Nejen studenti se sešli druhé májové odpoledne na pražském Edenu, aby spolu tradičně oslavili příchod jara. Letošní ročník Majálesu byl oproti loňskému výrazně rozsáhlejší. Nepříliš prostorné náměstí s jednou scénou vyměnili pořadatelé za lehkoatletický stadion, kde byla postavena pódia dvě. To samozřejmě znamenalo, že mohlo vystoupit více kapel. Nikdo nemusel nijak pospíchat, každá skupina dostala minimálně hodinový prostor a většinou došlo i na přídavky. S tím, jak se ale oslavy rozrostly, rozrostl se i festivalový rozpočet a organizátoři museli celkem pochopitelně zavést vstupné. Nutno jim přičíst k dobru, že cenu rozhodně nepřehnali, vždyť vstupenky stály spíše symbolickou stokorunu.

Brány areálu se otevřely už krátce po poledni. Samozřejmě, že tou dobou byla ještě drtivá většina studentů ve škole. I přesto se na stadion postupně trousilo několik zřejmě nestudujících nedočkavců a my záškoláci. První kapelou bylo slovenské trio Chikii liki tu-a, kteří odstartovali hudební majálesové odpoledne okolo půl druhé. Stále nepříliš početné publikum upoutali a pobavili svým nenáročným rockem a sympatickým šaškováním na jevišti. Asi po půl hodině jim ale značnou část posluchačů přebrali skatepunkoví Jaksi Taksi se svým ještě primitivnějším, za to však rychlejším rockem s bolestně nenápaditými melodiemi. Otevírali hudební dění na druhé scéně, ale ani jim se ještě nepovedlo rozpohybovat posedávající studentstvo, které usrkávalo teprve svoje první pivo.

Právě když na Majáles dorazila největší vlna studentů, podnikl Tleskač v duchu svého kréda "Bojovat proti lhostejnosti a apatii" útok plný nakažlivého optimismu. Svým uvolněným ska vyčarovali veselou atmosféru a prostranství před první scénou rázem ožilo. Vtíravým rytmům a Tleskačově zábavné teatrálnosti se jen těžko odolává. Dalšími černobíle kostkovanými rozsévači dobré nálady v podobě svižného ska i reggae byli slovenští Polemic. Kromě starších kousků zahráli samozřejmě několik písniček ze svého posledního alba "Nenudin", které momentálně propagují na turné. Kdo však nerad skáče na skáčko, mohl dát přednost agresivně přímočarému nu-metalu v podání čím dál tím populárnějších Cocotte Minute. Další z těch tvrdších kapel na festivalovém programu byli Slováci Horkýže Slíže. I ti se snad díky svým chytlavým písničkám s poměrně vtipnými texty těší velké posluchačské základně. Jejich hudba je úderná a dostatečně živočišná, ale plochá bez čehokoliv zajímavého. Nebijte mě, jen prostě nejsem příznivec laciného hraní si na drsnou kapelu.

Majáles se pomalu přehoupl do druhé poloviny, jednodušší hudbu vystřídala ta trochu hodnotnější. Vlajkonošem kvality byla parta Buty, kteří na rozdíl od předchozí dávky tvrdé muziky pohladili po duši a v areálu zavládla melancholická nálada. O příjemnou atmosféru se postarali i sympaťáci z perníkového města Pardubic Ready Kirken. Přehráli své osvědčené hity "Krasohled" či "Zejtra mám" a hlavně několik písniček z čerstvého alba "Asi se něco děje", takže zazněl i aktuální a úspěšný hit, ukňourané a hybridní ska "1+1".

Nemohla chybět tradiční korunovace nového studentského krále. Jako členka Majálesové jednotky jsem se v pondělí odpoledne zúčastnila symbolické předávky klíče od Prahy králi Pavlem Bémem. Součástí toho byla i bohužel nepříliš vydařená scénka s unesením primátora. Úterní slavnostní korunovace se už bez podobného divadélka naštěstí obešla a okolo sedmé přijal žezlo od mafiánského vladaře Vincenza Pepa Kopulus, který krátce vystoupil se svým programem. Oba se pak s přehledem zhostili role moderátorů pro zbytek oslav.

Jednou z hlavních hvězd večera byla ostravská kapela Kryštof, která do Prahy dorazila rovnou z Bratislavy, kde natáčí své nové album "Rubikon". Z chystaného alba nám dali ochutnat pomalejší a lehce posmutnělou písničku "Svědomí", která si tak odbyla svoji veřejnou premiéru. Naznačila, že by se nové album nemělo nijak zásadně lišit od předchozích, jen Krajčo ještě dodal, že by měl být "Rubikon" jinak snad tou dosud nejveselejší deskou. Necháme se překvapit. Kryštof klasicky nevynechali hity jako "Ženy", "Tramvaje", "Srdce" či "Střemhlav" v dance-housové úpravě. Takovou zajímavou i vtipnou kulturní vložkou byla pohotová reakce na technický výpadek, kdy nám saxofonista spontánně zahrál několik taktů dechovky.

Se setměním dostala prostor i taneční scéna. Nejprve předvedla své energické vystoupení snad nejpopulárnější česká taneční formace Skyline. Ty vystřídali na jevišti dekadentní, retro i nenásilně novátorští Moimir Papalescu & The Nihilists s charismatickou, ležérně sexy zpěvačkou La Petit Sonjou. Jejich rozpínavý electropunk až přehlušoval kosmicky krásnou hudbu Tata Bojs, linoucí se z druhého pódia. Tatáči jsou na koncerty poměrně skoupí, proto si každý užívá specifickou atmosféru jejich vystoupení. Přes nihilistické vibrace z horní scény se více jak hodinový koncert Tata Bojs vydařil i tentokrát. Osvědčené funk-rapové seskupení J.A.R. zrovna dokončuje nové, dle jejich slov nadupané album, na které nás lákali novým materiálem. Večer zakončili lehce přeceňované táborské modly Sunshine. Image mají chlapci vskutku propracovanou, o jejich okatě líbivé hudbě už to ale platí mnohem méně. Přestože začali hrát až kolem jedenácté hodiny, na place si udrželi ještě celkem početné publikum. Oslavy na Edenu skončily s půlnocí, komu se však nechtělo domů, mohl ještě zaskočit na afterparty na Chmelnici.

Organizačně se Majáles vydařil, když tedy pomineme téměř zanedbatelný časový skluz, drobné technické zádrhely a především pak trochu se přeřvávající obě scény, což ovšem vzhledem k omezeným prostorám asi nešlo ani vyřešit lépe. Byla to taková očekávatelná daň za rozšíření hudební projekce. Naopak se organizátoři vypořádali celkem uspokojivě s časovou sousledností kapel, kdy se koncerty překrývaly na obou scénách jen z částí. Všichni zúčastnění byli, soudě i dle majálesového fóra, evidentně spokojení i s bohatým a poměrně různorodým výběrem kapel. Rozhodně se pořadatelům podařilo vytvořit silný a lákavý hudební program. Přestože to tak zpočátku nevypadalo a decentně zapršelo, i počasí se přeci jen umoudřilo a nakonec se vyplnily optimistické předpovědi pořadatelů a odpoledne zavládlo na stadionu doslova letní parno.

Majáles, Praha, 2.5.2006

Fotogalerie: