Feng-yün Song je opravdovou zvláštností na naší hudební scéně. Tato dáma se totiž věnuje pro české ucho jen těžko uchopitelným typům hudebního projevu. Ve svém zvukovém vnímání jemně přelétává mezi asijskou lidovostí, asijskou klasikou a křehkými experimenty s hudebními vlivy zbytku světa. Je to jedna z mála osobností české hudební scény, na které je vidět naprostá otevřenost a ochota nechat se inspirovat a vtáhnout do míst, kam vás světová hudba může přenést. Současně z kteréhokoliv jejího počínání je poznat, že v těchto hudebních krajinách není pouhým pasivním turistou spoléhajícím na strnulé zachycení atmosféry fotoaparátem. V každém daném místě je schopná tuto atmosféru nasát, pracovat s ní a nechat ji na sebe působit.

Na svém čtvrtém albu "Wild Flower" spojila svoje texty, zpěv a skladatelské umění s hudbou jazzového Tria PUO. Ta věta v sobě skrývá mnohá poprvé pro tuto umělkyni. Poprvé píše texty, poprvé skládá hudbu. Je to v mnohých ohledech neobvyklé album, vedle autorské složky tu potkáme i moravskou, čínskou a ujgurskou lidovku. Ve všech skladbách bez výjimky se pak hudba dokáže vkusně spojit s expresivním vyjádřením zpěvačky. Exprese jejího vyjádřování ale leží zcela mimo drsné zabarvení tohoto slova. Pohybuje se v naprosto lyrických rovinách.

Upřímnost a neobvyklá schopnost přenést tento druh vyjádření do hudebního záznamu pak naplno vynikne v a capella zpívané a přednášené moravské "Ach, Laštověnka". Skvěle fungující dialog mezi muzikantskými schopnostmi a možnostmi, které nabízí lidová hudba, pak vyniká v první skladbě celého alba nazvané "Horská z Midu". Zpěvaččin zpěv v úvodu konverzuje s hudbou, pak ji ale pustí do čistě jazzové části, která předchozí dialog skvěle korunuje. Dalším výjimečným momentem desky je autorská "Pampeliška". U téhle skladby jsem měl zprvu problém s tím, že mi připadala patetická. Ale o patetičnosti nemůže být řeč. Když slyšíte medvídka Pú vyhrožovat sebevraždou, nebudete mu věřit, stejně tak by nešly Feng-yün Song věřit texty, byť jen o kousek civilnější a pro mě čtenářsky přístupnější. Jenže deska není kniha a její nedílnou součást tvoří interpretace, v případě "Pampelišky", podpořená mezihrou, z níž v zajímavých kontextech vystupuje především kontrabas.

Mezi divokými květinami rostou ty, které jsou krásné na první pohled ("Oranžová"), pak ty, které nejdřív musíte utrhnout a přivonět k nim, aby vám učarovaly ("A-War-Ku-Li") a pak ty, které se vám zdají, že do louky nezapadají ("Pozvedni svůj závoj"). Feng-yün Song zvolila na "Wild Flower" těžkou cestu, která není přímočará. Umožňuje posluchači volbu, jak se k její hudbě dostat, nabízí mu možnosti. Ten, kdo si rád vybere, to jistě ocení. Pro ostatní tahle cesta není.