The Alpine jsou mladá dánská kapela. Potkali se na střední škole a tak dlouho dřeli, až si jich všiml major label. Ha, docela ohraný začátek muzikantské dráhy, co? A co že hrají za styl, když si jich všimla velká vydavatelská firma? No přece indie rock! Ale nebuďte k nim hned tak skeptičtí jako já. Ono to není tak nudné, jak se na první pohled zdá. Dokonce ani chlapci (a jedna holka) nemají ofinky až na ramena. Více se jejich hudby dotýká elektronika. Nejsou plagiáty ani Franz Ferdinand, ani Kaiser Chiefs, ani The Killers. Od každého si vypůjčili jen to nejlepší, přidali trochu starých undergroundových zvuků a řádně to promíchali.

Rádi se trochu opřou do podladěné kytary, opepří to nějakým dost kýčovitým zvukem kláves a v refrénu si střihne jednoduchý popěvek mně osobně pěkně nesympatický frontman se sympatickým hlasem Peter Boesen s Idou Strand. Většinou to zní dobře, lehce archaicky, ale pořád dostatečně moderně. The Alpine jsou více na pomalejší písně s klavírovým základem, stavějícím na hlasových dispozicích obou ústředních osob. Při první jinak vcelku povedé písni "Box Office Band" jsem se trochu zhrozil, když jsem v pozadí slyšel, jak někdo luxuje naším starým a smradlavým vysavačem ETA500, co máme na chatě, ale vše se s postupem desky uklidnilo a Alpíni s nezajímavými zvuky začali šetřit. Nejlepšími fláky z celého alba jsou nejspíš první singl s názvem "Trigger" s pěkně zapamatovatelným refrénem a "No I In Team" s úžasným textem a tak nějak ukazující The Alpine v plné kráse. To je to, co jim jde. Silný refrén, vtipný text a jednoduché, ale chytré aranže. Texty jsou pro The Alpine vůbec kapitolou samou pro sebe. Většinou jsou chladně a ironicky vtipné, ale rozhodně nejsou hloupé. I když The Alpine zvážní a zpívají o ojetých tématech nešťastné lásky mezi ním a ní, dokážou to podat neotřelým způsobem.

Jasně, nejsou v dnešní době nejoriginálnější kapelou, ale poslouchá se to dobře. Není to jen bezduchý rock'n'roll, snaží se experimentovat, i dívčí vokál je vyšvihuje nad tu hromadu britských cool týpků, co jsou všichni na jedno brdo. Zaslouží si trochu té pozornosti, i když ledy rozhodně nebourají. To, že album hraje téměř hodinu, a přesto není provatováno, je také třeba pochválit. The Alpine dostatek materiálu evidentně měli. Jo, a abych nezapomněl, "On Feel Trips" je v moc pěkné "Super-Jewel-Box" krabičce.