IAMX - Chris Corner by byl tišší

28.08.2006 05:00 - David Věžník | foto: facebook interpreta

Dekadentní, démonický, dominantní, tajemný, sebejistý, krutý. Tak působí Chris Corner, frontman triphopových Sneaker Pimps a hlava elektronického projektu IAMX, na pódiu. Plachý, skromný, přesto zkušený a sebejistý. Tak působí ten samý člověk, když dává rozhovor. Tak působil, i když ho dával musicserveru. I na schizofrenii v něm došlo.
I Am X, rozhovor small a
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
V případě atmosféra ideál by tenhle rozhovor probíhal někde hluboko. Pod zemí. Nebyla by tam okna, světlo by zajišťovaly louče. Místnost (dalo-li by se to tak nazvat) by byla rudá, možná i černá. Někde by kapala krev nebo by se aspoň na nějakou rovnější plochu promítaly projekce IAMX (mimochodem jediné, co tenhle projekt zatím ztratil ze své dravosti, jsou mezery mezi iniciálami). Jenže takhle to (naštěstí?) nebylo. Šatna festivalu Love Planet, kde Chris Corner, vůdčí osobnost tohoto projektu, sekal své čtvrthodiňáky, byla celkem světlá, temnotu musely zajišťovat tmavomodré závěsy, dvě tlusté svíce na stole a Cornerova černá garderoba. Bylo zvláštní sledovat tohoto charismatického drobka při rozhovoru, kdy působí úplně jinak než na pódiu ("Nedělali jsme už spolu někdy nějaký rozhovor?" zeptal se s plachým úsměvem, podávaje ruku pečlivě chráněnou černou koženou rukavicí). Sám svou "schizofrenii" několikrát zmínil. A protože jsme si povídali na Love Planet, došlo i na rekapitulaci loňských událostí.

Loni se při koncertě IAMX na Love Planet rozbilo pódium, stává se to často?

Nepředvídatelné věci se stávají, to jo, protože IAMX je docela bordel. V tomhle případě jsem nečekal, že se na pódium dostane tolik lidí. Když řeknete "Pojďte na pódium!", očekáváte dva tři lidi. Jich se ale hrnuly tři stovky a ochranka to tak nechala. Pódium to samozřejmě nevydrželo.

V Česku jste docela často. Má to nějaký důvod, nebo je to náhoda?

Mám to tu rád, žije tu spousta lidí, s nimiž mám dobré vztahy. Už za dob Sneaker Pimps to tak bylo. I publikum je tu dobré, hodně spojené s hudbou. Jinde je vidět, že se to lidem líbí, ale nejsou s hudbou skutečně spojení. Tady to cítím jinak.

Když jsme u Sneaker Pimps, cítíte rozdíl mezi tím, když stojíte na pódiu se Sneaker Pimps a když s IAMX? Liší se způsob prezentace, liší se lidi pod pódiem?

Se Sneaker Pipms jsme se na koncertech dostávali do podoby, která se blížila IAMX - šílená, brutální a nepředvídatelná -, takže velká změna to nebyla, byť zvuk je jiný. A lidi jsou jiní, u Sneaker Pimps byli pasivnější, u IAMX jsou soustředění.

Jak to v současnosti se Sneaker Pimps vypadá?

Nic drastického a dramatického se mezi námi nestalo, byla to spíš taková dohoda typu zpomalme a zkusme každý dělat chvíli něco jiného. Takže to rozhodně není konec, ale plánovaný comeback v kalendáři taky nemám.

I Am X, rozhovor small b
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
Když muzikanti vzpomínají na své úplně první písně, jsou tam motýli, ryby a tak. Pamatujete si na svou první píseň? O čem byla?

Napsal jsem velmi špatnou píseň, když mi bylo asi třináct, a byla o mně. A byla abstraktní, žádné "Tady je kůň a tohle zažil," spíš taková pocitovka. Od té doby se vlastně nic nezměnilo.

IAMX mají celkem depresivní zvuk. Měl jste někdy chuť napsat pozitivní, veselou píseň?

Ale v mých skladbách je dobrá nálada, protože poslouchání hudby je terapeutický proces. Je to terapie pro mě jako pro umělce i pro posluchače - to, co dělám, produkuje dobrou náladu. Přestože to zní depresivně, má to pozitivní účinky.

Jak probíhá proces skládání hudby ve vašem případě? Text do hudby, nebo hudbu na text?

Mám vlastní systém, protože prostě nemůžu sednout a napsat text. Teda můžu, ale výsledek nedává smysl. Takže napřed napíšu slova, která se mi honí hlavou, věci, které jsou zajímavější než můj všednodenní život. Spoléhám na abstrakci, na náladu, která ze skupiny těchhle slov jde. Pak jdu do studia a složím hudbu odpovídající té náladě. A mám taky takový speciální jazyk, který mi pomáhá psát texty. Abstraktní jazyk, který mi pomáhá slyšet, co chci. Jsou to jen různé zvuky, ke kterým pak přiřazuju skutečná podobně znějící slova.

Jak důležitá je pro vás image?

Je důležitá pro mě osobně. Hlavně na pódiu, kde mi to dává sílu. I v publiku takoví jsou - na začátku koncertu dokonalí, na konci rozmazaní a špinaví. A to mě baví. Image je něco, co postavíte a pak zbouráte, takové DIY, které je tu od toho, aby se nakonec zrušilo.

Cítite se jako celebrita?

Ne. Je zábava si s tou myšlenkou hrát. Na jevišti jsem někdo jiný než ve skutečnosti. Jsou různé druhy celebrit. Ty, které to dělají pro slávu, pak ty, které mají rády hudbu, ale nakonec jsou vcucnuti do kolotoče slávy, kde se necítí dobře, a pak ty, které nemají rády ani jedno. Jsem někdy mezi.

I Am X, rozhovor small c
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
Když někdo vydá sólový počin, pojmenuje ho většinou svým jménem. IAMX je výjimka. Znamená to, že přijde moment, kdy vyjde sólovka Chrise Cornera vydaná pod jménem Chrise Cornera? Jak moc by se její zvuk lišil od zvuku IAMX?

Chris Corner by byl jiný než IAMX. To je takový schizofrenický projekt. V podstatě projekt jiné osobnosti. Samozřejmě že produkuju skladby, jsem na jevišti, dělám rozhovory a další věci okolo, takže jsem součástí IAMX, ale to je něco jiného než skutečný život Chrise Cornera. Chris Corner by nebyl tak agresivní, tak šílený, byl by o hodně tišší a klidnější.

O čem je píseň "After Every Party I Die"? Z čeho umíráte? A jak se z toho dostáváte?

Je to o problémech s hédonismem a nestřídmostí. Když hledáte rovnováhu v životě, není tohle zrovna zdravé, ale je to přitažlivé. A je důležité si tím projít. Je to o vnitřním strádání.

Je každý váš koncert takovou party, po které umíráte?

Nemusí to nutně být party, je to událost, na které jsou třeba i drogy a která vždycky člověka vyčerpá. Je to návykové jako cokoliv jiného.

Na vašem myspace profilu je poznámka, že o jeho správu se nestaráte vy. Kdo?

Původně ho založili fanoušci a já jim za to děkuju, ale sám na myspace nechodím. Je to příliš návykové.

Takže když vám někdo skrz tenhle server napíše vzkaz, nepřečtete si ho.

Ne, ale můj manažer ano. Je na myspace totiž závislý a v současnosti můj profil spravuje právě on.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY