Těžko se píše recenze na něco, co už někdo před vámi na tom samém místě napsal. Můj kolega Pavel Novák se v recenzi na první vydání druhé desky kolumbijské divy Shakiry "Oral Fixation Vol. 2" rozepsal poměrně slušně a i když s ním nemohu souhlasit ve všech bodech jeho recenze, ve své podstatě můj názor na tuto desku se od toho jeho až tak neodlišuje. Abych se přiznal, už u španělské "Fijación Oral Vol. 1" mě poměrně dost překvapil její název, ale protože neumím vůbec španělsky, začal jsem se o jeho význam zajímat až po vydání anglického pokračování. Opravdu nevím, jestli tím Shakira myslela to samé, i když především obal jedničky by to potvrzoval, nicméně výraz oral fixation je nejčastěji spojován se Sigmundem Freudem a jeho Teorií libida, která říká, že energie libida se vybíjí dosažením slasti, a té se dosahuje stimulací tzv. erotogenní zóny, která se ale v průběhu života mění. Zmíněné oral fixation tedy jakési orální období probíhá během prvních dvou let lidského života, a pokud by Shakira pokračovala v tomto duchu, pak by nás zanedlouho čekaly desky s názvy "Anal Fixation" či "Phallic Fixation".

Nejprve bych se rád zmínil o těch bodech, ve kterých se s kolegou Novákem neshoduji. Prvním z nich je v podstatě už účel dvou desek. Dle mého názoru deskou "Fijación Oral Vol. 1" uspokojuje Shakira své nejstarší fanoušky, zatímco pokračováním uspokojuje hlavně samu sebe a svoji touhu dělat rockovou muzikou. To v podstatě ukázala i "Laundry Service" a především její koncertní podoba, kde Shakira na koncertech řádila jak černá ruka, brala do ruky kytaru, nebo zasedla za bubny. Styl obou orálních fixací je prakticky nespojitelný. Druhým bodem, kde se neshodneme, jsou balady. Osobně věci převzaté z prvního dílu považuji za ty jediné povedené a naopak "Dreams For Plans" a "Your Embrace" za totální balast, který jen vycpává desku. Nebýt kytary Carlose Santany spadla by do této skupinky i "Illegal". Tuhle desku ve slušném nadprůměru drží hlavně dynamické na rocku postavené skladby typu "Don't Bother" či "Hey You".

Proč se vlastně firma rozhodla vydat desku "Oral Fixation Vol. 2" znovu? Zřejmě se deska neprodávala tak, jak by si leckdo představoval, a bylo tedy nutné nějak prodej podpořit. A když se podíváte na singl, který měl desku popotáhnout na vyšší příčky hitparád, pak je zcela jasné, v jaké části světa "Oral Fixation Vol. 2" neboduje, jak by měla. Ono není divu. Ač se to možná nezdá, první singl "Don't Bother" čerpá dosti velkou mírou z brit-popu, a to nemohla, a snad ani nechtěla Amerika zkousnout. Nezbylo tedy nic jiného než natočit singl speciálně pro Spojené státy a jelikož se nemělo ponechat nic náhodě, přidal se ještě slavný spolupracovník. Volba padla na Wyclefa Jeana. Bohužel výsledek v podobě "Hips Don't Lie" je spíše k pláči. Myslím, že Shakira nemá zapotřebí, aby posluchač jednou za dvacet sekund poslouchal frenetické výkřiky "Shakira!". Tohle zkrátka není ona a nejvíce tenhle hybrid zní jako písnička na objednávku. Oproti původnímu vydání jsou na této reedici trošku promíchané skladby, což šlo desce hodně k duhu, a jako poslední bonus je na album zařazený remix "Don't Bother", o kterém bych naopak radši pomlčel. Radši vzpomínám na remix "Underneath Your Clothes" od Lestera Mendeze z předchozí "Laundry Service". V Americe měli větší štěstí, tam vyšla jako bonusová skladba alespoň poangličtěná verze "La Tortury".

Upřímně řečeno, myslím, že druhé vydání "Oral Fixation Vol. 2" je obzvláště v Evropě prakticky zbytečné, singl "Hips Don't Lie" tu moc nezapůsobí. Na druhou stranu takto dostanete za stejné peníze o osm minut delší desku. I když Shakira rozhodně nenavázala na "Laundry Service", v globále zůstává "Oral Fixation Vol. 2" velmi slušnou deskou a jestli se nemýlím, její koncertní podoba bude opět nezapomenutelná.