Netřeba sáhodlouze představovat rapperské trio z New Yorku Beastie Boys. Na podzim před dvěma lety vystoupili tihle výtečníci v Madison Square Garden a kromě samotného koncertu se rozhodli, že udělají něco víc. Země oběhla kolem Slunce celkem dvakrát a film "Beastie Boys, 50 kamer a 40 tisíc očí" je na světě!
© Hollywood.com Devátého října roku 2004 vystoupili
Beastie Boys v Madison Square Garden, multifunkční aréně s nejhorším ledem v celý kanadsko-americký National Hockey League. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby se kapela předtím nerozhodla, že by se zrovna tohle vystoupení mohlo zaznamenat na DVD. Vysvětlení je jednoduchý a dozvíte se ho i během devadesátiminutového sledování osobitýho záznamu.
"Jsme z New Yorku a milujeme New York," je citace trochu zkreslená, ale význam zůstává nepokřiven. Koncertní video "Beastie Boys, 50 kamer a 40 tisíc očí" (což samozřejmě není úplně ta nejlepší verze překladu originálního "Awesome; I Fuckin' Shot That", ale tak nějak už jsme si zvykli na fakt, že distributoři nemají vždycky ten správný jazykový cit a koule) je "svoje" díky tomu, že muzikanti se tentokrát v prvním plánu nerozhodli pro profesionální tým filmařů, ale nakoupili a poskytli padesát miniDV kamer lidem, co se na koncert v Madison Square Garden tenkrát vypravili.
"Až zhasnou světla, zmáčkněte to červený tlačítko a točte. Cokoliv."
© Hollywood.com Ten večer se bylo na co dívat, protože
Beastie Boys se předvedli v tom nejlepším možným světle. Čtveřice (započítán i Mix Master Mike, i když na promo fotkách ho budete hledat jen marně) uniformně oděných bělochů, kteří na poslední řadové desce tím nezaměnitelným afektovaným rapem kázali Americe a připojili se k zástupu kapel, co posílají vztyčený prostředník prezidentu Georgi W. Bushovi (a samozřejmě na něj nezapomněli ani v Garden, můžete jenom hádat, při jaké skladbě to bylo), totiž před dvěma lety rozjela nekompromisní show od prvních minut, které samozřejmě patřily pánovi za gramofony. Hit střídal hit, natřískané hlediště odříkáválo/odřvávalo texty společně s trojicí za mikrofony, ochotně se nechalo dělit na části, aby pak "naoko" soupeřilo, ale hlavně - padesát šťastných jedinců drželo v rukách kameru a točilo a točilo a točilo. Nahrávali lidi kolem sebe - kamarády, cizí lidi nebo třeba Bena Stillera, co se na koncert vypravil s ozdobou (nebrat pejorativně!) filmů "Zoolander" nebo "Vybíjená: Bež do toho na plný koule" Christinou Taylor. Ano, zamáčkněme slzu!
Jednoduchá matematika z devítiletky postačí k tomu, aby člověku vyšlo, že ve finále měli
Beastie Boys zatraceně hodně hodin záznamu (což by se po jejich dalo zkrátit na "kurevsky moc"). Nedokážu si představit, jak asi bylo těm, na který padnul konečný střih. Úvodní titulky sice divákovi u této položky předkládají jenom jedno jméno (Nathanial Hörnblowér - pátrejte!), ale všemocná databáze IMDB mluví obšírnějc. Aby taky ne.
Dva roky se na poslední verzi pracovalo, i když se dá předpokládat, že pořízený záznam ležel nějakou dobu v šuplíku. To se stává. V tomhle případě je termín "klid před bouří" na místě mnohem víc než jindy.
© Hollywood.com Nikdo asi není tak naivní, aby si video sestříhané z více jak padesáti kamer (připočteni osobní kameramani
Beastie Boys) představoval jako něco, kde je stabilní záběr trvající víc než patnáct vteřin (maximum!). Tým filmařů dal při tvorbě "Beastie Boys, 50 kamer a 40 tisíc lidí" průchod emocím, které zmítají veškerou produkcí newyorské kapely. Jejich promítnutí do závěrečné podoby koncertního záznamu pak vypadá tak, že bych se ani nedivil, kdyby někdo v kině dostal epileptický záchvat, začal zvracet nebo jen prostě utekl z kinosálu (obýváku) s bolestí hlavy. Stejně jako
Beastie Boys rvou do uší jejich rýmy, obrazová složka zaměstnává oči a mozek až neskutečným množstvím barevných filtrů, efektů, rewindů, fast forwardů. Je to šílený. Šílený a cool. Je to přesně tak, jak
Beastie Boys chtěli, aby to bylo, protože jejich live performance si ani jiný zpracování nezaslouží.
Beastie Boys jsou totiž stejně šílení jako tenhle záznam.
Bohužel s přibývajícím časem jsou oči i mozek unavenější a celá tahle videoklipově stříhaná show (i když, po pravdě řečeno, videoklipový střih MTV dostává solidně na prdel) působí čím dál tím víc jako masturbace. Jako sebeukájení někoho, kdo neví, kdy přestat. Čím větší fanoušek, tím líp se s tím člověk srovná. Všichni ale můžou klidně zavřít oči a užívat si hudbu, o kterou jde stejně především. Byl to skvělej koncert. I Ben Stiller to říkal.
Film:
Beastie Boys, 50 kamer a 40 tisíc očí (Awesome; I Fuckin' Shot That)
Režie: Adam Yauch
Střih: Nathanial Hörnblowér
Délka: 90 minut
Distribuce:
Aero Films
IMDBČSFD