Bar Amerika měl zůstat neobjeven

07.11.2006 05:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Intolerance je kapela, která se ráda inspirovala u Arakainu. Hraje totiž téměř identicky, ovšem s tím rozdílem, že Intoleranace je ještě horší. Nudné, vlastně žádné melodie, podprůměrný chraplavý hlas a přitroublé texty, za které bych se styděl i já. To je "Bar Amerika".
2/10

Intolerance - Bar Amerika

Skladby: Bar Amerika, Nádherná cesta do ráje, Sex mašina, Znám, já znám, Motýli, Láďa fanda, Láska má, Sklenice, Tak už dost, Krvák, Ticho ve tvých šlépějích, Sto očí kocouřích, Kecy, Ukolébavka, Pivečko
Celkový čas: 61:54
Vydavatel: Popron
Jó, byly časy, kdy u nás kapela Arakain patřila k nejoblíbenějším tuzemským seskupením. Znal je fakt každý a hlavně se tady objevilo milion dalších podobných kapel, které chtěly na jejich slávu navázat a téměř identický styl hrály po regionálních tancovačkách. Jenže ti lidi samozřejmě hráli hůře instrumentálně, měli slaboulinký repertoár a vytykvené texty o chlastu. Ostatně i dnes, když zajedete, dejme tomu, do Plzeňského kraje, uvidíte po vesnicích pozvánky na místní drsoně, kteří mají jméno kapely vyobrazené ostrým metalovým stylem a pod ním je napsáno třeba: "Autoři hitu 'Láska je nebezpečná'...". Nechci urážet, ale do podobného pytle patří i Intolerance, i když ti měli to štěstí, že o ně zavadila vydavatelská firma, a také, pravda, nehrají špatně. Metalové riffy jim jdou vcelku obstojně, to přiznejme.

Jenže hudba není jen o tom, jak umíte, ale především o tom, co hrajete. Petr Kolář má také výborný hlas a jaké zpívá kýčovité blbosti, že? Intolerance na svém albu "Bar Amerika" používá ty nejšedivější metalové postupy, nejprovařenější kytarové vyhrávky a naprosto nudné aranžmá skladeb. Doslova se rochní ve zvuku, který je tak otřesně kýčovitý a osmdesátkově vyčpělý, až to je uchu krajně nepříjemné. Když kapela spustí srdceryvnou "Krvák", chce se mi smát, jako se mi chtělo naposledy, když jsem viděl, kolik lidí chodí do Sazka Arény na hokej. Na tomhle albu prostě není dobrá skladba, samá nuda, žádné melodie, jen otrocky kvílející kytary a chraplavý a bezbarvý hlas zpěváka. Korunu tomu ovšem dávají texty: "Nemám jít s kým spát, co mi poví okno v podkroví, že jsem neschopný, že neucítí její dech na svém chladném skle, jak k tomu přijde, že neucítí její polibek. Ref: Jdeš sám, říká tma, jako prst. Lavičky v parku lákají tě ke ptaní, neony mžourají, jak sto očí kocouřích," nebo: "Noc a růže motýlí, svlékněme se na chvíli, svlékněme se na chvíli, tma nám těla nabílí, nabílí. Bílé rakve postelí, vrátíme se dospělí, až se luna otelí, otelí." Prostě hrůza... nebo spíš komedie? Fakt nevím.

Intolerance natočila cédéčko, bez kterého se stoprocentně obejdete. Jestli máte rádi český arakainovský metal, poslechněte si radši originál, ten totiž i teď zní mnohem lépe než Intolerance. Nějak nevím, komu je "Bar Amerika" určen, tohle si snad kromě zastydlích metaláků - pivařů z okolí Valmezu (odtud kapela pochází) nikdo nekoupí, vždyť stačí ten obal a vše je vám jasné. Nemám k tomu už co říct, jen že je to bídné album, které kupí všechna metalová klišé světa a ještě přidává vlastní nedostatky.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY