Čtveřici ze středočeských Hořovic jménem Carousel dlužím velkou omluvu. Jejich šestipísňové EP "Syrian Winter" mi přišlo poštou na přelomu června a července, ale k tomu, abych o něm něco napsal, jsem se dostal až s tříměsíčním zpožděním. Zabaleno ve slimboxu se mi kamsi zašantročilo, navíc v době dovolené a horkých dní, kdy jsem od počítače prchal vystavovat svou kůži rakovinotvorným paprskům. Pak, někdy v polovině září, jsem kotouček objevil pod jakousi knížkou a hned se ho jal opečovávat. A nebyla to činnost zcela nepříjemná.

Když jsem si "Syrian Winter" pustil, ihned mě zaujal text. První píseň "Driver Is Red" totiž pojednává o Adolfu Eichmannovi, strůjci nacistického konečného řešení židovské otázky, válečném zločinci, jehož dopadl izraelský mosad v Latinské Americe. Nestává se běžně, aby česká metalová skupina pěla o událostech druhé světové války. Verše sice nepřekvapí zvláštní poetičností, navíc v podstatě převypráví Eichmannův zápis do historie, nicméně je to vítané vybočení. Bohužel další texty už jakoukoli odvahu a nápad postrádají, jsou typickými českými pokusy o anglické frázování a nic neříkající formulace jako "Come Inside, Feel So Free, It's Easy, So Near..." vás připraví o zájem. Ano, ve skladbách "Corridor" a "Elevator" nelze Carousel upřít snahu něco sdělit, leč jde pouze o snahu, podstata zůstala nevyřčena za závojem vágních metafor a podivných angličtinářských sentencí.

Hudebně podávají Carousel obrázek přece jen ucelenější. Jestliže textově nadchnou jednou a pak upadnou do - řekněme - rockového průměru, muzikálně to je po celých šestadvacet minut solidní úroveň. Je těžké skupinu nějak žánrově vymezit, pohybuje se mezi úsečkami stoner rocku, rap-metalu a umírněného hardcore. Posluchače sice nenaplňují bůhvíjakými konstrukcemi, v nichž by jeden žasnul nad bravurností toho kterého instrumentalisty, ale komplexně vzato jsou Carousel nadanými skladateli. Předně nejsou z těch metalistů, kteří do toho mydlí furt stejně intenzivně. Na "Syrian Winter" se kapela snaží pracovat s tempem a rytmikou, adekvátně tomu zvýrazňuje, nebo naopak polevuje intenzita riffů. Dobře patrné to je třeba v "Corridor", kde refrén útočí hardcorem, zatímco během slok máte pocit spíš jako při kabaretním ska s kytarami.

Jak vidno z výše uvedených řádek, Carousel natočili, aspoň podle mě, ucházející EP. Hlavní problém není v tom, že texty neudrží vysokou laťku, ale v tom, že střídmý nadprůměr, který skupina reprezentuje, je v podstatě obyčejný. Výsledný dojem je následující: není to zlé, vlastně naopak, ale že bych kvůli tomu pádil na koncert? Dovedu si představit, že poctivých, vesměs nadaných tvrdě rockových řemeslníků má Česká republika stovky. Prosadit se mezi nimi je stejně těžké, ne-li nemožné, jako chtít po Václavu Klausovi, aby pronesl referát na podporu boje proti globálnímu oteplování. To by se muselo stát něco výjimečného. A zde to, i přes pozitiva, nenacházím.

EP k recenzi poskytla skupina Carousel.

EP: Carousel - Syrian Winter
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 26:18
Skladby: Driver Is Red, Wicked Love, Syrian Winter, Corridor, Elevator, Beaver Blues