, ať jde o sbor ve stadiónovce "Uncle Johny" nebo legrační klávesy v úvodu "Bones". Asi nejvýstižnější by stran The Killers bylo říct, že tihle hoši vědí přesně, jak má jejich muzika znít. V posledních letech pečlivě poslouchali, vstřebávali vlivy, občas kopírovali, aby z toho sestavili svůj vlastní projekt. I to se počítá.

Jakub König - 9/10

První desku The Killers mi v jednom týdnu doporučil kamarád a v druhém přivezl z USA jiný. "Hot Fuss" bylo výborné album, nějaký čas jsem ho poslouchal opravdu intenzivně a pak jej zařadil do kolonky oblíbené a na čestné místo playlistu. "Sam's Town" jsem si nedávno stáhnul do mp3 přehrávače a jezdil s ním tramvají v noci po městě sem a tam. Asi čtrnáct dní pořád. A nemohl jsem se toho zbavit. O The Killers toho moc nevím a nějak extra mně to nevadí. Baví mě je poslouchat. Baví mě ten tlak z každé skladby, baví mě osmdesátkový zvuk kláves v kombinaci s našlehanou rytmikou a současnými kytarami. Baví mě ty skvěle vystavěné, přehledné písničky. Často narážím na tvrzení, že se pánům z The Killers nepodařilo "Hot Fuss" překonat. A za sebe musím říct, že s tím rozhodně nesouhlasím. Jednak se domnívám, že úkolem kapel prostě není a nesmí být překonávání nějaké nastavené laťky. Ať už jim ji nastavil kdokoli. To je cesta buď do pekla, nebo na stadión. No a za druhé mi přijde, že je "Sam's Town" zase výborná deska, kterou je opravdu radost poslouchat.