Klára touží, my ostatní zíváme

26.11.2006 05:00 - Ondřej Michal | foto: facebook interpreta

Bývalá členka dívčího seskupení Holki po dvou letech vydává další sólovou desku. Stejně jako na svém debutu si přizvala ke spolupráci kromě jiných také Michala Davida. To je ostatně na jejím letošním počinu nazvaném "Toužím" dostatečně znát. Přesvědčte se v naší recenzi.
2/10

Klára - Toužím

Skladby: Jeden den, Čas je jen můj a Tvůj, Dál mě nevnímáš, Noc je náš den, Hýčkaná, Toužím, Dávno víš, Kde Tě najdu, Nejsem Tvá, Scházíš mi, Guardami Adesso, Beat Mix
Vydavatel: Popron
O některých deskách se nepíše snadno. Nejde o to, jestli to je, nebo není váš šálek čaje, protože i když se jedná o styl, který vám vůbec nic neříká, téměř vždycky se dá na nahrávce najít něco, čím vás zaujme nebo osloví. Mám na mysli například zpěv, texty, použití jednotlivých nástrojů, zvuk alba nebo pouze grafické zpracování bookletu. Problém nastane ve chvíli, kdy se vám dostane do ruky album, na kterém nenacházíte ani jednu z výše uvedených položek, která by stála za řeč. To bohužel platí i v případě druhého sólového alba Kláry Kolomazníkové.

Klára je bývalá členka dívčího (údajně úspěšného) seskupení Holki, která se vydala na sólovou dráhu. Jenže místo aby využila příležitost, kterou jí nabytá svoboda poskytla, a za svojí neslanou nemastnou minulostí udělala tlustou čáru a pokusila se vyprostit z pavučiny původní skupiny, jede dál v Holkami položených kolejích. To ostatně potvrdila i na svém debutu pojmenovaném "Sama". Bohužel pro ni a vlastně i pro nás. Letos na podzim jí po dvou letech vychází druhá deska a buďte si jisti, že změna k lepšímu se opět nekoná.

"Toužím" je kolekcí dvanácti skladeb ve stylu kolovrátkového jednoduchého europopu té nižší kategorie. Ostatně, co jiného taky čekat, když se na natáčení podílel veterán pokleslé hudební zábavy Michal David? Společným jmenovatelem pro všechny písně je však úplná rezignace na současné hudební trendy. Je až úsměvné, když si uvědomíte, že před osmi deseti lety se používaly naprosto stejné zvuky a hudební postupy, jaké jsou použity zde. Výsledný dojem nezachrání ani použití kytary ve třech skladbách ("Čas je jen můj a Tvůj", "Dávno víš", "Nejsem Tvá"). Ani se mi nechce věřit, že hlavní protagonistka ve svém volném čase poslouchá hudbu podobnou té, kterou tvoří a které propůjčuje jméno a tvář.

Je zarážející, že v dnešní době, kdy je všude kolem nepřeberné množství kvalitní popové, respektive taneční hudby, najde se někdo, koho podobná produkce osloví. A to do té míry, že jde do obchodu a je ochoten za desku vynaložit byť sebemenší finanční obnos. Podle mého soudu se jedná o projev naprosté lenosti a neschopnosti minimálně se zorientovat na současné hudební scéně. A to je velká škoda.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY