James Blunt to odpálil a vlna všemožných písničkářů se na nás teď hrne ve velkém. V anglickém království však mají v záloze skutečnou omladinu tohoto žánru. Paolo Nutini je teprve devatenáctiletý mladík, jehož debutu "These Streets" se hodně daří. Nejenom díky singlu "Jenny Don't Be Hasty" je jeho ostrovní turné skoro vyprodané a blázní po něm davy fanynek.
7/10
Paolo Nutini - These Streets
Skladby: Jenny Don't Be Hasty, Last Request, Rewind, Million Faces, These Streets, New Shoes, White Lies, Loving You, Autumn, Alloway Grove; hidden tracks: Nothern Skies, Last Request (Acoustic)
Celkový čas: 47:26
Vydavatel: Warner Music
Neviděli jste náhodou lehce bláznivý film "Moje divoká italská svatba"? V něm se děj točí okolo jednoho mladíka, jehož potrefená rodinka opustila rodnou Itálii a on prožívá různé životní peripetie. Jeho přítel mu dá košem a ožení se s půvabnou kráskou. Mladík svůj žal řeší kariérou na jedné z gay helplinek, ale moc se mu tam nedaří. Nakonec se mu splní velký sen, stane se scenáristou a jeho seriál inspirovaný vlastním blízkým okolím sklízí úspěch na televizních obrazovkách coby humorný sitcom. Podobnou životní cestu má za sebou i
Paolo Nutini. Tento devatenáctiletý kluk je původem z Itálie, žije však v Anglii a tam se mu podařil celkem husarský kousek. Jejich dráhy se tedy hypoteticky potkávají v základech, ale vrcholy jsou odlišné - Paolo si na popularitu mezi zástupem něžného pohlaví nemusí vůbec stěžovat. A co si budeme nalhávat, i podpora velké rodiny se počítá.
O jeho prvotině "These Streets" se za průlivem La Manche mluví jako o letošním nejlepším debutu, Nutiniho turné po ostrovech je skoro vyprodané a holky po něm jednoznačně blázní ve velkém. Rázem tu mají všichni ti Riceové, Grayové, Bluntové a Morrisonové (na mysli je
James) nečekanou konkurenci. Kučeravého kluka s kukučem rebela a na svůj věk jasně rozpoznatelným hlasovým potenciálem - už nám nemutuje a jeho hlas je značně vyzrálý. Na všech písničkách se podílí autorsky a ve studiu mu pomáhal nespočet lidí, mezi nimi i
Rollo Armstrong z
Faithless.
"Jenny Don't Be Hasty" zní jako jakási reinkarnace Smokie, pak se však Paolo ponořuje do pomalých kompozic, kterými láme všechna ta srdíčka. "Autumn" je věnována jeho prarodičům a singlovka "Last Request" skvelě vyznívá v utajené akustické podobě na úplném konci cédéčka.
Rollo na vás vyjukne až skoro ve vlastním finále, je totiž podepsán pod "Alloway Grove", ale myslím si, že hlavně až v následné a první ukryté krásce "Nothern Skies". Ta by klidně svou atmosférou slušela nejenom jeho sestře
Dido. Nejlépe to však Nutinimu jde, když se sám doprovází na akustickou kytaru a pěje o zmatení v ulicích, křižovatkách života s mnoha jmény jako v titulní "These Streets".
Paolo Nutini může směle vyrazit do ruchu velkoměsta. Už se neztratí, protože debut se mu povedl a vůbec se za něj nemusí stydět. Nikterak sice nebortí hranice svého mladistvého kytarového rašení, přesto je "These Streets" jedna velká pohoda, která nezklame a bude fungovat.