Týden číslo 19 roku 2006 je za námi a s ním pár nových velkých ryb v malém českém rybníku. Ne, že by se až tolik změnilo, ale cosi se dělo. A to je pozitivní. Pearl Jam nastoupili ve velkém stylu. A Aleš Brichta už je zase v kurzu. Oficiální prodejní a rádiová hitparáda tak, jak je sestavila česká pobočka IFPI a okomentoval ten, který už si na nic nehraje.

Rádia - Minule jsem to tu vzal pěkně zkrátka, ale dnes je všechno jinak. Tak třeba hned první místo hitparády, okupují nám ho Ready Kirken s "1+1". Že jste to nečekali? Ani já ne. Pozitivně smutná píseň o novém životě v novém bytě a kvítí, pro nějž se už Slunce nerozsvítí, získala pomalu statut odrhovačky. Jdu koupit pečivo a slyším Ready Kirken. Jdu koupit včera čerstvé ryby a slyším Ready Kirken. A pak jdu koupit ovoce a slyším... Boba Sinclara, "Love Generation". Píseň tak vychytaně letní, že ji budeme z rádií nepochybně slyšet celé léto, třebaže jsme ji už slyšeli i celou zimu, jak se playlistmakeři snažili s jejím nezakaboněným poselstvím zahnat ten letošní ice age. Občas zaslechnu i Shinodovu bokovku Fort Minor a lidi z IFPI k tomu dodávají: "Aby ne, však je třetí!", písnička "Where'd You Go". Zajímavý je desátý flek, stojí na něm totiž rafťácký song "We All". A ačkoli instantní hitovost snowboarďáckého "On My Head" to nemá, trademark Kotek & Mádl se jistě postará, abychom i tuto věc slyšeli ještě hodně dlouho. Stoupá nesměle Dan Bárta, protože ona to opravdu žádná extra pecka není, ale už je na desítce. A hned za ní se objevuje někdejší personifikovaný sen jednoho mého exgymnaziálního spolužáka, ruské marketingově lesbické duo Tatu. I pro jejich "Friend Or Foe" je to zatím nejlepší výsledek, jistě jsou na něj holky patřičně hrdé. Jinak se nám začíná naplňovat věštba z minula, léto bude skutečně přebobováno a ne proto, že by byly sáňky out. Bob Sinclar, ten autor manifestu o generaci lásky, se svým dalším poselstvím nazvaným "World Hold On" stoupl o patnáct příček a hned je pětatřicátý. Tak co příště, bude to už TOP 20? Ta TOP 20, co je tak zamčená všemu novému. Náhoda tomu však chtěla, že nejvýše umístěný debut je hned pod Bobem, skladba "Put Your Records On" od Corinne Bailey Rae slaví premiéru na nadějné 36. příčce. A Corinne z toho hned špatně spí! To přitom za týden může být ještě hůř. Corinne se k nám totiž dostala docela pozdě, po tradičním testu na západě, jak říkají přátelé nepřátelského nikotinu "test the West", kde dopadla na výbornou, se ji ti otrlejší z DJů odváží pustit i u nás doma. Sláva! Kampaň nejmenovaného mobilního operátora zas pro změnu zapříčinila, že se u nás začíná hrát i jinak nehratelná "Rip It Up" od britských Razorlight. Sice zatím jen devadesátý plac, ale i tak... Dvakrát sláva!

Úplnou rádiovou hitparádu pro 19. týden najdete zde.

Prodejnost - Žebříček prodejnosti desek je sice obdobně kulturně perverzní jako ten, s kterým jsme měli čest o pár řádek výše, ale aspoň se tu a tam v něm objeví nějaké to nové překvapení, jež kolegové z IFPI přezdívají "blízké setkání třetího druhu", hoši z Ready Kirken zas "Kometa". Divokej Bill jím ani jí ještě není, byť nedávné spatření Vaška Bláhy na křtu solidní nové desky Letů mimo, kterou byste shodou okolností v IFPI pořadníku hledali marně, mi asociace blízkého setkání podivného sharewoodského druhu tak trochu asociovalo. Každopádně Bill vede, o tom žádná. Ale na druhé místo se nám, přátelé, dostala nová deska Pearl Jam. I oni zvolili eponymní název jako úvalští valiči, v tomto případě tedy "Pearl Jam". Příjemné však jest, že předmět doličný je o několik řádů lepší než poslední studiový počin zmiňovaných valičů. Jinak jsou to celkem profláklé značky. Nevkusní pozéři Tokio Hotel, vkusní pozéři Ready Kirken, marmeládová Lucka Vondráčková a slovenští No Name, již minulý týden předvedli vcelku příjemné vystoupení v bohužel však příliš velké Sazka Areně. Do elitní desítky se nám propracoval však ještě jeden podivín, štamgast žižkovské hospůdky Na Samotě, kde jsem poprvé a zatím naposled zavítal čirou náhodou kdysi před šesti lety při své první návštěvě Prahy a dověděl jsem se, že tam onen chodí, načež dnes mne napadlo, že když už jsem v Praze natrvalo, měl bych se zajet podívat, zda ta putyka ještě stojí a on tam pořád chodí. Kdo? Aleš Brichta. Každopádně, ať už se jeho "Divadlo snů" nachází na Žižkově či kdekoli, patří mu osmé IFPI místo, což je oproti minulému týdnu posun hned o dvacet schodů. Z novinek se vedle stříbrných Pearl Jam solidně zadařilo i Priessnitz, jejich "Stereo", ač dělá, že je nenápadné, je čtyřiadvacáté. Na 47. místě stojí kompilace různých autorů výjimečně ne s láskoidní tématikou. Inu, velký sportovní svátek v podobě fotbalového šampionátu se blíží (nemluvě o tom, že jeden malý sportovní svátek v podobě nepodstatného hokejového šampionátu už je tu), a tak je třeba národní uvědomění a tržby posilovat i písní. Proto, "Kdo neskáče, není Čech". A konečně, Gába Al Dhábba, jako jedna z posledních v SuperStar, má taky desku. Jmenuje se "Contra Factum" a startuje na šedesátce. Další debutanti? Bruce Springsteen nebo třeba Petr Kotvald. Budeme mít nový "Mumuland", mumu holky a mumu parlament? O tom až příště.

Úplnou prodejní hitparádu pro 19. týden najdete zde.