Wanastowi vjecy konečně, po dlouhých šesti letech od posledního řadového alba "Hračky", přichystaly nový materiál na svou šestou desku, která vyjde 30. října. Původně měl letos vydat sólovku P.B.Ch., ale slovo dalo slovo a P.B.Ch. dal přednost Robertu Kodymovi, s kterým reinkarnovali Wanastowky. Připraveno měli na čtyřicet písní, do finální fáze se jich dostalo dvacet pět a na cédéčku jich naleznete třináct. Wanastowky nahrávaly již od listopadu loňského roku, za bicí usedl Martin Vajgl z -123 min. a zbytek nástrojů obstaral především Kodym, který si na "Torpédu" zahrál na elektrické a akustické kytary, ale namátkou dále i na dobro, banjo, apalačský dulcimer, niněru, sitár, barokní klarinet, jazýčkové harmonium a mnohé další. Turné k novému albu je přichystané na jaro příštího roku. Robert Kodym slíbil, že Wanastowky se v rámci Torpéda 2007 podívají do těch největších prostor, které jsou u nás k mání. Již jsme vám nabízeli k poslechu první singl "Otevřená zlomenina srdečního svalu", nyní si můžete přečíst průvodce "Torpédem" a samozřejmě bude následovat i recenze. Nutno ovšem podotknout, že skladby pro průvodce byly posuzovány ze zhruba dvouminutových ukázek.

1. Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku

Otvírák desky začíná nenápadně. Nejdříve nastupují dudy (tedy alespoň to tak zní, dost možná to bude jeden z řady Kodymových nástrojů) a s nimi i sytý Kodymův zpěv, kdy křičí: "Padaj hlavy, kutálí se po hradčanským rynku, nekopej je z kopce dolů, co to děláš Hynku." Pak už jen tři údery do bicích a je to jasné - vlezlá melodie, vtipný a klasicky protestující text a hlavně konečně zase řádně kytarový zvuk, který tak chyběl na "Hračkách". Tohle by mohla být hodně žádaná koncertní věc, je to podobně úderné jako třeba píseň "Lži, sex a prachy" - beze srandy. Hitovka už od prvního poslechu.

2. Otevřená zlomenina srdečního svalu

První a v rádiích poměrně úspěšný singl z "Torpéda". Tklivá balada, která jen potvrzuje, že Wanastowky vždy nejvíc uměly lovesongy a protestsongy. Kodym jen s akustickou kytarou a v pozadí naléhavě tiché pískání, které se objevovalo třeba i v "Kouzlu". To zase bude holčičích slz, až Kodym zavře oči a spustí "Otevřenou zlomeninu".

3. Slečna Anna je za vodou

Nejspíš tady Kodym vzdává hold své dceři. Píseň trochu postrádající nějaký prvek, kterým by zaujala. Středně rychlé tempo a nevýrazný refrén, snad jen pár mohutných hrábnutí do strun stojí za to. Ale nepochybuji o tom, že si s Kodymem budete zpívat, jak bylo léto devětadevadesát. On to s jazykem prostě umí, i když občas balancuje na tenké hranici mezi dojemností a plytkostí.

4. Myslím na tebe

Nepodařilo se mi zjistit, jaká slovenská zpěvačka to v této písni s Kodymem zpívá, ale je jasné, že tohle je další věc, z které je sice cítit taková ta, v dobrém slova smyslu, jednoduchost Wanastowek ("Myslím na tebe" mi připomíná "Telepatii" z alba "333 stříbrnejch stříkaček"), ale refrén poté sklouzne do mírné podbízivosti a možná i lehce zavání takovou nevýrazností, jakou třeba trpí většina skladeb z našich tvrdších muzikálů.

5. Orel v orloji

První stoprocentní vypalovačka, jakými byly Wanastowky proslulé v minulosti. Hodně povedený, až punkový refrén nepostrádá sílu a energii. Koncertní pecka, to je úplně jasný.

6. Panna

Prý pokračování "Panice". Ano, skladba se vleče podobným houpavým tempem, text je samozřejmě také na jasné téma, ale určitě to není tak chytlavé jako "Panic". "Jsi téměř panna, já samou láskou uvěřím, brutálně sama, celý noci sedím u dveří, teď se mnou zpívej nananana - šananana - panenka, panna." - to snad mluví za vše, ne?

7. Pal vocuď

Coververze od Jasné páky, která s tímto úderňákem svého času velmi rozhněvala nejednoho rudocha. Wanastowky se s tím moc nemazaly. Nahráli ji v podobném, téměř identickém stylu a popřáli tak Jasné páce - Hudbě Praha vše nej k pětadvacátému výročí.

8. Nátěr

Další z těch rychlejších, sice moc nerozumím textu, ale Kodym si v této písni zakřičí to své tradiční bejby. Pokud by někdo chtěl nějaký vzorek, jak znějí Wanastowky model 06, dal bych jim poslechnout "Nátěr".

9. Torpédo

V téhle písni uslyšíte všechny ty sitáry a podobně, díky nimž má "Torpédo" trochu zvláštní kouzlo. Pomalá skladba, která má, jako již tradičně na tomto albu, silný refrén.

10. Křišťálová

A v pomalejším tempu se pokračuje. Hodně povedený text, jenž je jasnou Kodymovinou, je podepřen melodickou basou a znovu hodně zpěvným refrénem. V tuto chvíli už začínám pochybovat o tom, jestli tam bude nějaká vyloženě slabá píseň.

11. Mašinführer

Tady konečně pořádně ucítíte, v čem že spočívá ta Kodymova a Chovancova pocta klasickému hardrocku. Kytary dřou až na krev a i textově se to myslím povedlo: "Jsem doktor Šmirgl z NSR a jsem hustej, ňáký lidi spěj a ňáký chlastaj, nebudu spát sám, poletím ke střechám, jsem doktor Šmirgl z NSR a jsem hustej..."

12. Pouštní komtesa

Začíná skoro orchestrálně, ale pak se přelije do bezkonfliktního klouzavého rytmu, cinkavých vychytávek a podobných blbůstek. Je dobře zaranžována, ale že by byla ještě kvůli něčemu jinému zajímavá, to se říct nedá.

13. Kde je český král?

Dojemná písnička, v které Kodym zpívá, že tohle není protestsong, ale povstání. My však víme, že to protestsong je. Má pěkně jízlivý text, který však stoprocentně baví, a zaručuji vám, že vás zaujme. Když se ke konci skladby Kodym ptá, kde je český král, je to jeden z nejsilnějších momentů z téhle desky - závěr s parádní atmosférou.

14. Nahá (2006)

Na "Torpédu" naleznete jako bonus ostrou a punkovou verzi starého hitu, při které se Wanastowky evidentně vyblbly, ale kromě zběsilého kytarového tempa v ní asi nic nového nenaleznete.