"Good Stuff", to byl první singl Kelis, který mi otevřel svého času přímo celý nový hudební vesmír. Nejenže přinesl výše jmenovanou, ale díky tomuhle songu jsem také prvně okusil potěchu z beatů vyprodukovaných The Neptunes. Sladké vzpomínky na to, jaké to bylo tenkrát poprvé, jsou snad téměř vždycky lepší než dnešní realita, ale v případě Kelis není třeba ubírat se do hájemství vzpomínek a melancholie. Tahle holka má i se čtvrtou deskou pojmenovanou "Kelis Was Here" co říct. Úvodní singl "Bossy" patří sice k těm slabším a je pravda, že tahle deska je díky své nadměrné délce místy vatovitá, ale i to špatné a slabší u Kelis je pořád strmě nad běžným průměrem.

Jak jsem psal, drobnou potíží téhle nahrávky je to, že Kelis se na ní snažila ukázat a nastavit všechny své stránky, a u takového chameleóna je to tedy pořádná porce různých úhlů, zabarvení a nálad. O ně se producentsky postarali v poslední době vyhledávaní hitmakeři jako will.i.am a Scott Storch, protentokráte absentují The Neptunes, ale místy je zvuk na desce přesným okopírovaním toho, co už do tvorby Kelis vnesli právě Neptuni na nahrávkách předtím. A proč ne, rozhodně trocha těch futuristických pazvuků nikdy není na škodu. A u Kelis se jich tradičně dočkáme spíše mnohem více, nežli méně.

Výborné je, že všechny ty klávesy a samplovací mašinky u takové hromádky skladeb dokázali producenti Kelis sladit na jednu notu a od groovy nářezu až k baladické jemnosti si deska nese svůj znatelný a výrazný charakter. Příjemné je, že do těch nálad se dokázalo vměstnat i retro s nádechem osmdesátek, ale to je logické, protože vokodéry a klávesy byly hot tehdy a jsou i dnes a v obou dobách znamenaly náš oblíbený futuristický zvuk. Ostatně to je to, proč máme Kelis rádi - svižně si plave ve svém vlastním rybníčku, ve kterém je štikou, jež nemá konkurence. Barvitá je dnešní urban music a Kelis v ní má svoji samostatnou škatulku, zvukem nahrávek i hlasem a charismatem je nezaměnitelná.

Nepamatuji si, že by mě kdy Kelis nějak zklamala. I v případě téhle nahrávky to sice není revoluce, znatelná evoluce však ano. Kdyby si dokázala při sestavování desky odpustit některé songy a srazila stopáž na nejsilnější kusy a méně únavnou délku (nikoliv však nudnou!), určitě by sahala po devítce. I takhle je to stejně velmi dobré album a potvrzení vysokého statusu, který si Kelis na scéně udržuje.